Zábranovo dílo, Češi v New Yorku, otupující mobily, státní převraty či ruští agenti

Knižní sedma je sérií tipů/anotací pro lepší orientaci na trhu. Některé tituly jsou „venku“ docela krátce, některé už delší dobu. Postupujeme tak úmyslně, neboť nemalá část loňského i letošního roku nebyla vinou pandemie provozně normální a leccos vydaného bohužel jen tak prošumělo.

Svědek sama sebe i doby

Osobnost Jana Zábrany (1931–1984), před listopadem „oficiálně“ známá coby překladatel z angličtiny a ruštiny i jako básník (publikující ovšem jen v šedesátých letech), se po převratu umělecky docelila publikováním deníkových zápisků, povídek a dosud nezveřejněných básní. „Náhle“ tu byl ještě jiný Zábrana, komplexnější a radikálně samorostlý. Přítomný, bezmála sedmisetstránkový svazek, nazvaný jednoduše Básně a povídky, předkládá autorovu poezii a prózu pospolu, a to v řadě Česká knižnice, která v kvalitním edičním zpracování zprostředkovává důležitá díla českého písemnictví. Tereza Šnellerová v komentáři zaměřeném právě na ediční stránku tohoto zábranovského svazku na stránkách Institutu pro studium literaturu poznamenala: „Po letech se tak lze při zábranovském bádání opřít o novou, revidující spolehlivou edici, jež má, jak je účelem České knižnice, autora představit a zároveň působit jako nové vydání kanonické. Zábrana je jako autor povídek širší veřejnosti známý poměrně krátce, nyní je možné tuto část Zábranova díla sledovat v těsném sepětí s jeho poezií. Syrové zachycení prostředí fabrik, v němž se Zábrana počátkem padesátých let pohyboval, vykreslení postav, jejich charakterů a osobností čistě skrze způsob řeči (většinou chladný, cynický či brutálně přímý) i celkově dialogická forma a ustoupení vypravěče do pozadí, ukazují specifickou část Zábranova naturelu. Způsobem vyprávění se – podobně jako svými sonety – z dobového kontextu české literatury zásadně vyděloval.“

Grafička Jana Vahalíková použila na obálku reprodukci obrazu Mikuláše Medka 3904 starých růžových centimetrů, repro: Host

Jan Zábrana: Básně a povídky. Text k vydání připravila, komentář a vysvětlivky napsala Adéla Petruželková. Vydali Nadační fond České knižnice a nakladatelství Host, Praha a Brno 2020 (fakticky 2021), 694 stran, doporučená cena 399 korun.

Český živel v New Yorku

Historik a politolog Martin Nekola (* 1982) z pražské Fakulty sociálních věd UK se soustavně věnuje krajanské tématice. Při opakovaných návštěvách New Yorku v něm pozvolna vykrystalizovalo přesvědčení, že by stálo za to přiblížit tuzemskému publiku historii tamní české komunity. Výsledkem mnohaletého sběru materiálu je populárně pojatá kniha Český New York, vybavená poznámkovým aparátem, ale také množstvím ilustrací. Nekola v krátkých kapitolách střídá chronologický a tematický princip, záběr knihy je od 17. do 21. století. Na konec svazku připojil stručný popis struktury města New York včetně několika map. Na příští měsíc je ohlášena další Nekolova „krajanská“ publikace, nazvaná Po stopách Čechů na Novém Zélandu: …za dlouhým bílým oblakem.

Gabriela Janovská je podepsána pod vizuální podobou Nekolova Českého New Yorku, repro: ČT art

Martin Nekola: Český New York. Euromedia Group, edice Universum, Praha 2021, 168 stran, doporučená cena 359 korun.

