Van Damme na Artu čili skutečnost je složitější nežli filmové demolice

V dobách své největší slávy – zhruba před čtvrtstoletím – téměř šlapal na paty hvězdám jako Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone. Nikdy se však nedostal na jejich úroveň, jeho bezprostředními konkurenty byli spíš Steven Seagal nebo Doplh Lundgren. Řada Van Dammových filmů, v prvopočátcích u nás šířených na spoře tlumočených videokazetách, se zapsala mezi divácké hity – Krvavý sport, Kickboxer, Dvojitý zásah, Univerzální voják, Živý terč, Timecop. Některé se dostaly i na plátna tuzemských kin.

Ty snímky přirozeně nehýřily moudrostmi; zaujaly Van Dammovou tělesnou zdatností, téměř akrobatickými dovednostmi, s jakými zvládl bojové sporty – pověstným se stal zejména kop s téměř baletní otočkou. Jenže prohlubující se závislost na alkoholu a drogách, nadto spojená s afektivní bipolární poruchou, vedla k propadu kariéry. V takové situaci belgický šampion bojových umění a herec přijal sebezpytnou roli v tragikomedii JCVD (2008), kterou nyní ve svém vysílání premiérově uvádí ČT. Název snímku tvoří, jak zřejmo, protagonistovy iniciály.

Podívejte se na trailer k snímku JCVD, foto: archiv ČT, video: YouTube

Van Damme tu ztělesňuje sám sebe nebo spíše herce, jenž se jmenuje stejně jako on, má stejný vzhled i zvyklosti donedávna sebejisté filmové hvězdy. Jeho Van Damme se po návratu do vlasti vyrovnává nejen s fanouškovskou (ne)přízní, ale také s nečekanými zvraty v životě. Náhodně, roztrpčen probíhajícím rozvodem, zablokovanými platebními kartami i ztrátou další pracovní příležitosti, kterou mu vyfoukl Steven Seagal, se přichomýtne k bankovní loupeži, načež se policie i vzrušená veřejnost počnou domýšlet, že ji snad sám zorganizoval.

Francouzský režisér alžírského původu Mabrouk El Mechri, u nás svou tvorbou jinak neznámý, se nesnižuje k prvoplánové parodii či k zesměšňování. Hrdina otevřeně přiznává, že hraní v pochybných filmech nebylo ničím jiným než vcelku příjemnou obživou. Jenže ta začínala v poslední době pokulhávat: stále menší rozpočty chystaných projektů, u nichž se snad už ani nepočítalo s uvedením v kinech, vlastně znemožňovaly, aby vznikl divácký hit. JCVD demaskuje, podobně jako kdysi Schwarzeneggerův Poslední akční hrdina, i samotný typ nezničitelného hrdiny, jehož představitel je ve skutečnosti snadno zranitelný a proti namířené zbrani nic nezmůže.

El Mechri vytvořil vtipnou i nápaditou podívanou, kterou uvozuje právě filmovaná neskutečně dlouhá akční scéna plná výbuchů a rvaček. Kamenně se tvářící Van Damme si stěžuje, že opakování takového nepřerušovaného výjevu již nezvládne, že je vyčerpaný. Následuje několik průhledů, které z různých svědeckých úhlů zachycují tytéž události: nejprve vyděšený policista zjistí, že Van Damme zřejmě přepadl banku, zařazena je i hercova konfliktní jízda taxíkem a konečně se dočkáme i pohledu samotného protagonisty, jak celý incident vlastně proběhl – že on sám se stal rukojmím donuceným komunikovat s policií. Je zde i sebezpytný monolog, kdy se dění zastavuje a on – vyzdvižen nad dějiště až kamsi pod reflektory – ozřejmuje své pocity a záměry, nechává nahlédnout do svého nitra.

Ve snímku JCVD Van Damme prokázal, že umí být i hercem tvárným a má smysl pro sebeironii. Možná natáčení tohoto demytizujícího filmu vnímal jako určité východisko z nouze, ale na tom nesejde – vznikla podívaná nikoli zbytečná, v něčem snad i poučná. Před českou veřejností téměř utajené dílo (v tuzemských kinech je před deseti lety spatřilo pouhých 646 platících diváků!) tak skrze obrazovku získává šanci na zdejší druhý život.

Akční hrdina ve výslužbě. Záběr z filmu JCVD, foto: archiv ČT

JCVD (Belgie/Francie/Lucembursko 2008, 97 minut)

Námět: Frédéric Taddei, Vincent Ravalec, scénář: Mabrouk El Mechri, Frédéric Benudis, Christophe Turpin, režie: Mabrouk El Mechri, kamera: Pierre-Yves Bastard, hudba: Gast Waltzing

Hrají: Jean-Claude van Damme, François Damiens, Zinedine Soualem, Karim Belkhadra, Jean-François Wolff, Liliane Beckerová, John Flanders a další.