Ceny Muriel za rok 2020: Jak komiksovou produkci nahlíží porota
Následující odstavce jsou doplněním ceremoniálu, během něhož byly předány komiksové Ceny Muriel a který najdete na našem webu. Odstavce zformulovala porota, jejíž složení je patrné ze závěru textu. V samém konci příspěvku naleznete výčet laureátů nynějšího ročníku.
„Na růžové vlně“ se vezou výsledky letošní Ceny Muriel, do domácího komiksu totiž výrazně promluvily autorky. Nominovány byly poprvé ve všech devíti kategoriích a sošku okřídlené Saudkovy krasavice si odnesly ve čtyřech z nich. Růžová v jejich podání není stereotypní „holčičkovskou“ barvou, ale získává nové významy. Může se zdát zbytečné na to v roce 2021 upozorňovat, nicméně v domácím komiksu s téměř stoletou – i když nesouvislou – historií došlo k něčemu takovému poprvé. Čtenářům růžová vlna přináší nové žánry, perspektivy i překvapivé hrdiny, přesněji hrdinky.
Jedinou doplňkovou barvou letošní Nejlepší komiksové knihy roku Bez vlasů kreslířky Štěpánky Jislové a autorky scénáře Terezy Drahoňovské je právě sladká růž. V provedení autorské dvojice, která zároveň založila Laydeez do comics (platformu podporující od roku 2016 ženy v domácím komiksu), se jedná především o záměr naplnit „holčičkovskou“ barvu novými významy. Jak už název napovídá, o normativní krásu symbolizovanou bohatou kšticí tu zrovna nepůjde. Naopak, v autobiografickém komiksu Drahoňovská vypráví o svém boji s autoimunitním onemocněním, kvůli němuž přišla o všechny vlasy i další ochlupení na těle. Upřímně a zároveň se snahou pomoci dalším nemocným, zachycuje své postupné vyrovnávání se s alopecií, reakce okolí nebo způsoby léčby, které podstoupila, než se smířila s faktem, že vlasy jí už dost možná nikdy nenarostou.
Album je vedle skvělé kresby a celkově profesionálního provedení v domácím prostředí nové hned ve třech ohledech, a to ve spojení originálního tématu otevírajícího komiks dalším čtenářům, autobiografického žánru a ženské perspektivy. Bez nadsázky se dá říct, že něco takového tady ještě nevyšlo.
Ukázka z komiksu Terezy Drahoňovské a Štěpánky Jislové Bez vlasů. Repro: Paseka
Podobně přelomová je ilustrovaná příručka grafičky Moniky Baudyšové Bezdětná, která se do nominací sice neprobojovala kvůli větší příbuznosti s ilustrací než komiksem, ale svým zbarvením a silným současným tématem pomohla ukotvit pojmenování pro současný trend komiksových autorek. V minulých ročnících ceny sice uspěly výrazné solitérky jako Lucie Lomová, Lela Geislerová nebo Toy_Box, ale nebylo možné mluvit o vlně.
Kalné vody nových příběhů
Nejvíce nominací si odnesla animátorka Kateřina Čupová, která loni dokončila svou první samostatnou knihu. A nejednalo se o nic menšího než komiksovou adaptaci k oslavě 100 let od napsání R.U.R., slavného dramatu Karla Čapka, jež světu dalo slovo robot. Více než 250 stran vyvedla autorka ručně v akvarelu a předvedla působivý mix svěží barevnosti a zajímavé karikaturní stylizace. Cenu však získala (už podruhé) v kategorii Nejlepší krátký komiks, kde měla hned dvě nominace – za posmutnělou melancholickou pohádku Pařez a za (nakonec oceněný) příběh ze skautské antologie Odvaha je volba s názvem Druhý břeh. Čupová se projevila coby originální a pracovitá autorka, která dokáže při zachování charakteristického stylu umně variovat různé stylizace.
Rozpoznatelným rukopisem vládne také Barbora Satranská, dvojnásobná vítězka kategorie Nejlepší studentský komiks. Její práce s nezvykle dlouhým názvem Hospodský, průvodčí, truhlář, cukrářka, farář, vizážista, řezník, restaurátor a sociální pracovnice, vytvořená v ateliéru ilustrace a grafiky VŠUP v Praze, by mohla být ozdobou lecjakého domácího nakladatelství. Satranská ráda loví v oceánu všednosti, z něhož vytahuje drobné okamžiky, jež by jinak zmizely v hlubinách pomíjivosti. Na hrdiny a hrdinky svých črt povyšuje osoby, které máme tendenci pro jejich zdánlivou neatraktivnost přehlížet. V tomto ohledu je blízká publicistce Kláře Vlasákové, která společně s výtvarnicí Juliánou Chomovou, uvedla v závěru roku komiks Spiritistky. Ta obsadila do hlavních rolí dvojici přítelkyň středního věku spojených zájmem o ezoteriku. Zdá se, že hledání v neprobádaných vodách zanesených bahnem předsudků už dorazilo i do českého rybníčku.
