Dokument jako dokonalý touchdown. Univerzita poslední šance mistrovsky spojuje sociální a sportovní rovinu

trenér John Beam
„Oaklandská legenda John Beam po čtyřiceti sezónách na lavičce možná nestíhá všechny moderní trenérské trendy, ale umí svým hráčům naslouchat.“ Záběr z páté série Univerzity poslední šance, řady nazvané Laney, foto: Netflix

Utažský rodák Greg Whiteley (*1969) se specializuje na americký systém vzdělávání. Věnoval mu dokumentární film Resolved (2005) z prostředí debatních kroužků a snímek Most Likely To Suceed, detailní studii fungování školy High Tech High natočenou v roce 2015. V témže roce se Whiteley a jeho tým dokumentaristů vydal do Mississippi, aby tu zblízka sledoval tým amerického fotbalu EMCC Lions.

Opravdovost, gesta, chvástání

Šestidílná řada Univerzity poslední šance, publikovaná roku 2016, nebyla jen napínavým dokumentem o tom, jak se elitní tým juniorské ligy pokouší získat svůj čtvrtý národní titul. Zabývala se individuálními osudy hráčů a jejich pečlivým pozorováním rozkrývala nelítostné mechanismy dysfunkčních rodin, amatérského sportu a univerzitního prostředí, v němž se talentovaní atleti pokouší alespoň základně obstát, aby se mohli později věnovat vrcholovému sportu ve vyšších divizích nebo ve vysněné National Football League (NFL).

hráči trénují
Podívejte se na trailer série Univerzity poslední šance, řady nazvané Laney, foto: Netflix

Na univerzitě East Mississippi objevily Whiteleyho kamery svéráznou buranskou poezii chudého Jihu i rázovité figury, mezi nimiž dominoval vulgární a cholerický kouč Buddy Stephens a nesmírně citlivá výchovná poradkyně Brittany Wagner, z níž seriál udělal celonárodní celebritu. Unikátní spojení sportovního dramatu, psychologické sondy a sociální tragikomedie pokračovalo i v následující, osmidílné sezóně (2017), v níž přibylo i téma tlaku, který na hráče vytváří přítomnost „kamer Netflixu“.

Třetí (2018) a čtvrtou (2019) řadu věnovali tvůrci Independence Community College z Kansasu a týmu Pirátů, vedeného kontroverzním koučem Jasonem Brownem. Tady narazila Whiteleyho metoda na své limity! Na jednu stranu opět běželo o plastický obraz univerzitní komunity a svérázného městečka, pro které je americký fotbal lékem na ekonomický úpadek. Zároveň si však celou show ukradl prostořeký a pozérský Jason Brown, bílý muž odrostlý v neslitovném prostředí černošského losangeleského předměstí Inglewood. Vytratila se empatie, převážila chlapácká gesta a chvástavé řeči před kamerou. Tuto slabinu vyvažoval samotný dramatický oblouk – zatímco během první sezóny byli Piráti nesení uřvaným egem trenéra úspěšní, ve druhé se týmová chemie zhroutila a obrovitý Brown dovedl univerzitní program do slepé uličky. Podobný pocit nicméně provázel i samotný seriál po skončení čtvrté série.

Mít tak lepší stipendium…

Může se Univerzita poslední šance vrátit ke svým životnějším momentům a znovu být autentickým a pitoreskním svědectvím o zrání jedné generace v současné Americe? Odpověď páté – letošní, osmidílné – sezóny je rázná. Poprvé se dokumentaristé přesouvají z rurálních oblastí do větší městské aglomerace. Rázovitý venkov nahrazuje Oakland, který prochází procesem prudké gentrifikace. Studenti zdejší Laney College nemají stipendia, školní ubytování, ani další úlevy. Protloukají se na hranici nouze, někteří surfují po cizích gaučích, jiní spí v autech. Kupředu je žene jediný sen – nabídka stipendia z vyšších divizí.

