Znovuzrození Notre-Dame v Paříži, portrét skladatele Petra Ebena a nový Dvořákův Jakobín

ČT art v týdnu od 2. prosince.

Z brněnské inscenace opery Jakobín, foto: Národní divadlo Brno

Pondělí 2. prosince, 20:20

Jakobín
2023, 137 minut, režie: Jakub Kořínek

Záznam divadelní inscenace známé opery Antonína Dvořáka, kterou koncem loňského roku nastudoval soubor Národního divadla Brno v režii Martina Glasera u příležitosti zahájení Roku české hudby. Jakobín vypráví příběh hudby,  jež dokáže měnit lidské osudy. Dvořákovi se v tomto díle podařilo vytvořit malebný obraz  českého městečka doby osvícenské, v němž se zabydlely svérázné fugurky, jako je zejména hudbymilovný učitel Benda, jeho tvrdohlavá dcera Terinka zamilovaná do učitelského mládence Jiříka nebo nafoukaný purkrabí Filip. Hudebního nastudování a taktovky se ujal Jakub Klecker, sbory řídili Pavel Koňárek a Valeria Maťašová. Hlavních rolí se zhostili sólisté Janáčkovy opery Pavla Vykopalová, Roman Hoza, David Szendiuch, Jan Šťáva a Petr Levíček, ale i hostující umělci Aleš Briscein a Lucie Kaňková.

Jakobín, foto: Národní divadlo Brno

Pondělí 2. prosince, 23:35

Na špatné cestě
2020, 100 minut, režie: Natalija Vorožbytová

Ukrajinský film režisérky, dramatičky a scenáristky Natalije Vorožbytové je adaptací autorčiny stejnojmenné divadelní hry, která se zaměřuje na devastující vliv války na lidskou duši, do níž v horším případě zaseje zlo a v lepším „jen“ úzkost, osamělost a prázdnotu. Snímek zasazený na Donbas neobsahuje válečné scény,  přesto se mu daří věrně zobrazit rozvrat a utrpení, které válka přináší.

Scéna z filmu, foto: Archiv ČT

Úterý 3. prosince, 20:15

ArtZóna
2024, 52 minut, uvádí: Saša Michailidis 

Hlavním hostem této ArtZóny je zakladatel a frontman skupiny Jablkoň Michal Němec. Kulturní týdeník přiblíží americkou anabázi Voskovce a Wericha. Rubrika Fenomén si tentokrát klade otázku, zda v Česku vznikají výjimečné architektonické stavby. Recenze se tento týden zaměří na nahrávku Pilgrimage těles Collegium Marianum & Constatinople i na nový televizní seriál Jiřího Stracha s názvem Lovec.

Muzikant Michal Němec, foto. ČTK / Tomáš Tkáčik

Úterý 3. prosince, 21:10

Automatické mlýny a Josef Gočár
2024, 52 minut, režie: Theodor Mojžíš

Dokument mapuje příběh unikátní pardubické stavby architekta Josefa Gočára (1880–1945) a její proměny z industriálního areálu na moderní kulturně společenské centrum. V roce 1908 navrhl tehdy osmadvacetiletý architekt Josef Gočár budovu Automatických mlýnů pro pardubické podnikatele bratry Winternitzovy. Při tvorbě fasády se nechal inspirovat starobabylonskou branou bohyně Ištary. Vznikla vzhledově i funkčně unikátní stavba, která svému účelu sloužila více než 100 let. Provoz v ní skončil teprve v roce 2013 a o rok později byla vyhlášena národní kulturní památkou. Od podzimu 2023 ale nejsou Automatické mlýny jen industriální památkou, ale i živým centrem kultury. Do roku 2026 se dokonce stanou i místem k bydlení a nákupu.

Budova Automatických mlýnů po rekonstrukci, foto. Archiv ČT

Úterý 3. prosince, 22:30

Sluneční hodiny, Synkopy & Oldřich Veselý
2023, 47 minut, režie: Jiří Vondrák

V roce 1981 vydala brněnská art rocková formace Synkopy desku Sluneční hodiny. Pro skupinu to bylo první klasické LP. Všechny písně na desce složil  hudebník Oldřich Veselý, vyznění desky umocňují texty Pavla Vrby. Kvalitu desky ocenily dokonce i v Japonsku, kde ji v roce 2014 opět vydali v rámci vybraných světových hudebních projektů. Na vznik písní, nahrávání v Pezinku i koncertní provedení alba vzpomínali nejen členové kapely, ale i blízcí spolupracovníci.

Kapela Synkopy, foto: Archiv ČT

Středa 4. prosince, 20:15

Petr Eben
2023, 53 minut, režie: Jan Mudra

Dokument o českém hudebním skladateli, varhaníkovi, klavíristovi a vysokoškolském pedagogovi Petru Ebenovi, který je jedním z nejhranějších českých autorů druhé poloviny 20. století. Eben si jako židovský mladík prošel koncentračním táborem a jako praktikující katolík velmi dráždil komunistickou vrchnost. Režisérovi Janu Mudrovi se podařilo vykreslit skladatelův vnitřní svět, jeho víru, široký rozhled, znalosti i  pracovitost a samozřejmě i jeho tvorbu. Dokument zachycuje i cenné výpovědi jeho manželky, synů Kryštofa, Marka a Davida, jeho přátel, spolupracovníků i dnešních interpretů.

