Glosa: Deset let mrtvý Petr Muk. Undergroundová východiska, popové konce

V neděli 24. května rozeslal Vodrážka mail, kam do předmětu napsal: „Psychedelická undergroundová hudební vzpomínka k 10. výročí úmrtí Petra Muka (1965–2010)“ a připojil odkaz na YouTube, kde je zavěšeno dvanáctiminutové video k písni Vegetariánská, kterou Vodrážka coby varhaník, dále kytarista Milan Šváb, cellistka Iva Švábová a právě Petr Muk, který hrál na baskytaru a spolu se Švábem zpíval, natočili v roce 1984. Vegetariánská se spolu s některými dalšími skladbami v roce 2015 objevila na albu Underground Temple Story, jež zdokumentovalo hudební snažení několika mladých příslušníků nezávislého společenství, které se scházelo ve Vodrážkově bytě na Starém Městě pražském, v domě zvaném V Templu.

Zmíněné video, dosud veřejnosti prakticky neznámé (zavěšeno bylo letos 24. května a v čase psaní této glosy má necelé dvě stovky shlédnutí), kombinuje dobové fotografie z osmdesátých let a animace, které k té psychedelické hudbě v roce 2015 vytvořila Marie Hladíková. Na fotografiích je vidět kromě jiných nonkonformistů i mladičký Petr Muk. Tehdy se pohyboval v undergroundu.

Petr Muk v osmdesátých letech v undergroundu. Screenshot z videa k písni z roku 1984 Vegetariánská; objevila se na albu Underground Temple Story (2016). Video kombinuje dobové fotografie s animacemi, které speciálně za tím účelem v roce 2015 vytvořila Marie Hladíková, repro: ČT art

Neuběhlo však od orwellovského roku 1984 příliš vody a Muk se z hlavního města vrátil do rodných jižních Čech a s kamarády založili skupinu Oceán, s níž se vydali do novoromantického syntezátorového popu. Vodrážka to tenkrát asi bral jako zradu ideálů (stát důsledně v opozici!), ale čistě hudebně, v rámci žánru, ta kapela postupně získávala mezinárodní úroveň. Když Oceán v roce 1990 natočil první (Dávná zem) a hned rok na to druhé album (Pyramida snů), byla na těch nahrávkách patrná invence, jakkoliv kapela plula v dobových trendech. Oceán byl do roku 1992 symptomatickým dítětem své doby – uvolněné, nadšenecké, inspirované, mimořádně energické atmosféry.

Pak se věci v kapele zvrtly. U nového materiálu došlo k rozepřím a Petr Muk se spoluhráčem Petrem Kučerou založili původně jen dočasný a pobočný projekt Shalom, který ve dvaadevadesátém roce vydal eponymní albový debut. Judaistická tématika se mísila s těsnějším přimknutím se k mainstreamu. Lidi na to pořád ještě dobře slyšeli. S druhým albem Brány vzkazů (1994) to přestalo fungovat, Shalom se rozpadl a Oceán se již neoživil. Petr Muk se vydal na sólovou dráhu.

Přesně v tu dobu jsem ho přestal sledovat. Skvělý zpěvák se vypravil do krajin, v kterých se neumím a ani nechci pohybovat. Slyšel jsem Petra Muka občas z rádia. Něco bylo vkusné víc, něco méně, ale bylo stále jasnější, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl Muk součástí něčeho daleko podstatnějšího; že jestli po něm umělecky něco zůstane, bude to hlavně tvorba s Oceánem a v některých písních se Shalomem. Všechno ostatní je dodatek – bez ohledu na to, že rádia „pro lidi“ pouštějí hlavně písničky z Mukovy sólové dráhy.

Byl to citlivý člověk, od raného mládí inklinující k filozofii a duchovnu. Podle mě se nikdy nesrovnal s tím, co po Oceánu a Shalomu nastalo. Hledal, zkoušel, ale už jen v rámci neškodného tuzemského popu. A protože výtečně zpíval, byl lapen do muzikálů, do jejich tuzemského boomu devadesátých a nultých let. Jeho spoluhráči z Oceánu Dušan a Jan Vozáryové navázali spolupráci s Mejlou Hlavsou z „Plastiků“ a založili skupinu Fiction. Nůžky mezi někdejšími parťáky se už nadobro rozevřely.

Petr Muk v osmdesátých letech v undergroundu. Screenshot z videa k písni z roku 1984 Vegetariánská; objevila se na albu Underground Temple Story (2016). Video kombinuje dobové fotografie s animacemi, které speciálně za tím účelem v roce 2015 vytvořila Marie Hladíková, repro: ČT art

Deprese, které se u Petra Muka projevovaly, což bylo veřejným tajemstvím, samozřejmě mohly mít svůj původ v genetické výbavě, v předurčenosti. Ale jestliže se člověk s takovou minulostí, jakou Muk v sobě nesl, cele odevzdal nejtvrdšímu českému showbyznysu, nemohlo to na deprese nemít vliv, nemohu si pomoci. Muk zemřel drsně: udusil se zvratky. Léku na depresi měl v krvi, prokázala pitva, přiměřené množství, zato 2,65 promile alkoholu jej dostalo do stavu neovladatelnosti.

Odkaz hudební dráhy a životní cesty Petra Muka čtu takto: je důležité zůstat si věrný. Puzení k pomyslné slávě může být v člověku pochopitelně velmi silné, ale ne každý, v kom se tohle puzení prodralo do čela a začalo jej šéfovat, je ustrojen na to, aby bez destruktivních následků unesl všechno to, co s sebou showbyznys nese. Mezi undergroudovým Mukem z domu V Templu a mezi Mukem pózujícím s Ivetou Bartošovou v Divadle Broadway byl takový kulturní rozptyl, jaký na sebe nenaložil asi žádný tuzemský hudebník. Copak to mohlo zůstat jen tak?

A ještě třeba dodat: je od Miroslava Vodrážky hezké, že si vzpomněl…