Po cholerických a machistických koučích z předešlých sérií navíc přichází trenér, který je skutečnou otcovskou figurou. Oaklandská legenda John Beam po čtyřiceti sezónách na lavičce možná nestíhá všechny moderní trenérské trendy, ale umí svým hráčům naslouchat, mentorovat je bez chlapáckých frází; rozumět křehké chemii týmu, jehož členové se nacházejí v šedé zóně mezi slávou a chudobou, perspektivou ghetta a hrozící kriminální budoucností. Téma, které provází všech pět sérií Univerzity poslední šance, tedy velmi limitované vyhlídky afroamerických studentů, tu nabývá ještě konkrétnější a dokumentaristicky zralejší podobu.

rozhodčí na hřišti Nástup. Záběr z páté série Univerzity poslední šance, řady nazvané Laney, foto: Netflix

Filmaři se mohou opřít nejen o zajímavé prostředí, které prochází drastickou sociální proměnou (raketový nárůst cen nemovitostí a tím i tlak na zdejší minority), a navíc ztrácí svou sportovní chloubu. Místní fotbalový tým Oakland Raiders totiž mění působiště a stěhuje se do Las Vegas. Klíčovou ingrediencí páté série jsou individuální příběhy hráčů, které naplňují ono okřídlené „stranger than fiction“. Spojuje je motiv chybějící otcovské autority, nevratně poškozených vztahů i úmrtí, které hrdiny na prahu dospělého života tvrdě poznamenaly.

Jedním z vrcholů seriálu je pátá epizoda, která se zčásti odehrává v domě legendární spisovatelky Marion Zimmer Bradley. Brilantně nasnímaná, empatická výprava do podivného světa, v němž přespává jeden z týmových talentů, RJ Stern, přináší tvrdé emocionální K.O., když odhaluje temná rodinná tajemství ikony ženské fantasy literatury a nenuceně tím vystihuje sílu charakteru a odhodlání mladého hráče.

Působivých a pečlivě odpozorovaných vedlejších linií je pátá sezóna ovšem plná: houževnatý talent Dior Walker-Scott se protlouká jako poloviční bezdomovec a přespává po parkovištích. Něžný obr z pacifických ostrovů Nu’u Taugavau se pokouší hrát a studovat, přitom zvládnout roli otce dvou malých dcer. A rychlonohý Rezjohn Wright pronásleduje stín svého úspěšnějšího bratra v naději, že ho talentem převyšuje.

Největší výhrou páté sezóny Univerzity poslední šance je však její vyváženost. Sportovní osudy týmu Laney tentokrát nenabízí žádný spektakulární zvrat, fungují spíše jako podkres barvité sociální a psychologické fresky, která zachycuje Ameriku v symbolickém bodu zlomu, jako zemi v obavách vyhlížející vlastní budoucnost. V několika minutách dokáže seriál říct víc než spousta reportáží. Stačí se podívat na krátký úvod šesté epizody, v níž diváky nočním Oaklandem provádí místní policista-veterán.

Přes skličující podtext poskytuje Whiteleyho portrét univerzitního fotbalu nepatetickou naději a optimismus. V nelítostném a tvrdém světě existují záblesky laskavosti a sounáležitosti. Pro tápající a chybující hráče je tu jeden jasný maják – americký fotbal, hra jako žádná jiná, tvrdý boj, i soudržná rodina. Univerzita poslední šance podává i nezasvěceným divákům klíč, jak tuhle svéráznou kulturu pochopit a přijmout alespoň částečně za svou.

Family on me, family on three!

plakát k sérii Hlavní osoby a název jednotlivých epizod páté série Univerzity poslední šance, řady nazvané Laney, repro: Netflix

Univerzita poslední šance – Laney / Last Chance U – Laney (USA, 2020, 8 epizod celková stopáž 7 hodin 6 minut)
Režie: Greg Whiteley, Daniel McDonald, kamera: Terry Zumalt, Gabriel Patay, hudba: Joseph Minadeo.

Související