Za ptáčaty do světlíku, za rybami do Norska: Sympatická románová jízda debutující autorky

Protagonistou je zanedlouho čtyřicetiletý scenárista Hugo, který by rád napsal knihu. To se mu nedaří. A úspěšný není ani jinak. Je bezdětný, partnerka Zuzana jej opouští, a jak se ukáže, k psaní knihy jej dohnaly spíš neúspěchy při přípravě scénářů, než že by práce na nich zanechal kvůli „ušlechtilejší“ literatuře.

Nadto Hugo přitahuje výstřední (a nepříjemné) situace jako magnet. Nedovede oznámit majorovi z krajské kriminálky, že seriál, na němž měli spolupracovat, byl na programové radě České televize zamítnut. Poměrně bizarním způsobem usmrtí matku ptáčat, která dělají randál v jeho světlíku. A když se pro ptáčata pokouší slanit, spadne a skončí v nemocnici. Shodou okolností se to stane záhy poté, co jej Zuzana opustí. Vzhledem k Hugovým neúspěchům na mnoha frontách si nejeden člověk v jeho okolí pomyslí, že se tenhle smolař pokusil o sebevraždu.

Druhým důležitým aktérem je Hugův otec. Zatímco syn si na životní pouti vybral oddechový čas, otec dobíhá závěrečnou rovinku. Během oslavy jeho narozenin – rovněž se zvrhne v sérii vcelku potřeštěných mikrosituací – se osazenstvo dozví to, co čtenáři, a nejspíš i Hugo, dopředu tuší: Kvůli rakovině otci zbývá posledních pár měsíců života.

V náhlém vzepětí sil se otec se synem vydají na cestu do Norska, kde hodlají chytat ryby – jde o Hugův dárek otci k narozeninám. Přestože si vypnou telefony, aby je jejich ženy (mezitím se totiž vztah mezi Zuzanou a Hugem postavil na nohy) nemohly vystopovat, brzy se ukáže, že oba ohlásili, jak se věci mají, a tudíž jsou jak Hugova matka, tak Zuzana s výletem srozuměny. V Norsku se dvojice ujme muž s českými kořeny jménem Magnus a před protagonisty leží několik idylických dnů strávených na lodi, jakkoliv by se Hugo pod slovo idylické asi nepodepsal…

Tereza Dusová vystudovala scenáristiku na FAMU, podílela se na několika seriálech (Letiště, Soukromé pasti, Až po uši, Základka, Terapie a další). Na snímku z časů, kdy pro Primu napsala seriál Přešlapy (2009), foto: archiv TV Prima

Od prvních stran je jasné, že předností Terezy Dusové je humor – konverzační, jazykový i situační… Autorka vhání Huga do jedné šlamastyky za druhou, umně si vytváří prostor pro jazykové vtípky. Byť jsou některé situace poněkud přehnané, rozhodně nejde o prvoplánovou „řachandu“, jakou je třeba série knih o aristokratce od Evžena Bočka. Od příběhu si totiž nelze odmyslet jeho temnější polohu, tedy důvod, proč se mužský tandem do Norska vydává. Rozehraná komedie také rychle zhořkne a příběh má právě takové kvality, jaké by měl mít – v jedné chvíli se čtenář usmívá, za pár stránek je vyprávěním v dobrém slova smyslu dojat. Účinek takto laděných děl (podobná fabule je asi vděčnějším námětem pro film) samozřejmě do velké míry závisí na finále, které mnohdy rozhoduje o tom, zda v nás příběh bude nějakou dobu rezonovat, či na něj po pár dnech zapomeneme.

A Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku v konci nezklame. Tereza Dusová ladně spojí některé motivy rozeseté ve vyprávění. Na čtenáře příběh v posledních stranách dolehne tíží, aniž by autorka do posledních stran ztrácela nadhled. Podtrhuje a umocňuje tím příznivý dojem z knihy jako celku, jakkoliv ta není bez chyb – vedle zmíněné nadměrné vyšinutosti některých scén jsou zde zbytečně obsáhlé retrospektivní pasáže, jimiž je vyprávění čas od času proloženo, jakkoliv lze pochopit, že ozřejmují některé motivace postav.

Obálka románové prvotiny Terezy Dusové, repro: Grada

Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku není sice kniha, kterou by měli mít v hledáčku porotci literárních cen. Nicméně pokud ji čtenář přijme takovou, jaká je, nebude zklamán.

Autor je literární kritik.

Tereza Dusová: Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku. Praha: Grada 2021, 232 stran, doporučená cena 249 korun.