Čáry a kouzla vládly na estonském venkově

U zrodu Listopadu stál spisovatel Andrus Kivirähk (* 1970), od něhož česky před deseti lety vyšel román Muž, který rozuměl hadí řeči. Ve své vlasti Kivirähk náleží k nejuznávanějším i nejčtenějším tvůrcům. Obliby dosáhl zejména románem z roku 2000 Rehepapp ehk November, přibližujícím dění na estonském venkově počátkem 19. století skrze pohanské mýty a pověsti, jež se tam houževnatě držely navzdory panujícímu křesťanství. Román se dočkal činoherní i operní adaptace a – zfilmování. Název snímku odpovídá členění románu, časově rozprostřeného ve třiceti kapitolách do jednotlivých listopadových dnů. Film toto členění ovšem nepřejímá, předposlední měsíc v roce zobrazuje „vcelku“ coby období dešťů, námraz i sněhu.

Záběr z filmu Listopad; vpravo Jörgen Liik, foto: Homeless Bob Production

Režisér Rainer Sarnet stvořil obrazově vytříbené dílo podané v černobílé škále, která některé scenérie – kupříkladu noční les či jinovatkou pokryté stromoví – posunula do děsivé i podmanivé surreálnosti. Právě vykreslení daného časoprostoru jeví se být pro film podstatnější než ústřední motiv neopětované lásky (prostinká Liina vroucně miluje Hanse, který je však zahleděn do náměsíčné baronovy dcery, jež se prochází za úplňku na chatrných římsách a o Hansových citech nemá ani potuchu). Dominuje tu duchovní i hmotná bída, postihující nejen venkov, nýbrž i zdevastované aristokratické sídlo, obývané zdegenerovaným, činorodé existence neschopným německým panstvem, přičemž služebnictvo pokoutně rozprodává poslední cenné věci. Zazní tu svérázný výklad vlastenectví: Vše, co se nachází na území Estonska, patří Estoncům, snad i včetně cizozemců…

Režisér Sarnet zinscenoval svět prostoupený nadpřirozenými bytostmi, obskurními zvyklostmi i počínáním, případně lakonickými postřehy („Lotyšovi nevěř, má místo huby prdel.“). K vizuálně nejpřitažlivějším náleží kratt, umělá služebná i lupičská bytost sestavená ze železného šrotu (v románu ze slámy), podobná ze všeho nejvíc obřímu trojramennému bumerangu, otáčející se na třech nohách. Život tomuto dunivému a klátivému monstru, které lze zničit jedině zadáním nesplnitelného úkolu, vdechne život sám ďábel, žádající krevní úpis, a tudíž duši krattova majitele. Jenže ďábla je možné obelstít třeba černými rybízovými bobulkami…

Jiným výrazným motivem je příchod nemluvných zesnulých, jimž se dostane pohoštění a pobytu v sauně, kam vkročí jako slepice, avšak narostlé do lidské velikosti. Oblečeni do bílých rubášů a s čepci na hlavách si uchovávají podobu, s níž tento svět opustili. Někteří však postávají v povzdálí, neschopni odpustit svým blízkým někdejší příkoří. Živí lidé – převážně muži, zvláště pak bezcitní otcové – se vyznačují vychytralou potměšilostí, s níž prosazují své zájmy; kdo se nástrahami prodírá bezelstně a takříkajíc s otevřenou duší, ten na to těžce doplácí. Příkladem toho může být zmíněný chlapec Hans, jenž v posledku uvázne v ďáblových drápech. A Liina, neschopná začarovaným kopím zabít sokyni v lásce, k čemuž ji nabádá místní čarodějnice, volí dobrovolný odchod ze života, když s majestátním odhodláním vstoupí do hluboké vody.

Listopad je snímek výtvarně vytříbený, inscenačně uhrančivý, avšak zřetězený do přehlídky více či méně bizarních událostí, které mají tendenci rozpadat se do segmentů, u nichž mizí provázanost. Režisér více dbá na vnější tvářnost své výpovědi nežli na její smysl, jakkoli zpola reálný, zpola mytický svět konstruuje vynalézavě.

Listopad / November (Estonsko/Nizozemsko/Polsko, 2017, stopáž 115 minut)
Scénář a režie: Rainer Sarnet, kamera: Mart Taniel, hudba: Michał Jacaszek, střih: Jarosław Kamiński. Hrají: Rea Lestová, Jörgen Liik, Arvo Kukumägi, Katariina Untová, Taavi Eelmaa, Dieter Laser, Jonathan Peterson, Mari Abelová, Ene Pappel a další.

Vysílá ČT art v sobotu 30. října 2021 od 23:40 hodin, v iVysílání bude snímek možné přehrát do 13. listopadu.