Film Výjimeční mění tíživý chaos v divácké potěšení

Bruno a Malik podpírají chlapce v helmě
Malik (Reda Kateb) a Bruno (Vincent Cassel) se starají o autistické děti, s nimiž si francouzský systém neví rady, foto: © Gaumont

Nakache a Toledano prorazili roku 2011 snímkem Nedotknutelní, na první pohled podezřelým příběhem nepravděpodobného přátelství mezi ochrnutým aristokratem a předměstským floutkem, jenž se stane jeho ošetřovatelem. Konstelace na hony zapáchající kýčovitým „HLP“, tedy hluboce lidským příběhem, fungovala uspokojivě. Dílem proto, že se mohla opřít o reálný předobraz, dílem zásluhou herecké souhry Françoise Cluzeta a tehdy čerstvého objevu Omara Sy… a dílem proto, že autorská dvojice prokázala celkem sympatický talent těžit ze závažných témat svěží cynický humor.

Co v Nedotknutelných solidně fungovalo, zkolabovalo v následující kýčovité Sambě (2014). Po tuctové předloňské koketérii se zemitou komedií v Dokud nás svatba nerozdělí se francouzské duo vrací k osvědčenému receptu. Výjimeční vycházejí ze skutečného osudu dvou houževnatých (a částečně samozvaných) sociálních pracovníků, muslima Malika a člena židovské komunity Bruna, kteří se rozhodli postarat o autistické děti, s nimiž si francouzský systém nevěděl rady – buď v jejich případě volil agresivní medikaci, anebo ponechával rodiny bez pomoci s lidskými bytostmi, které žijí v obtížně srozumitelné a navenek mnohdy velice agresivní izolaci.

Bruno a Vincent jdou po ulici a smějí se
Trailer snímku Výjimeční. Bruno (Vincent Cassel) a Malik (Reda Kateb) vybudovali dost svéráznou, ale fungující sociální službu… foto: © Gaumont

Podle hesla „kde chladný systém selhává, nastupuje láskyplný chaos“ začal Malik vytvářet síť necertifikovaných ošetřovatelů, problematických mladistvých z okraje. Bruno pro změnu začal budovat denní i noční centrum, které autistické pacienty pomalu a trpělivě vrací do života. Na pomezí legality a ilegality vznikla aktivita, která překvapivě fungovala, především díky nezměrnému nasazení a lidskému přístupu všech zúčastněných. Na tomto vděčném půdorysu staví Toledano a Nakache letošní snímek, který spojuje sociální apel s lehkou komediální notou, a především obrovskou část energie čerpá z fantastických výkonů obou protagonistů – Redy Kateba a Vincenta Cassela.

Výjimeční jsou zralejším dílem než Nedotknutelní, což zároveň znamená, že jsou méně přístupní a divácky vděční. Nabízejí stejnou porci smíchu i dojetí (tedy onoho „feelgood“ aspektu), avšak tentokrát nikoliv v úhledném balíčku gradující „kamarádské romance“ protikladných mužů. Půdorys tohoto komediálního dramatu má mnohem volnější podobu. Tvoří ho totiž pouze sled všedních, praktických problémů, které musí Bruno a Malik řešit. Navenek tak film vyhlíží jako moderní sociální drama, jehož dynamiku diktuje odhodlání postav a nepřízeň prostředí, které neustále podrobuje hrdiny těžkým testům. Oba hrdinové jsou mistři improvizace a krizového managementu, dokáží pohotově reagovat a veškerý situační humor zde vychází z všedních konfliktů a nedorozumění.

Čtyřicátníci Nakache a Toledano tady rafinovaněji projevují cit pro stavbu scén a načasování vtipů. Frenetické střípky denní rutiny ošetřovatelů i nepředvídatelných (nebo naopak velmi předvídatelných) pacientů předělují lyrickými scénami, v nichž film i postavy jako kdyby lehce oddechovaly. Tohle střídání funguje velmi dobře. I když ani jedna z postav neprojde zásadním dramatickým obloukem – leitmotivem snímku je spíš opakování a selhávání – Výjimeční skládají hold právě houževnatosti tváří v tvář běžným chybám a neúspěchům.

Bruno u dodávky utěšuje jednoho z klientůVšechno bude zase dobré… Bruno (Vincent Cassel) utěšuje jednoho z klientů. Z filmu Výjimeční, foto: © Gaumont

Dramatické vyznění posiluje vedlejší linie prolínající chaotickým snažením Bruna a Malika. Státní inspekce se snaží zrevidovat metody a pochopit význam pololegální aktivity obou mužů, zároveň tím pro diváka otevírá možnost sledovat limity (nejen) francouzské sociální péče o obtížně zařaditelné pacienty. Ve Výjimečných je cítit silný sociální apel i edukativní funkce, ale díky inscenační dovednosti nevystupují tyhle prvky rušivě na povrch, snad s výjimkou poněkud rozměklého finále. Dokonce ani viditelný poukaz na možnosti smírné koexistence mezi odlišnými náboženstvími se díky civilnímu tónu a realisticky vykresleným postavám nemění na kýčovitou proprietu. V tomto ohledu film pokračuje v cestě nenásilné osvěty, kterou letos vytyčily Neviditelné, podobně laděné francouzské komediální drama o ženách bez domova.

Momenty vyčerpání, nepochopení a neustálého selhávání v součtu nevedou k pocitům rezignace, nýbrž k inteligentní a vkusné pokloně nezlomnému humanismu. Výjimeční spojují tragické osudy s nevšedním humorem a z chaosu všedního dne vycházejí silnější a plní naděje.

Eric Toledano a Olivier Nakache Režijní a scenáristické duo Eric Toledano a Olivier Nakache, foto: © Marie-Laure Billette & Ludovic Sarmento

Výjimeční (Francie, 2019, stopáž 114 minut)
Režie a scénář:
Olivier Nakache, Eric Toledano, kamera: Antoine Sanier, střih: Dorian Rigal-Ansous. Hrají: Vincent Cassel, Reda Kateb, Aloïse Sauvage, Hélène Vincent, Alban Ivanov, Darren Muselet, Manda Touré a další.

Česká premiéra 28. 11. 2019

Související