Česko řeší dějiny aneb procházka iVysíláním ČT
Češi milují debaty o historii, hledání historických paralel i spekulací. ČT v tom jde divákům naproti a soustavně produkuje historické pořady. Přinášíme výběr těch, které podle nás stojí během karanténního provozu za zhlédnutí a jež mohou posloužit žákům, studentům i „docela obyčejným“ zájemcům o historii.
Začněme nejnovějším českotelevizním dějepisným počinem, dokumentem Ivo Bystřičana Kovy řeší dějiny. Je to materiál o dějepise jako takovém, o tom, jak se u nás vyučuje historie ve školách a jak se utváří historické povědomí. Průvodcem je populární youtuber Karel Kovář, který zjišťuje, proč na školách často úplně chybí výuka novodobé historie.
Pusťte si dokument Kovy řeší dějiny. Na snímku Karel Kovář během rozhovoru s ministrem školství, zdroj: Česká televize Když je řeč o novodobé historii nelze nezmínit sérii Roberta Sedláčka a Pavla Kosatíka České století z let 2013/2014, která je pokusem o nekonvenční učebnici českých dějin dvacátého věku. Umělecké kvality dílů jsou různé, seriálu lze vytknout, že dialogy a scény jsou občas příliš didaktické. Upoutají některé herecké výkony – za zmínku stojí kupříkladu ztvárnění Václava Klause Jaroslavem Pleslem nebo Klementa Gottwalda Jiřím Vyorálkem či Rudolfa Slánského Davidem Novotným. Celkově jde o počin, k němuž stojí za to se vracet nebo se k němu obracet s nově nastupujícími generacemi. (Pro všechny, kteří nyní vzdělávají děti doma: k Českému století ve spolupráci s historiky vznikly pracovní listy a metodické materiály.)
České století ilustruje historii v devíti příbězích spojených s dějinnými mezníky. Oproti tomu dokumentární cyklus Příběhy 20. století vypráví historii různých skupin obyvatel (Pohraničníci, Sedláci, Podnikatelé, Svazáci, Emigranti, Mlátičky…). Dílů je zatím ke zhlédnutí 32 a často se jedná o pozoruhodné sondy. Dokumenty vycházející z výpovědí sbírky Paměti národa, režírovali Robin Kvapil, Viktor Portel, Ivo Bystřičan a Radim Špaček.
K přehledovým cyklům věnujícím se českým dějinám přidejme sedm šestadvacetiminutových dílů série Gottland (2013). Ta byla inspirována reportážním bestsellerem Poláka Mariusze Szczygiela a přibližuje vesměs méně známé příběhy českých dějin. Například animovaný díl Letící kůň vypráví o zapomenutém spisovateli Eduardu Kirchenbergovi, další díly jsou věnovány třeba spisovatelovi a scenáristovi Janu Procházkovi nebo historii pomníku J. V. Stalina na pražské Letné.
Podívejte se na snímek Jan Patočka: darovat smrt, zdroj: Česká televize Česká televize stejně jako ostatní média produkuje materiály k různým výročím. Důsledkem jsou diváci zavalení (nejen ze strany ČT) produkcí o Karlu IV., Janu Husovi či vzniku republiky. V tomto souhrnu se pojďme zaměřit na výročí méně okázalá, která mohla uniknout divácké pozornosti. Roku 2017 uvedla ČT biografický dokument Borise Jankovce Jan Patočka: darovat smrt. Stalo se tak u příležitosti 40. výročí vzniku Charty 77 a zároveň Patočkova úmrtí. Film představuje filozofovo lidské, politické i filozofické postoje formou výpovědí Patočkových žáků, přátel a mluvčích Charty 77 a je doplněn o řadu unikátních archivních záběrů.
Zajímavým počinem je dokument Dvojí tvář spartakiád (2019), který natočila Tereza Bernátková. Na scénáři se podílel historik Petr Roubal, který za svoji knihu Československé spartakiády získal roku 2017 Magnesii Literu. Snímek popisující mašinérii hromadných sportovních akcí kombinuje oficiální propagandistické záběry a vzpomínky účastníků.
Podívejte se na dokument Dvojí tvář spartakiád, zdroj: Česká televize Tak trochu ve stínu zdařilé dvojdílné hrané série Dukla 61 (2018) zůstal její faktografický doplněk – dvoudílný dokument Černé zlato (2018) Báry Kopecké a Jakuba Režného. První část nazvaná Ja sem haviř, kdo je vic popisuje život havířů v ostravsko-karvinském revíru na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Druhá část, Nehody a procesy, se zaměřila na tragédie v hlubinných dolech na Ostravsku.
První část dokumentu Černé zlato nazvaná „Ja sem haviř, kdo je vic“, zdroj: Česká televize Posledním historickým materiálem tohoto přehledu je biografický dokument Rudý dědek, který měl premiéru na konci letošního února. Název dokumentu nese jméno přezdívky Zdeňka Nejedlého, kontroverzního historika, politika, muzikologa, ministra školství v nejtvrdších letech komunistické éry u nás. Snímek Josefa Císařovského byl inspirován knihou historika Jiřího Křesťana z roku 2013 Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění. Autor za ni obdržel Magnesii Literu.