Proč není dobré spát s mobilem a tak vůbec

Druhá česky vydaná kniha švédského psychiatra Anderse Hansena (* 1974); tou první byla vloni přeložená publikace Doběhni svůj mozek, pojednávající o blahodárnosti cvičení a pohybu pro myšlení. Ve své předloňské knize Instamozek (v originále Skärmhjärnan, slovensky kniha vyšla vloni pod názvem Zachovaj si zdravý rozum) Hansen analyzuje či lépe řečeno poučeně glosuje, co s naším mozkem dělají moderní technologie, mobilní telefony a sociální sítě především. Autor má za to, že změny v posledních zhruba deseti letech jsou – co se týče vzájemné komunikace – bezprecedentní a hlubší, než si mnozí z nás chtějí nebo dovedou představit a připustit. Technologické a komunikační prostředky vedou k neustálému srovnávání se s druhými, čímž vytvářejí permanentní stres. Hansen se dotýká řady aspektů a témat souvisejících s nynější fází „digiživota“: nárůstu depresí mezi mladými lidmi, potíží se spánkem, menší schopnosti soustředit se, touhy po neustále něčem novém atd. Severský aspekt se v jeho textu v podobě odkazů na některé výzkumy vyskytuje, ale v míře velmi přiměřené a nadto se týká skutečností, které jsou „kompatibilní“ se životy a zkušenostmi našimi. Na konci knihy Hansen nabízí „pár dobrých rad pro dobu digitální“; jedna taková zní: „Pokud máte se spánkem sebemenší problém, nenechávejte mobil v ložnici. Pokud potřebujete vstávat v konkrétní čas, pořiďte si budík.“

Autorkou obálky je Kateřina Tvrdá, repro: Portál

Anders Hansen: Instamozek. Stres, deprese a úzkosti zapříčiněné moderní dobou. Přeložila Helena Stiessová. Portál, Praha 2021, 160 stran, doporučená cena 325 korun.

Příručka, která se jen tak nevidí

Edward Nicolae Luttwak, který se narodil roku 1942 v židovské rodině v rumunském Aradu a vyrůstal v Itálii a v Anglii, měl ostrý start. Ve svých šestadvaceti, kdy pracoval jako konzultant v ropném průmyslu a studoval ekonomii na London School of Economics, publikoval knihu Coup d’État: A Practical Handbook, pastiche of a military manual. Vzápětí se o ní začalo mluvit, spisovatel John Le Carré jí vyšvihl poklonu. Dnes je ta práce, v níž Luttwak analyzoval státní převraty na africkém kontinentu a na Středním východě, klasikou ve svém oboru, byla přeložena do více než dvaceti jazyků. Autor ji před pěti lety aktualizoval s ohledem na vývoj v 21. století a tato verze vyšla nedávno česky pod názvem Státní převrat. Praktická příručka a s Luttwakovou předmluvou napsanou speciálně pro tuzemskou edici. Měl k tomu dobrý důvod: v září a v říjnu 1964 pobýval v Praze, v létě 1968 byl v Praze znovu a zažil zde invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy. Prahu navštívil i roku 2008, kdy se v Senátu zúčastnil vzpomínkové akce na ony smutné dny před čtyřiceti roky. A zde je Luttwakovo pojetí převratu, jehož podstata zůstává podle něho beze změny: „… převrat je zvláštní forma politiky, která k utužení své přesvědčivosti potřebuje zbraně, avšak pokud se při ní zbraní užívá příliš, převrat zpravidla neuspěje, a naprostý debakl nastává, pokud situace zdegeneruje v občanskou válku, tedy v diametrální opak rychlého a nekrvavého státního převratu.“

Návrh obálky vytvořila Eliška Fenclová, přičemž využila fotografii tučňáků od Toniho Augermayera z knihy Orbis Pictus (Praha 1964), repro: ČT art

Edward N. Luttwak: Státní převrat. Praktická příručka. Přeložil Martin Pokorný. Maraton, Praha 2021, 272 stran, doporučená cena 299 korun.

Litviněnko, Skripal a ti druzí

Dlouholetý redaktor Respektu Ondřej Kundra (* 1980) se soustavně věnuje bezpečnostní problematice, konkrétně především současným ruským špionážním aktivitám. Před pěti lety publikoval na to téma práci Putinovi agenti, novinka Novičok nebo kulka. Jak umírají Putinovi kritici je z obdobného ranku. „Mým cílem není podat vyčerpávající analýzu ruských tajných služeb. Chci jen na konkrétních případech ukázat, jak dnes hlavně ruské kontrarozvědka FSB a vojenská rozvědka GRU pracují,“ vymezuje autor v úvodu, v němž ještě stačil zmínit události z letošního dubna, kdy česká vláda oznámila, že za výbuchem muničního skladu v roce 2014 ve Vrběticích stály ruské tajné služby. Ostatně Vrběticím se věnuje desátá z jedenácti kapitol Kundrovy knihy. Kromě toho novinář popisuje případy agentů Alexandra Litviněnka či Borise Skripala, nechybí případ Alexandra Navalného nebo přiblížení pokusu o státní převrat v Černé hoře. Svazek Novičok nebo kulka. Jak umírají Putinovi kritici je syntézou poznatků, které Kundra průběžně předkládal čtenářům Respektu a na něž narazil díky své spolupráci s mezinárodním investigativním sdružením Bellingcat.

