Adam Nevill vypráví ukázkový horor o děsu číhajícím na zkratkách temným lesem

Hutch, Luke, Phil a Dom byli na vysoké nerozlučnými přáteli. Jenže teď je dohnala krize středního věku, každý se vydal v životě jinou cestou a čím dál méně pravidelná setkání vyjevují prohlubující se trhliny v jejich kdysi pevném poutu. I společný výlet do hor v severním Švédsku se uskuteční spíše ze setrvačnosti a snahy udržet něco, co by už měli nechat být. Však také ve chvíli, kdy kolem sebe nemají oporu civilizace, nýbrž pouze sami sebe, nemohou před narůstajícím napětím uvnitř kvarteta i sebe samých nikam couvnout. A v okamžiku, kdy se navíc rozhodnou kvůli Domově zranění risknout zkratku přes pozůstatek prastarého hvozdu, se začnou důsledky špatných rozhodnutí hromadit. Do hry navíc vstoupí podivná lesní bytost, která narušení svého teritoria nehodlá nechat beze trestu.

Lesní strašení

Lesy hrály v lidské imaginaci vždy důležitou roli. Podobně jako pouště a moře, i neprostupné hvozdy byly branou do světů, v nichž neplatila běžná pravidla, a život se smrskával na boj o vlastní existenci. Pouště a moře byly postupně zmapovány, a i když nebyly nikdy zkroceny, jejich démoničnost byla notně otupena. Lesy potkal jiný osud: nastalo jejich postupné klučení a kácení, neustálá kultivace a transformace v cosi bezpečnějšího; realitu pralesů nahradila romantická představa vzdušných porostů plných mírné zvěře a zpěvu ptáků. Zároveň se však lesy staly symbolem všeho ostatního, co bylo v průběhu staletí vytlačováno mimo civilizaci. Všeho, co přežívá někde v úkrytu a čeká na svou příležitost.

Mimořádně působivě téma lesů a jejich vztahu k lidskému podvědomí a druhové historii zpracoval anglický fantasy autor Robert Holdstock ve své sérii o lese „mytág“. Ovšem lesy, především jejich divoká podoba, jsou oblíbeným námětem i hororů. Jack Ketchum na stránkách knihy Po sezóně nechal v lesích amerického státu Maine prosperovat klan kanibalů. Stephen King vyprávěl o Holčičce, která měla ráda Toma Gordona a pravděpodobně se setkala s ďáblem. Laird Barron do lesů opakovaně zasazuje svůj postlovecraftovský kultistický děs. Slovák Jozef Karika ve Strachu, ale hlavně pak v Trhlině pojal lesy v pohoří Tribeč coby místo, kde se křiví časoprostor a stírá hranice mezi rozumem a šílenstvím.

Dnes svou roli sehrává i obliba vandrů do „nedotčené“ přírody, kde by občané rádi nalezli sami sebe a svou přirozenost. Představa pohodlných, na první pohled sebejistých, ale ve skutečnosti zranitelných lidí, kteří musí nečekaně čelit divošství nejen svého okolí, ostatně není doménou výhradně žánrové zábavy. Stačí si vzpomenout na jižanskou moderní klasiku, román Vysvobození Američana Jamese Dickeyho. Právě tam byly položeny základy narativu – včetně pravidla, že člen výpravy s největšími zkušenostmi musí být eliminován jako první.

Zkratka delší a horší cestou

Adam Nevill (*1969) v první polovině Rituálu vede s obrazem lesa coby anticivilizačního pekla zdařilý dialog. Na hrdiny doléhají ponorková i absolutní nepřehlednost a nepředvídatelnost terénu, který je odřezává od slunce i od jakýchkoliv dalších orientačních bodů. Neustálé škrábání se přes překážky, obtížný hmyz, vlhkost, pachy tlení, nedostatek světla, zraňující větve a křoví… K tomu se postupně začínají přidávat důkazy, že čtveřice zde není sama. Podivné značky na kmenech stromů, opuštěné chatrče, v jejichž podkroví se nalézají jakési nesvaté artefakty, a pozůstatky kostela, v němž se bizarně (a v rozporu se vším, co vědí hrdinové o švédské historii) mísí prvky křesťanské a pohanské. A protože Nevill zvládá i psychologii postav, když perfektně pracuje s jejich vzájemnými představami o dalších členech výpravy, atmosféra houstne a graduje. Výbuch krvavých efektů, když konečně zaútočí cosi z lesa a z přeživších se stává lovná zvěř, je tak svým způsobem katarzní. Definitivně se totiž potvrzují nejhorší obavy, nemá smysl věřit v přežití. V tu chvíli dosahuje Rituál svého vrcholu; je brutální i znepokojivý zároveň.

Adam Nevill. Pan spisovatel a stromy. Narodil se v Birminghamu, vyrůstal na Novém Zélandu, nyní žije ve Velké Británii, zdroj: This Is Horror

Ovšem Nevill těsně za polovinou knihy přehazuje výhybku a začíná vyprávět trochu jiný příběh. Není vyloženě špatný, jen je jaksi navíc a má mnohem ironičtější, černohumorný podtón – asi takový, jaký měl film o počátcích „pravého“ norského black metalu Vládci chaosu. Kniha se náhle dostává do míst, které by mnohem víc slušely již zmíněnému Jacku Ketchumovi nebo alespoň nějakému ryzímu pulpaři. Ovšem znovu – problémem je především razantní skok z komorního cestopisu švédským lesním peklem a rozpadajícím se přátelstvím do poněkud nelogicky vystavěné sektářské historky.

Bylo nás pět

Možná právě proto nezůstal z druhé poloviny knihy kámen na kameni ve filmové adaptaci z roku 2017, která je k vidění na Netflixu. Její tvůrci si ostatně zjednodušili práci už tím, že ze čtveřice přátel, kteří se sobě navzájem čím dál víc odcizují, udělali čtveřici přátel, která chce ve Švédsku vzdát hold zemřelému kamarádovi, jenž výlet vymyslel a za jehož smrt dost možná může jeden z nich.

I filmová adaptace exceluje v evokaci neprostupné divočiny. Povedená je vizualizace některých artefaktů, na něž hrdinové narazí (a přespání v opuštěné chatě tvoří, stejně jako v knize, vrchol příběhu). Ovšem tam, kde si Nevill vystačil s vnitřními démony postav, ve filmu se používá poměrně zbytečná linka se zhmotnělými halucinacemi, které nahrazují knižní konflikt mezi Lukem a Domem, jenže ve výsledku nemají logiku a stávají se manýrou odklánějící pozornost od skutečnosti, že z tíživého hororu se stává béčková vyvražďovačka.

Přestože tedy mají knižní i filmový Rituál své chyby, pořád jde o jedny z nejzajímavějších hororů, na něž jsme mohli v posledních letech narazit. Už proto, že kašle na představu hororu jako zábavy pro dospívající a vypráví o životem zklamané generaci čtyřicátníků, kteří ani neobstáli v civilizaci, ani nebyli schopní splynout s přírodou a uvízli v soukromém pekle neustálých útěků z jednoho extrému do druhého.

Obálka českého vydání, repro: Fobos

Adam Nevill: Rituál. Přeložil Filip Samec. Fobos, Praha 2020, 440 stran, doporučená cena 399 korun.