Nikdy jsme tolik neposlouchali… podcasty. Průlet tuzemskou kulturní scénou a několik tipů

Streamovací služba Spotify v první vlně pandemie hlásila, že ačkoliv se změnily zvyklosti posluchačů („každý den teď vypadá jako víkend“), vzrostl počet těch, kteří vyhledávají podcasty – prý pomáhají zvládat stres a úzkosti, které v nás přítomná doba vzbuzuje. Narůstající obliba podcastů (a ovšem i audioknih) má tak možná co do činění se zakořeněnými vzpomínkami na to, jak nám rodiče předčítali z knih před spaním. Anebo – prostě a jednoduše – jsme v zajetí multitaskingu, tedy touhy i možnosti dělat více věcí najednou: běhat, vařit, uklízet, cestovat… a k tomu poslouchat. Ovšem pro výkonné umělce, kteří nyní nemohou naživo v sálech vystupovat, představují podcasty způsob, jak být s námi ostatními.

„Podcast jsme začali připravovat na začátku sezóny 2020/2021, kdy nám bylo jasné, že přijdou další restrikce a my opět zavřeme. Byla to pro nás jedna z logických cest jak to, co děláme, dostat k divákům,“ sděluje Zuzana Kolouchová z pražského kulturního centra MeetFactory. A tak se zrodilo Tovární hlášení, kde se pravidelně střídají všechny čtyři dramaturgie – tedy galerie, divadlo, rezidenční program i hudba. Rozhovory vedou kurátoři a dramaturgové a s podcastem – ač možná v jiné formě a intenzitě – chtějí pokračovat i po svém znovuotevření.

Pouták na podcast Tovární hlášení pražské MeetFactory – konkrétně na díl s hudebnicí Katarziou, foto/repro: MeetFactory

„V rámci některých dramaturgií bude ještě chvíli trvat, než bude ‚normální‘ provoz možný. Nepředpokládáme, že například ke koncertům se v počtu a kapacitách ustálených před pandemií, vrátíme dřív než na jaře 2022. Pro hudbu je tak podcast zásadní a skoro jediný možný výstup,“ dodává Zuzana Kolouchová. V budoucnu by se rovněž rádi zaměřili na rozhovory se zahraničními umělci a podcast nabízeli jak česky, tak v originálním jazyce.

Některá jiná místa kulturního dění zamýšlela mít svůj vlastní podcast už dříve, ale na realizaci jim chyběl čas. To je příklad pražského divadelního souboru Ufftenživot, který v prvních pandemických měsících minulého roku začal vydávat podcast Život on Air. Rozebírají v něm to, co se na jeviště nevejde, na co narazí během přípravy inscenací a dělají rozhovory s lidmi, kteří jim zkřížili cestu. „Naše inscenace běžně vznikají rok, protože nepracujeme na základě hotového scénáře, ale máme vždy téma, které nás fascinuje, a to zkoumáme. Během tohoto procesu většinou narazíme na spoustu zajímavých aspektů a podtémat, která se už do inscenace nevejdou. Do podcastu však ano,“ vysvětluje divadelník Jiří Šimek. Díky tomuto formátu chtějí osvětlovat kontext své práce a dostat témata k dalšímu publiku, z nich se pak mohou případně rekrutovat příští divadelní návštěvníci.

Poutáky na některé z dílů podcastu Život on Air divadelního souboru Ufftenživot, foto/repro: Ufftenživot

Národní divadlo letos v lednu spustilo podcastový kanál jednoduše nazvaný Národní divadlo. Kromě pořadu K jádru věci, v němž soubory první scény představují vznik aktuálních inscenací, se chystá měsíční magazín o aktuálním dění na všech scénách nebo speciály zaměřené na detailní zpracování toho, čím který soubor právě žije. Své podcasty mají i další kulturní subjekty – například pražské Divadlo X10 nabízí podcast Extempore nebo komunitní a kulturní prostor Karnola v Hranicích na Moravě podcast Území ničeho.

