Česká literatura pro školu i dům na iVysílání ČT

marek němec u psacího stolu
Marek Němec jako Karel Havlíček Borovský (1821–1856) v hraném dokumentu režisérky Ljuby Václavové, foto: Česká televize

Naši literární procházku archivem, zaměřenou především na české písemnictví minulého století, bychom však mohli začít stále aktuálním předchůdcem z poloviny století devatenáctého – K. H. Borovským. V roce 2016 měl premiéru „polohraný dokument režisérky Ljuby Václavové“ nazvaný jednoduše Karel Havlíček Borovský. Spisovatele v něm ztělesňuje herec Marek Němec, o KHB hovoří například literární historik Martin C. Putna či literární kritik a politický komentátor Bohumil Doležal. Havlíček se pochopitelně různě utkával s národnostními živly.

Grafitti s citátem a portrétem K. H. Borovského
Pusťte si snímek Karel Havlíček Borovský, zdroj: Česká televize

Plodem vícejazyčného českého prostoru mezi jiným byla výtečná německy psaná literatura první poloviny dvacátého století. Jejím populárním představitelem byl „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch. Této osobnosti se v roce 2006 chopila dokumentaristka Jana Hádková a natočila snímek Legenda o Kischovi. Kischovou souputnicí byla novinářka Milena Jesenská, nejvíce sice proslulá coby přítelkyně a adresátka dopisů Franze Kafky, ovšem to je pouze jedna fazeta její výrazné osobnosti. Emocionální hraný portrét Kolem Mileny Jesenské předloni natočila Natálie Císařovská, Jesenskou v něm výborně ztvárňuje Vanda Hybnerová.

milena jesenská sedící na loďce uprostřed rákosí
Podívejte se na film Kolem Mileny Jesenské. Na snímku novinářka Milena Jesenská (1896–1944), foto: © archiv Familie Jílovský (zdroj: České centrum Mnichov)

Tím se přesouváme k básnickým klasikům dvacátého století. O Petru Bezručovi se v poslední době vedla debata kvůli jistým výrokům písničkáře Jaromíra Nohavici ve věci autorství Slezských písní. Nic nového pod sluncem, dokument Ivo Macharáčka z roku 2002 Petr Bezruč (bez záruky) reflektuje některé dohady o autorovi, přičemž ten se v samém závěru filmu (v dávném audiozáznamu) k věci autorství rovněž vyjadřuje. Bezruč se, jak je snad dostatečně známo, stranil veřejnosti. Neméně důsledný v tom byl Vladimír Holan, uzavřený v klauzuře svého malostranského bytu v Praze. V roce 2005 – ke stému výročí básníkova narození – natočil režisér Jan Soukup dokument O dvacáté páté hodině.

holan
Pusťte si dokument o básníkovi Vladimíru Holanovi O dvacáté páté hodinězdroj: Česká televize

V témže roce jako Holan, tedy 1905, se narodil jiný velký básník, Jan Zahradníček. Zemřel však o dvacet let dříve (roku 1960), po návratu z dlouholetého vězení, kam jej, jako bytostného katolíka, uvrhl komunistický režim. V roce 2009 natočil Petr Baran dokument Dům Strach, pojmenovaný podle sbírky sestavené z poezie, kterou Zahradníček psal právě ve vězení. Jen o pět let mladší než oba vzpomenutí tvůrci, byl básník Oldřich Mikulášek, jehož charismatická osobnost přitahovala ve své době zejména brněnské kulturní kruhy. Právě v brněnském studiu ČT vznikl roku 2010 dokument Oldřich Mikulášek, bard moravský (režíroval jej Karel Fuksa). Jeho stopáž je šestadvacetiminutová, tedy zhruba poloviční, než jsou všechny výše uvedené spisovatelské portréty.

dva snímky oldřicha mikuláška s cigaretou na nemocničním lůžku
Podívejte se na snímek Oldřich Mikulášek, bard moravský. Na ilustračních fotkách je dvakrát básník Oldřich Mikulášek (1910–1985) nemocnici, zdroj: archiv České televize

Nejmladším a jediným dosud žijícím z uvedených spisovatelů je Ivan Wernisch: v digitálním archivu je uchován jeho stručný, patnáctiminutový profil, natočený roku 2005 Janou Chytilovou a suše nazvaný Ivan Wernisch, básník, neboť byl součástí kulturního cyklu Portréty. Škoda, že iVysílání nenabízí hodinový portrét Básně Ivana Wernische z roku 1998, který pro ČT režíroval Břetislav Rychlík v rámci cyklu Zblízka.

Ale i tak máme za to, je z čeho vybírat. O dalších literárních tipech z archivu České televize se zde v obdobné formě budete moci dočíst co nevidět. Stejně jako o pořadech z jiných kulturních disciplín.

Související