Vakcína v muzeu. Jak velká londýnská muzea a galerie zápolí s pandemickou dobou

Během prvního lockdownu, vloni na jaře, informovala Tate Gallery držitele ročního členství, že jeho platnost bude prodloužena o dva měsíce. Tedy přibližně o dobu, po kterou předpokládala, že bude v roce 2020 uzavřena. V dopise rozesílaném v lednu letošního roku ovšem stálo, že její budovy byly vloni uzavřeny více jak sedm měsíců.

Jakkoliv je zpětně evidentní, že onen první odhad byl nemístně optimistický, v danou chvíli se jevil být jako poměrně reálný. S nenaplněnými nadějemi se od té doby setkáváme opakovaně. Když byl ohlášen druhý lockdown, který začal pátého listopadu a měl trvat měsíc, většina muzeí věřila, že tomu tak skutečně bude. Z kulturních institucí chodily emaily s odkazy na online obsah a s vírou, že když těch několik týdnů vydržíme, budou se expozice zase moci otevřít i v reálném prostoru. Skutečně se tak stalo: počátkem prosince byl druhý lockdown ukončen a většina muzeí a galerií (a také třeba restaurací) se otevřela.

Protože šlo o předvánoční čas, instituce využily vynucené uzávěry k sváteční výzdobě a připravily speciální program. Například Museum of London na prosinec nabídlo Čtení pohádek Santa Clausem pro předem registrované návštěvníky a za nových opatření: dospělí povinně roušky, omezená kapacita, návštěvníci sedí dostatečně daleko od sebe apod. I tak byl zájem obrovský a muzeum nakonec přidalo termíny, aby se dostalo pokud možno na všechny. Jenže neuběhly ani dva týdny a od středy 16. prosince vinou zhoršující se pandemické situace platilo opětovné uzavření pro muzea, galerie a, jak se v Británii říká, non-essential shops. Tentokrát nebylo datum znovuotevření stanoveno.

V lednu byl vyhlášen třetí lockdown, což přineslo hlavní změnu v tom, že se po vánočních prázdninách neotevřely školy. V tomto stádiu se Londýn nachází i začátkem února. Ještě teď můžeme na některých místech přes okna a výlohy vidět vánoční výzdobu restaurací či obchodů. Připomíná, že nejvýnosnější čas pro mnohé podniky a instituce v minulém roce prostě nenastal…

Pár přece jen nadějných čísel

Vyhlídky na znovuotevření zatím nejsou konkrétní; vágně se mluví o tom, že v únoru budou pravidla přehodnocena. Poslední dva týdny čísla pozitivních testů pozvolna klesají. Od konce ledna to platí i pro počty mrtvých a hospitalizovaných, což jsou zásadní parametry. Předpokladem rozvolňování je zároveň dostatečné procento naočkovaných. Každý podvečer jsou proto kromě čísel spojených s vývojem pandemie vydávány také informace o postupu očkování. K prvnímu únoru obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny 13,9 procent obyvatelstva.

Očkování je ve Spojeném království, stejně jako ve většině zemí světa, nyní hlavním tématem. Obecně se na ostrovech věří, že je to cesta z pandemie; se zpochybňováním očkování se tu v podstatě nesetkávám. O vakcínu je skutečný zájem. Na začátku února je nabízena celkem čtyřem skupinám: občanům nad sedmdesát let, zdravotně extrémně rizikovým pacientům, obyvatelům pečovatelských domů a zdravotníkům i sociálním opatrovníkům pracujícím v první linii.

Existuje ovšem i konkrétnější kulturní důvod, proč zde psát o tomto vývoji. První dávku vakcíny Pfizer/BioNTech dostala 8. prosince, necelý týden před svými jednadevadesátými narozeninami, paní Margaret Keenan, osoba nikoliv veřejně činná či známá. Ovšem „pozůstatky“ po této historicky první aplikaci vakcíny proti covidu-19 převzalo londýnské Science Museum. Zařadilo je do své nové sbírky mapující aktuální pandemii (takzvaný Covid-19 Collecting Project) a počítá s tím, že prázdná ampulka a použitá stříkačka budou vystaveny v rámci expozice věnované lékařství hned po znovuotevření muzea.

O muzeu vědy se hovoří ještě v jedné souvislosti. Pro očkování poskytne své prostory. Sloužit má obyvatelům dané lokality. Ačkoliv otevření muzea pro očkování, pokud půjde vše podle plánu, proběhne až tento měsíc, o záměru byla veřejnost informována v lednu. Důvodem je předpokládaný zvýšený zájem o netradiční, přesto logické spojení nové vakcíny s muzeem, jehož zaměřením je věda. Podrobnosti však budou oznámeny až bezprostředně před spuštěním centra. V současné fázi probíhají očkování ve zdravotnických a přidružených zařízeních.

Pomáhají, a samy potřebují pomoci

Protože pandemie nyní zcela prostupuje běžným životem, snaží se i muzea a galerie v tíživé situaci pomoci, jak jen mohou. Nejčastěji nabízejí online edukační programy a různé tipy pro domácí vyučování. Pro většinu rodičů, kteří navíc pracují z domova, je online výuka nesnadnou výzvou. Vláda uzavření škol strategicky vyhlásila až po vánočních svátcích a s tím, že se „jen“ posune otevření o dva týdny. Osobně neznám nikoho, kdo této vyhlídce věřil. Nyní je to už měsíc, co jsou školy zavřené a rovněž nové datum nástupu do nich, 8. března, bere většina raději s rezervou. Museum of London tak nabízí online seriály o historii, Tate Gallery posílá pravidelné návrhy na domácí aktivity a třeba na stránkách Bank of England Museum najdeme přímo záložku Home learning hub. Ta funguje coby rozcestník a nabízí jak pomocné odkazy přímo pro učitele, tak aktivity pro rodiny. Možnost online prohlídky stálých expozic i krátkodobých výstav je už dnes samozřejmou součástí galerijních webů.

Kulturní instituce nadto trápí jejich vlastní budoucnost. Novoroční dopis svým členům uvedla Tate Gallery větou: „We’re facing a crisis like we’ve never seen before, and we need your help.“ („Čelíme nevídané krizi a potřebujeme vaši/tvoji pomoc.“) Dále se z textu dozvíme, že galerie vloni zaznamenala více než pětinásobný návštěvnický pokles. Tím pádem klesají i příjmy. Text je zakončen žádostí o jakoukoliv finanční pomoc. Ať již prostřednictvím příspěvku, obnovením nebo koupí členství či nákupem v online obchodě galerie. Peníze získané ze členství zároveň Tate Gallery zmiňuje jako největší zdroj příjmů hned po vládních dotacích (Government Grant-in-Aid).

Před rokem se zdálo, že hlavní výzvou pro londýnské galerie bude v nové dekádě Brexit. Ten se však oproti pandemii jeví jako druhořadá záležitost, která sice jistý vliv mít bude, ale teď není na pořadu dne. Než se galerie a muzea otevřou (naděje se nyní upírají opět k březnu), máme v podstatě všichni s připojením k internetu identický přístup k jejich obsahu. Přesto doufejme, že tento stav nebude trvat dlouho.

Autorka je historička umění a umělecká publicistka.