Filmová trilogie Fear Street za sebou zanechává krvavé cákance a kulturní odkazy

Záběr z filmu Fear Street Part 1: 1994
Tváře a děs. Záběr z filmu Fear Street Part 1: 1994, foto: Netflix

Původní knihy psal legendární americký tvůrce hororů pro děti a mládež R. L. Stine (* 1943), který je kromě Fear Street autorem mimo jiné slavné dětské série Husí kůže. V desítkách samostatných, ale volně propojených příběhů vybudoval mytologii kolem městečka Shadyside. Hlavní roli hrála zlověstná Fearova ulice pojmenovaná po starobylém rodu Fearů, původně Fierů. Důležitou roli v děsivé pověsti městečka zastával několik set let starý čarodějnický proces, během nějž Fierovi nespravedlivě upálili mladou dívku Susannah Goodeovou.

Záběr z filmu Fear Street Part 1: 1994 Záběr z filmu Fear Street Part 1: 1994, foto: Netflix

Tyhle souvislosti však figurují jen v několika z dlouhé řady textů série. Mytologie Fearovy ulice totiž není těsně provázaná: R. L. Stine se snaží, aby jednotlivé knihy obstály především samy o sobě; volné souvislosti a narážky na další díly slouží spíš k nalákání čtenářů k dalšímu čtení. Vystřídá se tady řada zápletek: Od nadpřirozených až po ty, v nichž se hrdinové vypořádávají s vyšinutými vrahy. Na rozdíl od dětské Husí kůže jsou příběhy Fear Street určené pro teenagery; dospívající hlavní hrdinové tu kromě děsu zažívají spoustu pocitů a konfliktů, jež si spojujeme s roky dospívání. Občas narazíme na relativně brutální scénu, ale R. L. Stine se většinou drží v mezích, jaké mu diktovaly tehdejší představy o tom, kolik násilí a děsu je možné dospívajícím čtenářům předkládat.

První várka popkulturních souvislostí

Filmová Fear Street naproti tomu už od úvodní scény nenechává na pochybách, že meze násilí a děsu se od té doby dost posunuly. Najdeme tu explicitní gore scény, dokonce o poznání sadističtější, než je pomyslný průměr současných teenagerských vyvražďovaček. Zároveň je filmová verze ke svým hrdinkám a hrdinům občas dost nelítostná v tom, kdo zůstane naživu a kdo padne za oběť.

Záběr z filmu Fear Street Part 2: 1978 … a scéna samotná – záběr z filmu Fear Street Part 2: 1978, foto: Netflix

Příběh o několika generacích středoškoláků, kteří bojují proti prastaré kletbě sužující městečko Shadyside, zároveň zjevně pokukuje po současné vlně hororových young adult sérií, jimž vévodí osmdesátkové retro Stranger Things, vyprávění ze satanistické střední školy Sabrinina děsivá dobrodružství a vztahovka říznutá mysteriózními prvky Riverdale. Všechny tyto tři seriály ukázaly, že hororové prvky lze propojovat s vyprávěním o problémech dospívání, aniž by tím jedna či druhá složka utrpěla. Nebojí se věnovat pozornost teenagerským úzkostem i nadějím, konfliktům s rodiči, učiteli nebo vrstevníky. Ale spolu s tím se v nich nachází daleko víc brutálních vražd, monster a dalších hororových propriet než v devadesátkových sériích, a to včetně slavné Buffy, přemožitelky upírů, která jim v lecčems ukázala směr.

Ze seriálu Stranger Things si americká režisérka a scenáristka Leigh Janiak (*  1980) pro změnu „vzala“ vrstevnaté odkazování na dějiny popkultury. V samotných Stranger Things se totiž nevzpomíná ani tak na určitou dobu, spíše se odkazuje na určitou část osmdesátkové popkultury. A obdobně první díl trilogie Fear Street nakládá s devadesátkovými vyvražďovačkami, které následovaly po úspěchu snímku Vřískot. Úvodní scéna je přímo pocta Vřískotu a víceméně kopíruje vzhled, chování i masku vraha v něm. Obecněji pak Fear Street vychází především z podobností v atmosféře a v konkrétních situacích Vřískotu „& spol.“ – první díl Fear Street, s podtitulem 1994, je totiž nápaditě upgradovaná verze vizuálního stylu, jaký můžeme znát z Vřískotu, Tajemství loňského léta, Fakulty a z dalších příbuzných titulů druhé půlky devadesátek. Plus nechybí enormní množství typické devadesátkové hudby a paměťových artefaktů, jako jsou chatroomy nebo videokazety.

