Deset roků kočky, která umí zježit chlupy

Jedna z nejoriginálnějších českých kapel, pohybující se na pomezí elektroniky, experimentálního hip hopu a alternativního rocku, hraje nyní v tříčlenné sestavě. Tvoří ji bratři Cyril a Kryštof Kaplanovi a Jiří Konvalinka. Úvod večera obstaralo právě sourozenecké duo se svým projektem Kaplan Bros. Krátký set postavený na bicích, syntezátorech a charakteristických 8bitových zvucích nestihl mnoho lidí strhnout. Ale dejte šanci poslechu jejich nejnovějšímu EP Boys Love No Time. Zaujme nejen taneční energií; milovníkům starých Game Boyů přijde i zábavné.

Samotný koncert Vložte kočku (VK) tvořilo patnáct skladeb. Aktuální album Klub Bublinka muzikanti odehráli kompletní. Set byl doplněn o starší kusy z desek Hedvika nebo EP Toxoplazmo. Vše podle očekávání naservírováno s nadprůměrným hráčským nasazením, jež přesvědčivostí a energií dokáže rezonovat i u posluchače, který tvorbu VK nesleduje soustavně. Navíc pečlivě vystavěné kompozice vyznívají na koncertě naléhavěji než z desky. Ty s delší stopáží svou propracovaností a pestrostí tvoří v podstatě svébytná, samostatně fungující díla.

Koncert VK v pražském klubu La Fabrika, 10. ledna 2017, foto: Michaela Buchtová, ČT

Charakteristická je pro Vložte kočku práce s protiklady. Na jedné straně jste nuceni unést naléhavý hutný zvukový nápor, jindy kapela konfrontuje posluchače s téměř naivní melodií. Nepůsobí to nesourodě, spíše máte příjemný pocit nasycení a nabití energií.

Neobvyklé a zároveň pro VK charakteristické je též nástrojové obsazení. Kryštof Kaplan rapuje a zpívá za nespočtem elektronických krabiček zasazených ve svítící „soše“ vlastní výroby. Stále lepší Cyril Kaplan za bicími (také ovládající elektroniku a rap) ve skladbě Naděje usedl docela překvapivě také na cajon. Jiří Konvalinka hraje na pětistrunné elektrické housle, basu, kytaru a rovněž zpívá. V minulosti skupina zkoušela používat cimbál nebo zvala na podium dechaře či další perkusisty. Tentokrát zvolila produkci výhradně v triu – v něm také proběhlo i natáčení posledního alba.

Maximalisti VK si vždy dávali práci i s vizuální stránkou koncertů. Památný je především křest debutu TáTa v roce 2012, kdy členové tehdy čtyřčlenné formace odehráli celý set každý v jiném rohu klubu. V La Fabrice se nyní za jejich zády objevila velkoplošná projekce snímající muzikanty v reálném čase několika infračervenými kamerami. Autorem je vizuální umělec Dmitri Berzon, který s kapelou na vizuálech spolupracuje už delší dobu.

Album Klub Bublinka naplňuje předsevzetí skupiny připravit tentokrát desku melodičtější, tanečnější. Méně samplů, více syntezátorů. Rovněž aranže ubraly na opulentnosti, skladby vyznívají syrověji. Pestrost a potřeba nezavedených postupů ovšem zůstaly, stejně jako naléhavý, místy až vzteklý Kryštofův rap/zpěv, úderné bicí skvěle hrajícího Cyrila nebo poněkud temnější, ale vždy autentická atmosféra, kterou dotváří Jiří houslemi.

Vložte kočku pronikají do dalších oblastí: skládají hudbu k divadelním inscenacím nebo k filmům. Sami sebe si zahráli v novém „celovečeráku“ Miroslava Krobota Kvarteto, v němž jim filmovou sestavu doplnil herec Jaroslav Plesl. Aktuálně pracují na soundtracku k filmu Domestik debutujícího režiséra Adama Sedláka; v Domestiku zároveň houslista Jiří Konvalinka ztvárňuje hlavní roli.