Alternativní hudba a ekologické probuzení. Kde jsou jeho hranice?

Skupina Coldplay na fotografii doprovázející vydání jejich loňské desky Everyday Life. Nahráváme, ale nekoncertujeme; ostatně když si najdete stránky kapely, v rubrice Tour žádná data vystoupení nejsou, foto: Tim-Saccenti

Vloni v listopadu oznámila britská skupina Coldplay, že nepojede turné k novému albu Everyday Life a jako důvod označila obavy o ekologickou zátěž, kterou taková koncertní šňůra způsobuje. „Náš sen je mít show bez použití plastu a poháněnou solární energií,“ prohlásil zpěvák Chris Martin. Dokud to nebude možné, Coldplay prý nebudou koncertovat.

S podobnými otázkami se dlouhodobě potýkají britští Radiohead. Když v roce 2007 plánovali turné (které je poprvé a naposledy přivedlo do Prahy), nechali si vypočítat, kolik jejich koncerty generují oxidu uhličitého a následně se snažili ekologické dopady umenšit – přepravovali se vozy na biopalivo, využívali lokální techniku a volili koncertní prostory se snadnou dostupností městské hromadné dopravy. Dalším hvězdám tehdy Radiohead přinejmenším naznačili, že ekologie je ožehavé téma, které musí při přípravě turné zohlednit.

Titulní strana loňského alba Coldplay Everyday Life, repro: Amazon

„Vždycky jsem bojoval s tím, že ačkoliv veřejně vystupuji proti klimatické změně, stejně jsem někdo, kdo do práce musí létat letadlem. Souhlasím, že jsem trochu pokrytec,“ prohlásil frontman Radiohead Thom Yorke vloni v září v rozhovoru pro BBC a shrnul tak absurdní smyčku, do níž se debata o ekologii a koncertování snadno může dostat. Ať už hudebníci udělají cokoliv, nejspíš to nebude nikdy stačit na to, aby hudba byla úplně „čistá“.

Mohou se ale snažit dopad snižovat, jak je to jen možné. V článku pro New Yorker zabývajícím se tímto tématem upozorňuje publicistka Amanda Petrusich na existenci neziskové organizace Reverb, která hudebníkům nabízí konzultace ohledně ekologických dopadů jejich koncertů. Když se kapela nebo koncertní sál upíšou, Reverb je vybaví týmem odborníků specializujícím se na umenšování ekologického dopadu lidských aktivit.

Téma ekologické udržitelnosti je v hudebním průmyslu relativně nové a zároveň na něj fanoušci obvykle slyší. Drobné změny tu za poslední roky přece jen jsou. Festivaly se snaží fungovat bez jednorázových plastů nebo podporují recyklování odpadu. S uhlíkovou stopou způsobenou dopravou umělců i návštěvníků, která zůstává největším ekologickým problém festivalů, se bojuje těžko.

Poslouchej, přijeď, ale zkus přispět na stromy. Vystoupení sestavy Dazzle Objekt x Ezra Miller na loňském ročníku festivalu Unsound v Krakově, foto: Unsound – Helena Majewska

I tady je ale způsob. Festival experimentální hudby Unsound konaný v polském Krakově vloni například nabídl návštěvníkům možnost vypočítat si při koupi vstupenky ekologickou stopu své cesty do Krakova a kompenzovat ji příspěvkem na ekologickou organizaci, která vysazuje stromy. Ostatně s podobným nápadem přišla i česká skupina Please The Trees, která v souladu se svým názvem při svém posledním turné v každém městě, kde odehrála koncert, zasázela stromy.

Že muzikanty ekologie trápí, bylo vidět i při reakci na ničivé požáry, které od začátku roku sužují Austrálii. Muzikanti jako Jamie xx nebo The Avalanches se účastní benefičních koncertů, které mají upozornit na rozsah této ekologické katastrofy a pomoci Austrálii k alespoň částečné obnově.

Hudebníci si uvědomují, že jsou součástí složitého přediva lidské kultury, která musí co nejrychleji změnit své chování, pokud chce přežít. Začít se chovat ekologicky přitom bude znamenat zbavit se i některých malých radostí. Portál Pitchfork například vloni upozornil na to, že i taková věc jako je výroba vinylů má nemalou uhlíkovou stopu. Změny k udržitelnosti a ekologičnosti jsou možné, ale velmi pravděpodobně zdraží celý proces výroby. A hudební fanoušky postaví před otázku, jestli se chovat jako konzumenti environmentálně zodpovědně nebo ne.

Vinylová alba, radost ne úplně ekologická. Ilustrační snímek z londýnského obchodu Pure Vinyl Record Shop, zdroj: TripTride.London

Přemýšlení o dopadech našich koníčků na přírodu nás vede k širšímu uvažování o tom, jestli je naše současná konzumní kultura vůbec udržitelná. A také k tomu, že kořeny ekologické krize jsou nejspíš mnohem hlubší, než se původně zdálo. Těžko dohlédnout, kam nás toto zpochybňování různých neekologických životních stylů může nakonec zavést. Alternativní hudba v minulosti mnohokrát dokázala otevřít některé palčivé společenské otázky a teď se zdá, že v souvislosti s ekologickou krizí to nebude jinak.

Související