Dancing Grandmothers aneb osvobozující síla tance
Mezinárodní festival Tanec Praha bojuje proti předsudkům a letos chce ukázat, že na věku nezáleží, a to ani v tanci. V souladu s tím zařadil na program představení korejské choreografky Eun-Me Ahn a jejích tančících babiček. Spolu takto objíždějí svět už od roku 2011.
Po vyzrálých performerech Kyliánovy choreografie East Shadow a po Kanaďance Louise Lecavalier došlo tedy v letošním programu i na Dancing Grandmothers. Tato inscenace přivála do Fora Karlín nekonečný orkán optimismu, energie a hlavně barev. Zpracovává dojmy z cest po velkoměstech i po venkově Jižní Korey, kde tanečníci na kameru zaznamenávali stařenky, které přesvědčili, aby jim zatančily. Devět z nich pak obsadili do inscenace Dancing Grandmothers. Motto tohoto díla vysvitne v průběhu z promítacího plátna – Smích je požehnání, tanec je požehnání. A tančí se ve třech kontrastních částech opravdu požehnaně.
Úvodní sólo Eun-Me Ahn se odehrává v téměř magické atmosféře. Je klidné, křehké, pokorné, jemné. Až se bojíte dýchat, aby se to taneční zjevení před vámi nerozplynulo. Sólistka putuje prostorem, zlehka našlapuje, pažemi tvaruje obrazce. Za tím ubíhá krajina snímaná z okna jedoucího automobilu a vy si přejete, aby tento intimní okamžik nikdy neskončil.
Ukázka z představení Dancing Grandmas choreografky Eun-Me Ahn, foto: Vojtěch Brtnický, video: Vimeo Skončí, a prostor ovládne dynamické mládí. Devět tanečníků a tanečnic se neustále prolíná, přichází a mizí ze scény. Zpočátku ve shrbené chůzi, později v rozverných poskocích a v bězích, které protínají akrobatické skoky, pády či drobné variace. Čirá radost z pohybu. Tělo diváka vibruje, podupává do rytmu a chce tančit s nimi. Monotematická elektronická hudba spolu s energickým projevem dostává tanečníky až do extatického zmítání se na zemi. Nakonec se tanečníci jako stroje či loutky vytratí ze scény.
Na řadu přicházejí očekávané babičky. Objevují se nejdříve na promítacím plátně, kde tančí ve svém přirozeném prostředí (na tržnici, v sadu, u moře, v obchodě apod.). Ač se v projevu liší, spojuje je nefalšovaná radost, úsměv a životní nadhled. Své pohybové motivy rozehrávají následně na jevišti, kde jim v odlišném hudebním aranžmá retro disko skladeb sekundují mladí tanečníci. Eun-Me Ahn postupuje přímočaře: babičky ponechává v jejich opravdovosti, nenutí je do ničeho, co by pro ně nebylo přirozené. Dojímají už jen tím, že jsou. Díky programu víte, že se jejich životní příběh odehrával na pozadí okupace i válek, v prostředí plném upjatosti, disciplíny a podřadného postavení žen. Přesto v sobě zažehávají plamínky spontaneity; když tančí, jsou samy sebou, svobodné a šťastné. V hledišti tím vyvolávají sympatie i úctu.
Ačkoli se tedy babičky objevují na jevišti až v závěru díla, zpětně si uvědomujete, že jejich projevy byly přítomny po celou dobu – ve stylizovaných pohybech tanečníků i v introvertním sólu choreografky, které můžete číst jako tichou zpověď o submisivním údělu korejských žen.
Snímek z inscenace Dancing Grandmothers provedené v pražském Foru Karlín v neděli 24. června 2018 v rámci festivalu Tanec Praha, foto: Vojtěch Brtnický Po pohybové stránce nepřináší Dancing Grandmothers nic zásadního. To ani není cílem. Důležité je předat ono sdělení – smát se a tančit, bez ohledu na věk či životní situaci. A to se podařilo. Vizuální dojem z díla zasytí. Eun-Me Ahn provokuje a narušuje konformitu, všem nechala navléknout barevné, vzájemně neladící páry ponožek a i mužské tanečníky oblékla do dámských pestrobarevných květovaných šatů. Roztančená módní přehlídka balancuje na hraně kýče, ovšem co do celkového vyznění radosti je velmi funkční. Jen by choreografka měla ke spolupráci přizvat dramaturga, jenž by prostříhal a zkrátil záběry i některé scény na únosnou délku. Tím by se ještě posílil účinek díla.
Autorka je redaktorkou portálu Taneční aktuality.
Tanec Praha – Eun-Me Ahn: Dancing Grandmothers
Choreografie, kostýmy: Eun-Me Ahn, hudba: Young-Gyu Jang, scénografie: Eun-Me Ahn, Sunny Im / Yunkwan Design, světelný design: Jin-Young Jang, video režie: Tae-Seok Lee, fotografie: Jiwoong Nam, Seunghwan Kim, Sangwha Lee, Tae-Seok Lee, videoprodukce: Eun-Me Ahn Company. Účinkují: Eun-Me Ahn, Jihye Ha, Youngmin Jung, Hyekyoung Kim, Jeeyeun Kim, Kyungmin Kim, Jaeyoon Lee, Hyunwoo Nam, Sihan Park a devět babiček z Jižní Koreje.
Psáno z představení, jež se konalo 23. června 2018 ve Foru Karlín, Praha
