Husité bez iluzí. Sapkowského román Narrenturm nezestárl

Andrzej Sapkowski (* 1948) je spojován především s postavou zaklínače Geralta. Povídky s tímto hrdinou položily základy jeho slávy na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy vycházely nejprve časopisecky a posléze v souborných vydáních. Sapkowski na ně navázal pětidílnou Ságou o zaklínači a Ciri a s patnáctiletým odstupem se do svého světa vrátil v povídkovém románu Bouřková sezóna. Mezitím vznikl v Polsku seriál a ve společnosti CD Projekt RED hned tři úspěšné počítačové hry. Dodnes jde o jedinou fantasy ze střední Evropy, která se výrazněji prosadila na anglosaském trhu. První díl ságy, Krev elfů, dokonce vyhrál cenu Davida Gemmella pro nejlepší fantasy román.

Polský spisovatel Andrzej Sapkowski (* 1948) na snímku exponovaném na festivalu Lucca Comics & Games 2015, foto: Wikipedia.org – Niccolò Caranti

U nás si získal zaklínač Geralt kultovní status. Vliv Sapkowského povídek i esejů je jasně viditelný na většině českých autorů a autorek, kteří se začali v devadesátých letech věnovat fantasy. Popularita cyklu byla založena nejen na šťavnatém stylu, který působil ve své době jako zjevení a dodnes je hoden obdivu, ale i díky originalitě pojetí. Sapkowski měl mnohem větší přehled o dějinách a podobách žánru než jeho generační souputníci v Česku i v Polsku. Navíc původní povídky často vycházejí z notoricky známého textu (nejvýrazněji O Sněhurce v případě Menšího zla nebo O malé mořské víle v Trochu se obětovat). Sapkowski v nejrůznějších rozhovorech a během setkáních na conech, na něž jezdil často a rád, neváhal prohlašovat, že například bez Drdových pohádek by zaklínač nebyl zaklínačem. Výsledek? Sapkáč nebo také Sapek a Geralt je v českém prostředí považován za „našeho“.

Putování věží bláznů

O to větší pozornost byla věnována Sapkowského prvnímu velkému projektu po dokončení zaklínačských příběhů. Román Narrenturm z roku 2002 (česky vyšel o rok později) je totiž plnokrevný historický dobrodružný román, v němž je fantasy prvků pomálu a těch pohádkových ještě méně. Jde o radikální odklon od zaklínačských příběhů s jejich mutanty, elfy a bodrými trpaslíky, kteří mají při jednáních s arogantním šlechticem sto chutí „povalit ho na zem a pochčít mu plášť“.

A ještě radikálnější je Narrenturm tím, že se odehrává ve Slezsku v době husitských bouří a jeho hrdinou není školený bojovník, nýbrž studovaný medik, amatérský čaroděj a nadšený (spíš než zkušený) milovník Reinmar z Bielau aka Reynevan z Bělavy aka Vratič. Na útěku před bratry Sterzy, kteří chtějí pomstít pohanu rodové cti způsobenou Reynevanovými milostnými pletkami, dojde k tragické nehodě a Reynevan musí hledat bezpečí, kde se dá. Překážkou mu nejsou pouze z Čech se šířící náboženské bouře, po pomstě prahnoucí Sterzové a čarodějní rytíři měnící se v ptáky, ale také – a především – jeho mladická nerozvážnost, naivita a zaslepenost.

Jakkoliv žánrově i zaměřením se Narrenturm odlišuje od zaklínačské ságy, co do výstavby je to autorův do té doby nejlepší román. Sapkowski byl vždy především geniální povídkář a jeho pětidílná zaklínačská sága je hodně nesourodé čtení; místy povídkového charakteru, jindy s tradiční výstavbou, a především ve čtvrtém a pátém díle experimentující se spolehlivým vypravěčem a chronologií. Narrenturm (a posléze celá Husitská trilogie) je však sevřeným vyprávěním, které Sapkowski má plně pod kontrolou. Pravda, především Narrenturm má jednoduchou strukturu tvořenou vzorcem útěk-zajetí-útěk, nicméně ta skvěle slouží k vykreslení slezského panoptika, v němž se potkávají Češi, Poláci, Litevci, Němci, katolíci i husité a sem tam ještě odpornější bytosti.

Odkaz na slavnou „věž bláznů“ je tak nejen zábavnou hříčkou, ale i drásavou vizí lidské existence. O to drásavější, že Sapkowski jako spisovatel naplno využívá svůj talent a cit pro jazyk.

Přes krajinu burgundskou v dál

 Sapkowski býval nejsilnější vždy tehdy, když jeho postavy mohly rozprávět nebo filozofovat – planě i vážně. V kádi horké vody, nad vínem a kapouny, při sexu. Narrenturm začíná kdesi v zapadlé hospodě, kde rozšafný tulák bodře shrnuje, nad řádně kořeněnou a mastnou polévkou, co se všechno událo léta páně 1420. Rozšafná gesta, citace klasiků, záplava jmen a pojmů, prokládání monologu výzvami šenkýřce i řečnickými otázkami na ctihodné spolustolovníky a spiklenecká pomrkávání na čtenáře. To je Sapkowski v ryzí podobě. Stejně jako následující scéna milování Reynevana s Adélou von Sterza, které je v podstatě celé pojato jako dumání nad biblickými příměry (a připomíná tak další slavnou Sapkowského milostnou scénu z Paní jezera, jež byla pro změnu komponována coby přehlídka titulů knih, v nichž se postavy pelešily).

Obálka nynějšího vydání prvního dílu Sapkowského Husitské trilogie, repro: Leonardo

Zasazením do Slezska si Sapkowski uvolnil ruce a text prokládá nejen zmíněnými citacemi klasiků a svatých textů, ale i latinou, němčinou, polštinou… Zatímco v zaklínačských příbězích musel občas před čtenáři ospravedlňovat použití například moderních termínů (a právě i latiny), a v krátkém románu Zmije, zasazeném do Afghánistánu, zase těžko uvěřitelnou vzdělanost svých postav, zde běží o naprosto přirozenou volbu a románu, svět tu je barvitý, živý a živelný. Pohybují se v něm fanatici, prosťáčci boží, profesionální cynici, světci i hříšníci. Kmáni i knížata, idioti i hlavy študované. Reynevan se mezi nimi proplétá jako neřízená střela a Sapkowski jako utržený ze řetězu střídá vulgarismy s řečí vázanou, vrší detaily, akční scény i vtipné narážky…

Autor postupně nutí svého hrdinu dospět a začíná vystupovat tragédie. Hravost v textu zůstává, ale ukazuje se, že je pouhou zástěrkou pro vztek na fungování světa, na lidskou malost. Zástěrkou pro hluboké emoce, které Sapkowski umí přenést na čtenáře. S odstupem času Narrenturm nezestárl. Naopak: Ukazuje se jako nejosobitější Sapkowského kniha. Její četba je opojná a radostná, ale dokáže i naštvat řadu čtenářů, především ty, kteří by si chtěli romantizovat dějiny obecně, a husity zvlášť. Sapkowski totiž nestraní nikomu, jen obyčejným lidem, které semlela kola velké politiky a fanatismu.

Andrzej Sapkowski: Narrenturm – husitská trilogie, kniha první. Překlad Stanislav Komárek, ilustrace Jana Komárková. Leonardo, Ostrava 2021, 584 stran, doporučená cena 499 korun.