Hudební skladatel Petr Eben, foto: ČTK / Alexandr Janovský

Středa 4. prosince, 22:05

Francouzská nová vlna – filmová revoluce
2021, 55 minut, režie: Florence Platarets

Dokument o legendární francouzské nové vlně, k níž patřili autoři jako François Truffaut, Jean-Luc Godard, Eric Rohmer, Claude Chabrol či Jacques Rivette. Mezi roky 1958 až 1968 vytvořila skupina filmařů jedinečnou estetiku, která dodnes ovlivňuje tvůrce po celém světě. Šlo o generaci umělců a intelektuálů, kteří kladli důraz na autorské výpovědi a film z valné většiny nestudovali na filmových školách, ale učili se z klasických snímků, jež sledovali v pařížské cinematéce. Řada z nich se sdružovala kolem filmového časopisu Cahiers du cinéma.

Filmaři nové vlny: Jean-Luc Godard (vlevo) a François Truffaut, foto: Archiv ČT

Sobota 7. prosince, 21:15

Znovuzrození Notre-Dame v Paříži
2024, 135 minut

Přímý přenos koncertu k otevření chrámu Matky Boží v Paříži, který se po požáru v roce 2019 a následné rekonstrukci opět otevírá veřejnosti. Mezi hvězdami vážné i populární hudby čteme jména Yo-Yo My, Pretty Yendeové, Lang Langa, Daniela Lozakoviche, Renauda a Gautiera Capuçonových, Pharella Williamse, Angelique Kidjoové, Garoua, primabaleríny Pařížské opery Dorothée Gilbertové v choreografii Angelina Preljocaje a dalších. Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu řídí Gustavo Dudamel.

Katedrála Notre-Dame po opravě, foto: Vincent Isore / Zuma Press / Profimedia

Sobota 7. prosince, 23:35

Bláznivý Petříček
1965, 106 minut, režie: Jean-Luc Godard

Jeden z klíčových snímků francouzské nové vlny, který ztělesňuje pocit marnosti a cynismu moderní doby. Svérázný herec Jean-Paul Belmondo v hlavní roli využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovská témata: na lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, na romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání.  Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v němž se slučuje subjektivizující proud se cinéma-vérité a ústí do podoby pestré koláže.

Jean-Paul Belmondo ve filmu Bláznivý Petříček, foto: Archiv ČT

Neděle 8. prosince, 20:15

Vitka
2019, 126 minut, režie: Anna Davidová, Jakub Kořínek

Příběh vzestupu brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) očima spisovatelky Kateřiny Tučkové a režisérky Anny Davidové. Kaprálová žila všemu navzdory – jako by věděla, že na to, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. Zastavila ji až předčasná smrt – zemřela v pětadvaceti letech. V té chvíli však už za sebou měla bohaté dílo, které komponovala od devíti let, dirigovala pražskou filharmonii či londýnský orchestr BBC. Zároveň žila nekonvenčně: byla životní i tvůrčí partnerkou o pětadvacet let staršího Bohuslava Martinů, s jehož ženou Charlottou tvořili slavný milostný trojúhelník. Či mnohoúhelník, vezmeme-li v úvahu její četné milence, mezi nimiž nechyběli slavní představitelé meziválečné avantgardy pobývající toho času v Paříži. Pár týdnů před smrtí se stihla provdat za Jiřího Muchu, syna slavného malíře Alfonse Muchy. Její výjimečný lidský i umělecký osud inspiroval spisovatelku Kateřinu Tučkovou k napsání jejího prvního divadelního textu. Roli Vítězslavy Kaprálové ztvárnila Tereza Marečková, v dalších rolích uvidíme Dušana Hřebíčka (Bohuslav Martinů), Ivanu Hloužkovou (Charlotta Martinů) či Ondřeje Kokorského (Jiří Mucha).

Z inscenace Vitka, foto: Archiv ČT

Neděle 8. prosince, 22:25

Petr Popelka diriguje Gustava Mahlera
2023, 56 minut, režie: Adam Rezek

Podmanivá interpretace Symfonie č. 1 Gustava Mahlera v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Popelky. Symfonie č. 1 Gustava Mahlera zvaná Titán je plná dramatických momentů, niterné lyriky, odkazů na lidovou hudbu a vzpomínek na skladatelovo dětství na Vysočině. Koncertem uspořádaným v říjnu 2023 v pražském Rudolfinu zahájil Symfonický orchestr Českého rozhlasu svou 97. sezonu. Uvedením Mahlerovy Symfonie č. 1 zároveň vstoupil šéfdirigent SOČRu Petr Popelka do druhé sezony působení u rozhlasových symfoniků.

Dirigent Petr Popelka, foto. ČTK / Roman Vondrouš

Související