Diskuze: Čím a proč je minisérie Pozadí událostí problematická

Připomeňme některé z dosavadních ohlasů na Pozadí událostí. Kritickou smršť odstartovala publicistka a dramaturgyně festivalu Seriál Killer Táňa Zabloudilová na Aktuálně.cz, když v komentáři nazvaném Stárnoucí seladoni vracejí úder. Hřebejkova minisérie překrucuje realitu napsala například toto: „Motiv prošedivělých sympaťáků, které mladé krásky milují, protože stejně staří kluci jsou ještě ucha, na obrazovce veřejnoprávní televize působí víc než jako trapas. Tahle fantazie stárnoucích narcisů je především úplně odpojená od reality, ve které to byly právě studentky a studenti, kdo prostřednictvím uměleckých performancí Nemusíš to vydržet! vloni na DAMU a letos na FAMU upozornili vedení škol, že někteří pedagogové zneužívají svého postavení. Zaznívala také svědectví o zastrašování, manipulaci, šikaně, sexistických poznámkách i sexuálním obtěžování.“

Následovala Eva Klíčová textem Tři géniové a klíč k určování vagín. K minisérii Pozadí událostí. Lze se tam dočíst třeba toto: „Série Pozadí událostí je charakterizována coby krimi komedie a stopy obou žánrů zde není těžké najít. Jak moc obstojí, je druhá věc – jako krimi je série úmorně zpomalovaná nejen literárně teoretizujícími výklady, ale celou agendou sexismu a genderové nerovnosti nejen na vysokých školách, ale i v domácnostech hrdinů, tedy tématy, která vyprávění jednoznačně dominují. Vrahem je pak nakonec někdo, koho si zkušený divák detektivek tipne v prvním díle (a bude marně doufat, že to nakonec udělal někdo jiný). Také je nutno překousnout časově nejasné souvislosti, kdy po vydání románu autorka flirtuje s kolegou, aby se nakonec jejich poměr ukázal jako inspirace onoho díla. Autoři se zápalem boje proti korektnosti zkrátka nechali tak unést, že z detektivní linky zbylo neduživé torzo. Abyste v gejzírech lechtivých dvojsmyslných průpovídek (komedie) nezapomněli, že se vlastně díváte na detektivku, každý díl je uveden rekapitulací vyšetřování a jeho fáze se směsí tuhé ironizující distance rekapituluje i kriminalistka Lída Stehlíková (Martha Issová).“

„Kde je v tom celém místo pro komedii? Tak porůznu, rozhodli se tvůrci, a vyšetřovatelka tudíž například uprostřed rozhovoru s rodiči brutálně zneuctěné oběti řeší telefonát ohledně hlídání svého dítěte,“ poznamenal po dvou epizodách čtyřdílné minisérie Marcel Kabát v Lidových novinách. „Vděčně se vtipkuje na účet genderově angažovaného umění, k pobavení je tu i snaživá děkanka a její fámulus. Opravdu zábavný je alespoň Jiří Havelka v roli Bohdanovského, který svého hrdinu obdařil suše ironickým humorem.“

V kolektivně formulovaném textu Tvůrci série Pozadí událostí nevidí, v čem je problém. A to je právě ten problém, který vznikl na FF UK a otiskly jej internetové stránky časopisu Heroine, najdeme výtky i tohoto typu: „Seriál zároveň problematicky vykresluje anální sex jako ultimátní transgresi, ba až sodomii, po které někteří v tichosti baží, všichni si o ní s chutí zavtipkují, ale nikdo „normální“ ji neprovozuje. Přitom jde o běžnou sexuální praktiku, na jejímž provozování není nic skandálního. Z tabuizování a exotizování análního sexu vysvítá, že tvůrci zaspali dobu nejen co se týče debatu o sexualizovaném a genderově podmíněném násilí, ale i o sexu obecně. Soustřeďme se na prostý fakt, že anální sex v seriálu figuruje jako centrální motiv od plakátů přes děj až po název: pozadí, jakože zadek! Připomeňme si, že hlavní zápletka Pozadí událostí se odvíjí od análního znásilnění mrtvoly. Tvůrci se opravdu v roce 2022 rozhodli pro Českou televizi natočit seriál prošpikovaný vousatými dvojsmysly a vtipy o hanobení mrtvol. Ha ha. Ha.“

Na Seznam Zprávách k ohlasům na Pozadí událostí podotkl publicista Petr Fischer v komentáři nazvaném Hřebejkův seriál má předsudky. Stejně jako my všichni mimo jiné toto: „Ale i ‚stárnoucí seladon‘, jak tyto muže (!) nazvala Táňa Zabloudilová, nakonec může dát společnosti důležitý vhled do toho, jak se konstruuje status ženy, muže, vztahů moci, co hýbe lidmi, kteří desítky let ovlivňují většinový vkus společnosti. Nikdy to není jednosměrný proces. Přecitlivělým kritikům-divákům je to často znemožněno, přes svůj „cit spravedlnosti“ nemohou spatřit vlastní slepou skvrnu, neboť takové dílo vidí jako nepřípustný faul na realitě a bojují zaujatě za svoji verzi světa, která je ale možná podobně zkreslující a málo otevřená k druhým.“

A zacitujme také režiséra Jana Hřebejka. V jednom ze dvou rozhovorů, které v minulých týdnech poskytl Českému rozhlasu, řekl, že Pozadí událostí se točilo především vloni na jaře, dokončilo se do konce loňského roku, takže od věci má již jistý odstup. „Já jsem to viděl teď, že jsme to pouštěli pro herce a pro štáb komplet v kinech a zdálo se mi, že to je v pořádku. Dokonce jsem se zaměřil na nějaký věci, který jsem měl pocit, že jsou hraniční. Třeba stylizace té Jitky Čvančarové s tím Petrem Vančurou. A zjistil jsem, že to je přesně tak, jak jsem chtěl. Ale jestli to znamená, že se to povedlo? Z mého pohledu se to povedlo, ale jestli se to, jestli to zasáhne to publikum, tak to budeme zvědaví, ale myslím si, že máme co jako nabídnout, že tam jsou opravdu jako pěkný věci nebo nezvyklý věci…“

A ještě několik vět o aktérech přítomné diskuze v pořadu … a to je co?

Eva Klíčová (* 1977). Vystudovala na FF MU v Brně dějiny umění a češtinu. Několik let učila na střední škole, od roku 2009 přispívá do různých periodik: Literární noviny, Tvar, Respekt, Lidové noviny, Heroine, Právo a další. V letech 2013–2021 byla redaktorkou časopisu Host, nyní je členkou redakce serveru Alarm.

Marcel Kabát (* 1973). Vystudoval magisterský obor Masová komunikace na Fakultě sociálních věd UK a poté bakalářský obor Dramaturgie a scenáristika na FAMU. V roce 2000 nastoupil do kulturní rubriky Lidových novin, kde s přestávkami pracuje dosud jako editor a filmový recenzent.