 Druhá várka popkulturních souvislostí

Teprve druhý a třetí díl však naplno ukazují, jak dobře dokáže Leigh Janiak vytěžit z retro stylizace něco, co funguje i v roce 2021. Druhý díl, s podtitulem 1978, se odehrává na skautském táboře, což bylo ikonické prostředí vyvražďovaček počátku osmdesátých let (viz snímky Pátek třináctého, The Burning nebo Sleepaway Camp). Co do děje je Fear Street ovšem mnohem akčnější a co do povah jednotlivých postav a jejich vztahů o poznání dynamičtější a propracovanější. Trojka, zasazená do roku 1666, si pak buduje zcela virtuální vesmír poskládaný ze vzpomínek na historické čarodějnické horory a vůbec se za to nestydí – tvůrci dokonce do rolí hlavních postav obsadili tytéž herce, kteří účinkují v epizodách situovaných do poslední třetiny dvacátého století.

Záběr z filmu Fear Street Part 3: 1666 Záběr z filmu Fear Street Part 3: 1666, foto: Netflix

Můžeme se ptát, kam v tomhle přehrabování se žánrovými dějinami zmizely Stineovy knihy. Ano, Leigh Janiak s nimi nakládá volně – vychází z motivů, které najdeme v různých dílech románové série, ale upravuje si je podle svého. Takže v netflixovské trilogii více než o návrat do Fearovy ulice jde o budování paralelního vesmíru, v němž jsou stavební kameny původních knih přestavěny do nových kombinací. Režisérka se ostatně netají tím, že by trilogii ráda viděla jako základ pro košatější universum. Jednak přímo mluví o případných pokračováních, jednak už samotnou trilogii natlakovala motivy, na nichž by se mohly vystavět další samostatné filmy. Konkrétně: Přehlídka sériových vrahů, kteří na povel čarodějnice povstávají z hrobů, řevnivost mezi rodinami Goodů a Fierů, prastará černá magie stojící za prokletím celého města – to vše lze rozvíjet do nejedné žánrové variace. Samotnou trilogii tenhle přetlak poněkud dusí a zároveň jí umožňuje se vylhat z některých dějových nesrovnalostí s tím, že je vysvětlí někdy později.

Vzdor této „přesnaženosti“ se trojice filmů Leigh Janiak může směle postavit vedle toho nejlepšího z young adult hororů posledních let. Sice nemá tak zajímavé postavy jako Stranger Things a Riverdale, ale dohání to chytrým využíváním žánrových retro prvků i pokládáním základů pro příští vrstevnatou mytologii.

Záběr z filmu Fear Street Part 3: 1666 Záběr z filmu Fear Street Part 3: 1666, foto: Netflix

Ulice strachu – 1. část: 1994 / Fear Street Part 1: 1994 (USA, 2021, stopáž 107 minut)
Režie: Leigh Janiak, scénář: Leigh Janiak, Roberto Patino, Kate Trefry, kamera: Caleb Heymann, hudba: Marco Beltrami, Marcus Trumpp. Hrají: Kiana Madeira, Julia Rehwald, Fred Hechinger, Benjamin Flores Jr., Olivia Scott Welch, Maya Hawke, Gillian Jacobs, Ashley Zukerman a další.

Ulice strachu – 2. část: 1978 / Fear Street Part 2: 1978 (USA, 2021, stopáž 109 minut)
Režie: Leigh Janiak, scénář: Leigh Janiak, Roberto Patino, Zak Olkewicz, kamera: Caleb Heymann, hudba: Marco Beltrami, Brandon Roberts. Hrají: Sadie Sink, Emily Rudd, Ryan Simpkins, Ted Sutherland, McCabe Slye, Gillian Jacobs, Kiana Madeira, Benjamin Flores Jr., Ashley Zukerman a další.

Ulice strachu – 3. část: 1666 / Fear Street Part 3: 1666 (USA, 2021, stopáž 114 minut)
Režie: Leigh Janiak, scénář: Leigh Janiak, R. L. Stine, Kate Trefry, kamera: Caleb Heymann, hudba: Marco Beltrami, Anna Drubič, Marcus Trumpp. Hrají: Kiana Madeira, Ashley Zukerman, Gillian Jacobs, Olivia Scott Welch, Benjamin Flores Jr., Darrell Britt-Gibson, Sadie Sink, Emily Rudd a další.

Související