Samozřejmě, podcasty o kultuře nejsou výhradní záležitostí kulturních institucí, ale rovněž určitých médií. Český rozhlas jich produkuje hned několik. I když je třeba upřesnit: jde o pořady, které vysílá jedna z jeho stanic – v následně jmenovaných titulech běží o Radio Wave – a pořad je zároveň prezentován coby podcast. To mluvíme o Čelistech (pořad o filmech), o Liberatuře (o literatuře) či o všehochuti zvané Kulturní vývar. Zapomenout by se nemělo na podcast z redakce Aktuálně Na dotek Petra Viziny, na podcasty hudebního magazínu Frontman nebo na informační proud KulTýden serveru Informuj.cz.

Do světa audia pronikli rovněž knižní influenceři a influencerky (zmiňme alespoň 15 minut o knihách Lucie Zelinkové anebo Klářin podcast od Kláry Novákové). Zpátky do chvil před maturitou se můžete vrátit s audioverzí YouTube kanálu Na potítku, kde David Jirsa rozebírá literární díla a zasazuje je do kontextu. Anebo poslouchejte Schůzky Tomáše Berana – hodinové rozhovory nejen o tom, co se umělcům vybaví, když se řekne umění.

Koronavirová pandemie tuzemské kulturní podcastové scéně možná paradoxně pomohla. Vznikly díky ní zajímavé projekty. Přihazujeme ještě několik dalších tipů na kulturní podcasty.

Na čom makáš?

„Před čtyřmi roky nastoupil můj kámoš Filip na UMPRUM v Praze. Netrvalo dlouho a snaha být dobrým a úspěšným umělcem ho přivedla k úzkostem,“ vypráví Peter Kolárčik v úvodním díle podcastu Na čom makáš z dílny televize Artyčok. Z čeho pramení potřeba úspěchu a neustálé produktivity? Proč má tolik studentů uměleckých škol úzkosti? Šestidílná série nabízí sondu nejen do chodeb uměleckých škol, ale také uměleckých duší.

Jazzman versus Špioni

Věděli jste, že můžeme vnímat jazz coby zbraň? Jak se americká CIA angažovala v propagaci abstraktního expresionismu? Kdo rozhoduje o tom, který orchestr bude zemi reprezentovat? Podcast Českých center ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů a Institutem mezinárodních studií Univerzity Karlovy zkoumá vztah zahraniční politiky a umění. „Státy používají kulturu k tomu, aby vyprávěly svůj příběh zahraničnímu publiku. Historie kulturní diplomacie je barvitá, plná jazzu a konfliktů, setkávání ředitelů galerií a špionů,“ přibližuje ředitelka českého centra v Bruselu Jitka Pánek Jurková.

O kousek blíž

Kreativitu žen vyzdvihuje Kristýna Klímová ve svém podcastu, v němž se ptá žen z různých oborů, jak vypadá jejich tvůrčí proces, s čím si lámou hlavu, o čem ve volných chvílích přemýšlejí nebo jestli si k sobě samým musely hledat cestu.

Do slov

Psali jste si čtenářský deník? Pár slov o ději, hlavních postavách a krátké hodnocení… Barboru Votavovou a Ondřeje Lipára ale nezajímají jen příběhy. Snaží se hledat kontext, „nimrají“ se v tom, jak jsou knihy napsané, jaké mají společensko-literární souvislosti, kdo je autor, odkud přichází a co se snaží říct. Možná že když budete pozorně poslouchat, budete pak i o něco pozorněji číst.

Focus On

Architekti a architektky z ateliéru mh architects věří, že je společnost definovaná architekturou a vnímají ji jako silný nástroj, jak společnost proměňovat. Jak bydlíme? Jak zlepšit prostor kolem sebe, a tím zlepšit celou společnost? Jak propojit svět architektury a šperku? Je navrhování zahrad stres? I o tom si povídá architekta Michaela Horáková s hosty, kteří se točí nejen kolem architektury.