Vytuněný Žižka aneb takhle se prý zrodil středověký vojevůdce

Předurčenost Jana Žižky pro americký (západní) trh stvrzuje vedle anglicky mluvené verze i mezinárodní herecké obsazení: Titulní roli ztvárnil Ben Foster, v dalších důležitých rolích se objevili Till Schweiger (Jindřich z Rožmberku), Matthew Goode (Zikmund Lucemburský) a Karel Roden (král Václav IV., mám-li uvést autentické osobnosti, případně Sophie Loweová (Kateřina) nebo Michael Caine (Boreš) v úlohách smyšlených postav. Způsob romantizujícího pojednání v lecčems připomíná fantasy příběhy i historické velkofilmy jako Statečné srdce (1995), Gladiátor (2000) nebo Království nebeské (2005), případně do historických kulis usazené videohry typu Kingdom Come – Deliverance (2018): Týká se to hlavně strnule heroického pojetí postav i předvídatelného dějového rozvržení.

Za fiktivní lze ovšem považovat celý příběh, na němž se podílelo vícero autorů: kromě režiséra a jeho otce například Marek Dobeš, Michal Petruš, Petr Bok, Kevin Bernahrdt. Zápletka se točí kolem intrik, které by českého krále Václava IV. dovedly až k titulu římského císaře, anebo mu naopak tento vzestup znemožnily. Těchto mocenských her se účastní jak velmož Jindřich z Rožmberka a Václavův bratr Zikmund, tak králi Václavu IV. věrný stařičký šlechtic Boreš. Jenže historická fakta jsou taková, že na římskou korunovační jízdu byl král donucen rezignovat již v roce 1383 a navíc není známo, že by se vůbec pokoušel získat i císařskou korunu.

Ve středu dění se ocitá zkušený nájemní žoldnéř Žižka, u něhož autoři zachycují postupný přerod ze zabijáka v člověka, jenž poznává sílu lásky i niterného přesvědčení postavit se na stranu lidí utlačovaných panskou zvůlí. Zprvu jsou Jan Žižka, chrabrý dobrodruh v nejlepších letech, i jeho parta pouhým najatým kolečkem v sérii násilnických zakázek, než se rozhodnou bojovat za „vyšší“ cíle. Je ovšem poněkud nesmyslné jeho činnost prezentovat jako předvoj husitských válek a provázet ji chorálem Ktož jsú boží bojovníci…

Trailer k filmu Jan Žižka, zdroj: YouTube

Boreš usoudí, že nejlepším způsobem, jak zlotřilého Rožmberka přimět k povolnosti, by byl únos jeho snoubenky Kateřiny, neteře francouzského krále, která nejprve nic netuší o pravé povaze svého vyvoleného, jenž odbojné poddané nechává dokonce nabodávat na kůl. Historickým faktem je pouze to, že Žižka vypověděl Rožmberkům nepřátelství a škodil jim, spíše podoben lapkovi než komukoli jinému (a rovněž se usuzuje, že mohl bojovat i v polských službách).

Útlocitná Kateřina, podmaněna kázáními Mistra Jana Husa (toho naštěstí spatříme jen v siluetě), protestuje – ovšemže marně – proti krutostem, které kolem sebe vidí, než si uvědomí, že je pouhou vějičkou v mocenských hrátkách. Tehdy ve vztahu k únosci namísto prvotního opovržení převládne zaujetí, obdiv i cit, ba ochota obětovat vlastní život, stačí pohledět, s jakou něhou pečuje o zraněného Žižku, jenž vinou zranění na hlavě přišel o jedno oko (Kateřina mu na ránu dokonce přiloží „léčivé“ larvy, aby ji zbavily hrozících komplikací).

Michael Caine v roli šlechtice Boreše. Záběr z filmu Jan Žižka, foto: Stanislav Honzík

Film nešetří brutálními výjevy soubojů a zabíjení; budoucí husité si již tehdy ozkouší palcáty, okované cepy i důmyslnou vozovou hradbu… Kameraman Jesper Tøffner, jenž předtím kupříkladu snímal i u nás uvedený dánský film Komuna (2017), v Janu Žižkovi upřednostnil soumračnost projevující se v blátivém terénu, ve vlhkém a sychravém počasí. Využívá atraktivní scenerie (lom Velká Amerika, Hřensko, jeskynní prostory), nechybějí pohledy na Karlův most a středověké hrady (například okolí Točníku), samozřejmě vesměs trikově opracované.

Vyprávění má spád, podpořený vybuzenou zvukovou složkou, zvláště úderovými i jinými efekty. Přinášené sdělení však nijak nevybočuje z linie atraktivní „vytuněné“ podívané, pro kterou jsou postavy i dění s nimi spojené pouhým nezávazným pozadím, opřeným o motivická a povahopisná klišé. Jan Žižka není než pompézním výplodem, který ne zcela úspěšně napodobuje mezinárodně osvědčené vzory.

Dva z plakátů k (velko)filmu Jan Žižka, repro: Bioscop