Stále živý kult hrdinů Jaroslava Foglara je už pravidelnou inspirací pro současné autory. Ostatně loni porota ocenila nový příběh O Červenáčkovi od Pavla Čecha, a o rok dříve nominovala hned dva příběhy z antologie Rychlé Šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Letos si cenu za nejlepší scénář odnesl Džian Baban za Rváčov, komiks, který obrací pozornost k temným hrdinům Stínadel. Baban společně s grafikem Richardem Fischerem vychází z městských legend, podle kterých se v šedivých 80. letech vontské hnutí zhmotnilo v pražských uličkách. Fiktivní příběh generační vzpoury frustrovaných teenagerů se zdá být už po prvním dílu komiksem, který může s odkazem na stínadelskou poetiku oslovit také současnou generaci.
Zástupcem silně autorského alba, charakteristického pro poslední roky tuzemského komiksu, je Singl Jiřího Franty. Smysl pro drobnokresbu i působivé celky vnesl tentokrát do poměrně banálního příběhu o vztahu na jednu noc a odnesl si Muriel za nejlepší kresbu.
Ukázka z komiksu Jiřího Franty Singl. Repro: Labyrint
Domácímu komiksu už roky vládne historický žánr a jakkoliv je možné vznést proti této dominanci mnoho výhrad, nedá se popřít, že i v tomto žánru vznikají zajímavá díla. Jestliže to byl loni Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského, letos se jim stalo završení trilogie Návrat Krále Šumavy podle scénáře Ondřeje Kavalíra a Vojtěcha Maška nakreslený talentovaným Karlem Osohou. Osobnosti moderní historie Československa a jejich osudy byly letos opět jistotou, na kterou nakladatelé v nejisté době sázeli. Kromě závěrečného dílu této trilogie, vyšla také čtenářsky úspěšná komiksová biografie Milady Horákové nebo Věry Čáslavské.
Stále klesající prodeje tištěných médií nadále odsouvají strip, nejkratší komiksový žánr, na internet. Jednou z posledních výjimek je v tomto ohledu kocour Mourisson , který své dvacetiny v časopise ABC může oslavit právě soškou Muriel. Tento strip, vyrostlý z internetového prostředí, se letos poprvé objevil v nominacích na vítěze dětského komiksu. Knižní vydání Kačky a Mopse Kateřiny Perglové přesvědčilo porotu humorem a svěží zkratkou. Avšak cenu si nakonec odnesl trojnásobný matador nominací Petr Kopl, a to za třetí souborné vydání příběhů o čarodějnicích Morgavse a Morganě.
Kategorie překladu a překladového komiksu ilustruje výběr z toho nejlepšího, co loni ze zahraničních titulů v češtině vyšlo. Jsou to jak domácí vydání zcela nových komiksů (třeba Visa Transit Nicolase de Crécyho), tak splátky starých dluhů (kupříkladu Tankerka Alana Martina a Jamieho Hewletta). Různorodost imaginace a perspektiv doplňují vítězný grafický román Jedno obyčejné léto sestřenic Mariko a Jilian Tamaki a originální slovní humor Divné planety ve výborném překladu Michaly Markové. Zrcadlo, které domácí scéně nabídka překladových titulů letos nastavila, potvrzuje, že čtenáři komiksů nejsou homogenní komunitou.
Covid v bublinách
Stále probíhající pandemie zasáhla i do komiksového byznysu, který se loni z trvalého desetiprocentního růstu přesunul do téměř dvacetiprocentního poklesu, jak potvrzují čísla shromážděná už tradičně českou databází Comics DB. A to první Comic-Con, který se odehrál v únoru 2020 v Praze, sliboval ještě jiná čísla. Největší propad ve srovnání s rokem 2019 nastal v květnu, kdy se obvykle koná veletrh Svět knihy spojený s uvedením nových titulů, namísto toho řešilo Česko stále první vlnu covidu-19 a hromadné akce byly silně omezeny. Porota cen Muriel oceňuje, že i v takto složité situaci se organizátoři živých eventů nevzdali a buď akce v souladu se zpřísněnými opatřeními uskutečnili (viz festival Koma) nebo přešly na virtuální platformy jako podzimní edice festivalů Frame Prague Comics Art Festival nebo Knihex.