Obálku vytvořil Jiří Adamík-Novák, repro: ČT art

Ondřej Kundra: Novičok nebo kulka. Jak umírají Putinovi kritici. Paseka, Praha 2021, 192 stran, doporučená cena 349 korun.

Hravost svého druhu

Matematik, logik a filozof Jaroslav Peregrin (* 1957) je z těch tuzemských Sisyfů, kteří se soustavně snaží popularizovat logiku a analytickou filozofii, v níž hraje matematika důležitou roli. Ve své letošní popularizační práci Člověk v zrcadle teorie her přibližuje užitečnost relativně mladé matematické disciplíny, titulní teorie her, a také teorie racionální volby – obě jsou dobře aplikovatelné na naši každodennost. Ostatně za účelem přesnějšího poznávaní lidského chování, našeho rozhodování se ve víru každodennosti, tyto teorie vznikly. Tolik obecná charakteristika. Pak ovšem v knize dojde na výklad konkrétních typů her a herních strategií, a při tomto výkladu Peregrin používá právě i matematický aparát – v těsné součinnosti s příklady „ze života“ (třeba jak rozhodujeme o tom, kde a za jakých okolností se sejdeme na schůzce s přítelem). Teorie her rovněž dává člověku nahlédnout, jak a proč je s druhým schopen či neschopen spolupracovat. Jistěže běží o teoretické modely, zelený je strom života, jenže ty modely mají svůj racionální základ a mohou nám leccos napovědět o tom, podle jakých modelů se v té „zeleni“ chováme, aniž o tom tušíme.

Michal Puhač je ten, kdo je podepsán pod obálkou a grafickou úpravou tohoto svazku, repro: Dokořán

Jaroslav Peregrin: Člověk v zrcadle teorie her. Jak nám matematika a filozofie pomáhají zjišťovat, co jsme zač. Dokořán, Praha 2021, 120 stran, doporučená cena 198 korun.

Připomenutí jednoho solitéra

Prozaik, básník, překladatel a novinář Richard Weiner (1884–1937) pobýval opakovaně a dlouhodobě v Paříži, kde byl mimo jiné dopisovatelem Lidových novin, tohle angažmá poprvé přijal v květnu 1913. To zde uvádíme proto, že texty v souboru Přetržená nit a jiné rané prózy vznikly (až na dvě výjimky) právě do té doby, než Weiner na jaře třináctého roku do francouzské metropole odjel. Editor Michal Jareš do svazku zařadil přes tři desítky autorových próz, z nichž některé jsou otištěny zde vůbec poprvé; editor čerpal mimo jiné z autorových rukopisů uložených v Památníku národního písemnictví. Jareš tímto svazkem vědomě navazuje na Weinerovy vybrané spisy, jejichž vydání nakladatelství Torst dovršilo v roce 2002. Od té doby, míní Jareš, se Weinerovo jméno coby prozaika vytrácí „z všeobecné známosti a jeho přítomnost v povědomí čtenářů se stále zmenšuje“; kniha chce toto aspoň částečně zvrátit (polemickou poznámku s tímto míněním otiskl server Kanon na literaturu).

Na závěr dnešní Knižní sedmy pár řádek z Weinerova krátkého textu bez názvu, v němž mladý tvůrce evokoval určité rozpoložení: „Lidé běhali a chodili a ploužili se, a jemu se zdálo, že teď, kdy on již nemůže, oni vydávají se na stejné pouti. Ale jim ani nenapadlo. Oni se stěží unaví, ale on je unaven již dávno. (…) I odešel domů, vykartáčoval svůj kabát a pověsil do skříně. Pak usedl k oknu a cítil, že je již příliš, příliš stár. Nezbylo mu než nepodnikat nic.“

Eva-Marie Engström upravila výbor z raných próz Richarda Weinera, repro: dybbuk

Richard Weiner: Přetržená nit a jiné rané prózy. K vydání připravil, ediční poznámku a doslov napsal Michal Jareš. Dybbuk, Praha 2020 (fakticky 2021), 280 stran, doporučená cena 311 korun.