Diskuze: Jaký je román Bílá Voda a jaká je pozice Kateřiny Tučkové v současné literatuře

Příchodu Bílé Vody na trh je věnována značná pozornost. Není to s podivem. Kateřina Tučková (* 1980) publikuje románový text po desetileté pauze, přičemž jejím předchozím románem byly mimořádně čtenářsky úspěšné Žítkovské bohyně. Autorka ohlašovala prózu o řádových sestrách internovaných v pohraniční obci Bílá Voda několik let. Když k tomu nyní došlo, předcházela samotnému „dosednutí“ díla na knižní pulty řada rozhovorů, které Tučková médiím poskytla. Vyložila v nich komplikovanou genezi díla, svůj vztah k víře a ke katolické církvi. Napřela novou pozornost k obci, o níž natočil dokumentarista Jan Špáta v roce 1991 snímek Konec světa a v roce 2014 na něho navázal Marek Dušák filmem Nová zpráva z konce světa (2014).

Diskuse s Kateřinou Čopjakovou a Petrem Nagym se ale nedržela výhradně románu Bílá Voda, nýbrž se dotkla se i povahy tvorby Kateřiny Tučkové jako takové a jejího místa v současné české literatuře.

Kateřina Čopjaková (* 1985), literární kritička a publicistka. Narodila se v Karviné, bohemistiku studovala v Praze na FF UK. S novinařinou začala během studií, kdy nastoupila v týdeníku Respekt jako reportérka soustředící se na sociální témata. Pracovala v neziskovém sektoru (mimo jiné v organizacích Romea nebo Člověk v tísni). O literatuře a komiksech píše pro Radio Wave, týdeník Respekt či zpravodajský web Aktuálně.cz. Ve volných chvílích správcuje facebookovou skupinu Nezletilí kritici.

Petr Nagy (* 1984), literární kritik a publicista. Psal nebo dosud píše o knihách a jejich autorech mimo jiné pro rozhlasovou Vltavu, časopisy Host, Tvar či Reflex, weby Aktuálně.cz, Deník N., iLiteratura.cz nebo H7O.cz a řadu dalších médií. Několik let byl editorem přílohy Literárních novin Biblio, vyzkoušel si též knihovnickou profesi, v Městské knihovně v Praze se podílí na projektu E-knihovna a působí v redakci audioknižního vydavatelství OneHotBook.