V digitálním kyberprostoru se musela nakonec konat také tradiční britská přehlídka The Lakes International Comic Art Festival, kde se tuzemský komiks v péči Českého literárního centra představil pěti online akcemi. Český komiks reflektovala zahraniční akademická sféra v prestižní edici Studies in European Comics and Graphic Novels, kde vyšel svazek Comics of the New Europe, v němž je mu věnován jeden ze čtyř oddílů.
Dvacetiny v této pohnuté době oslavila revue AARGH!, letos oceněn za přínos českému komiksu, která pravidelně přináší práce nadějných talentů i zavedených autorů. Za ty roky se stala často určující platformou pro domácí komiks a opakovaně je vyzdvihována i ve čtrnáctileté historii Cen Muriel. Rovněž před dvaceti lety založili Jakub Němeček a Ivan Stable nakladatelství Mot a začali formovat homogenní domácí scénu českým překlady vybraných evropských komiksů i dávat příležitost začínajícím autorům. Teď nastal čas uvést je za jejich odvahu a nadšení do Síně slávy.
Letošní rok, je pro čtyři z pěti porotců – kritičku Kateřinu Čopjakovou, teoretika a historika komiksu Martina Foreta, komiksového autora Branka Jelinka a kritika a komiksového scenáristu Antonína Tesaře – třetím, a tedy posledním v porotě Ceny Muriel. Porotě (včetně setrvávající překladatelky Anny Křivánkové) je ctí, že se loučí ve chvíli, kdy je domácí scéna pestrá a bohatá na překladové tituly různých žánrů mainstreamu i alternativního komiksu, kdy se výrazně ozvaly autorky a zmnožily tak jeho hlas i výpovědi o světě, a kdy se podařilo otevřít debatu o podobě sošky Muriel i samotného ceremoniálu. Komiks si prokazatelně vystavěl pevnou pozici nejen mezi fanoušky, ale i širším auditoriem, bylo by nasnadě, aby takovou našla i samotná Cena Muriel. Cestu má otevřenou.
Výsledky Ceny Muriel pro rok 2020
Nejlepší komiksová kniha
(Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.)
Tereza Drahoňovská a Štěpánka Jislová za Bez vlasů (vydalo nakladatelství Paseka)
Nejlepší kresba
(Cenu získává autor za kresbu komiksu.)
Jiří Franta za Singl (Labyrint)
Nejlepší scénář
(Cenu získává autor za scénář komiksu.)
Džian Baban za Rváčov 1 (Lipnik)
Nejlepší krátký komiks
(Cenu získává autor za krátký komiks.)
Kateřina Čupová a Marek Steininger za Druhý břeh (in Odvaha je volba; Junák – český skaut/Argo)
Nejlepší komiks pro děti
(Cenu získává autor za komiks pro děti.)
Petr Kopl za Morgavsa & Morgana: Princezna čarodějka (Grada)
Nejlepší strip
(Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.)
Lukáš Fibrich za Mourisson (in ABC, CNC)
Nejlepší překladový komiks
(Cenu získává vydavatel za překladové dílo.)
Paseka za Jedno obyčejný léto od Mariko Tamaki a Jillian Tamaki
Nejlepší překlad
(Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.)
Michala Marková za Divná planeta (Universum)
Cena Magnesia za nejlepší studentský komiks
(Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci; míněny jsou veřejné či soukromé střední, vyšší odborné a vysoké výtvarné školy v ČR).
Barbora Satranská za Hospodský, průvodčí, truhlář, cukrářka, farář, vitrážista, řezník, restaurátor a sociální pracovnice (Ateliér ilustrace a grafiky VŠUP)
Přínos českému komiksu
(Cenu získává jednotlivec či kolektiv za konkrétní aktivní přínos k rozvoji komiksu v České republice. Oceněny mohou být projekty výstavní, autorské a vydavatelské, popularizační či jiné, pokud tyto charakterem nepřináležejí do ostatních kategorií cen Muriel.)
Tomáš Kučerovský a Tomáš Prokůpek za založení a vydávání časopisu Aargh!
Síň slávy
(Cenu získává fyzická osoba za svou dlouholetou činnost v oblasti komiksu a za své přispění k rozvoji média v České republice. Může být udělena pouze žijící osobě. Jedné osobě může být udělena pouze jednou.)
Ivan Stable a Jakub Němeček, nakladatelé (Mot komiks)
