Glosa: Znovu Babylon Berlin. Standard, na nějž si lehko zvyknete

První dvě série Babylonu Berlin jsou situovány do měsíců před Černým čtvrtkem a pátkem, které na konci října 1929 spustily celosvětovou hospodářskou krizi. Třetí série, v ČR opět uvedená na HBO (ty první dvě ovšem odvysílala i ČT), je otevřena apokalyptickou sekvencí z berlínské burzy, na niž právě dopadl v New Yorku se zrodivší propad akcií. Záběry z téže paniky celá série i končí: oblouk událostí je sklenut, tucet epizod obsahuje děje, které se staly nedlouho před burzovním krachem a některé s ním přímo nebo nepřímo souvisely. Ale základ série je opět kriminální se silnými politickými konotacemi. V úvodních titulcích stojí, že předlohou třetí série byl román Volkera Kutschera Der stumme Tod (česky vyšel předloni pod názvem Tichý zabiják, existuje i jako audiokniha čtená Janem Teplým). Tato historická detektivka se však odehrává v roce 1930. Filmaři pátrání po vrahovi herečky Betty Winterové, která je zabita přímo při natáčení v berlínských filmových ateliérech, přesadili do podzimu devětadvacátého roku proto, že v třetí sérii navazují na jednu z linií předešlé série, konkrétně na politické souvislosti atentátu, který zlikvidoval policejního prezidenta Augusta Bendu i jeho dceru.

Pusťte si trailer k seriálu Babylon Berlin, foto: HBO

Pojďme rovnou na věc. Rokem 2020 datovaná série už není takovým zjevením jako dvě předešlé. Precizní evokace extrémistickými silami pozvolna rozkládané Výmarské republiky, živočišná, poživačná a sociálně drsná atmosféra v jejím berlínském srdci, už pochopitelně nemůže překvapit jako před třemi roky. Seriál si však drží původní standard, byť tentokrát neobsahuje kulturně a filmařsky tak fascinující a ikonickou sekvenci, jakou je provedení a kolektivní prožívání (v berlínském podniku Moka Efti) fatalisticky dekadentní písně Zu Asche, Zu Staub; nadto ta píseň skvěle, s nevázanou naléhavostí tenkrát uzavřela každý díl. Zato je třetí série kvalitativně méně rozkolísaná: sice nemá své vysloveně hvězdné chvíle, ale ani – až na pár výjimek – nepoužívá prostředky vysloveně akční podívané, které tvůrci často volili u série druhé.

Tempo se v „trojce“ zvolnilo, zhruba v její polovině a těsně za ní je vyprávění vláčné až příliš, dvanáct epizod to nejspíš být nemuselo, řekněme deset by jich bývalo stačilo. Tvůrci rozjeli množství motivů, a ne všechny uspokojivě uzavřeli. Aby se tak bývalo stalo, muselo by těch dílů být ještě víc. Ovšem to by se potom projevil nedostatečný tah motoru vyprávění. Prostě ústřední kriminální zápletka by na tolik dílů nevydala, už takhle byla natahována na krajně únosnou míru, a to právě různými motivy, pobočnými liniemi, z nichž některé pak, když motivy kriminálních činů už prostě musely vyjít najevo, zůstaly viset ve vzduchu. Jako celek však „trojka“ není pokračováním pro pokračování, pouhou nalepeninou na předešlý podařený kus. Znovu je to na kriminálním půdorysu v zásadě velkolepé vyprávění o historickém pohybu v jedné evropské mocnosti, která o deset let později vtáhla svět do války. Pohled v tomto panoramatu však nesměřuje nikam výrazně dál, než byl veden před třemi roky, v zásadě vykresluje a dokresluje týž sociální a politický čas. Některé postavy, jejich individuální příběhy, sice mají svůj vývoj, ale příslušně evoluční – vzhledem k tomu, že pořád ještě jsme v roce dvacet devět.

Helga Rath (Hannah Herzsprung), žena bratra inspektora Ratha, se po celou třetí sérií chová tak, že divákovi nezbudou než otázky… Záběr z třetí série Babylonu Berlin, foto: HBO

I s vědomím různých limitů tohoto krimi prodlévání třetí série v samém závěru dvacátých let, hledíme na Babylon Berlin nadále s jistou fascinací. Do vnímání nutně vstupuje následující čas, do něhož Německo vstoupilo, totiž třicátá léta, v nichž udeřila ekonomická krize. Roku 1933 se moci chopil Hitler, který s kosmopolitností a svobodomyslnou dekadencí hlavního města skoncoval. Takzvaně zavedl pořádek. U každé z výrazných postav seriálu si říkáte, co se s ní asi dělo dál, když byla později postavena před hitlerovské buď/anebo. Seriál ukazuje, a to velmi soustavně a zásadně, že ochota a síla k nacistickému řezu do „shnilého masa“ demokracie vzlínaly v německé společnosti intenzivně, živeny ideologií i mystikou.

Výrazný podíl na vtahující energii seriálu má plejáda skvěle typově vybraných a zahraných postav: od inspektora Gereona Ratha (Volker Bruch) a jeho spolupracovnici Charlotte Ritter (Liv Lisa Fries), v nichž obou je přítomna nějaká základní poctivost a normálnost, přes jejich nadřízeného, starého praktika s profesní ctí Ernsta Gennata (v podání Udo Samela) či pedantského forenzního analytika Ullricha (Luc Feit), jemuž nenaplněné ambice zatemní mozek, po (dnes by se řeklo investigativního) novináře Samuela Katelbacha (Karl Markovics), jehož židovský původ se mu již tehdy stává nebezpečný, nebo dědice ekonomického impéria Alfreda Nyssena (Lars Eidinger), který působí jako poživačný floutek s přefoukle romantickými sklony, ale zároveň bystře analyzuje dění na trzích. A to jsme pominuli mnohé další figury, kupříkladu elegantního muže obrovských ambicí a konzervativně-nacistického směřování Güntera Wendta (Benno Fürmann) či bytnou Elisabeth Behnke (Fritzi Haberland), která po svém, s tichou sveřepostí, bojuje s nastupujícími radikály. Je to zkrátka mimořádně dobře vybraná sestava.

Pracovnice berlínské policie Charlotte Ritter (Liv Lisa Fries) se večer baví. Záběr z třetí série Babylonu Berlin, foto: HBO

Do preciznosti výpravy a ztělesnění dobových typů v Babylonu Berlin se divák rád ponoří a rychle si na to zvykne. A bohudík i „bohužel“ mu to ustaví určitá kritéria: začne srovnávat s jinými seriály, například s adaptací románové tetralogie Geniální přítelkyně, kterou rovněž má v repertoáru HBO. A rázem vidí ten rozdíl, tu ateliérovou nalíčenost, s níž je v seriálu evokována chudinská Neapol padesátých let. Podíl na úspěchu Babylonu Berlin má pravděpodobně i fakt, že tvůrci seriálu, generační souputníci (padesátníci) Tom Tykver, Henk Handloegten a Achim von Borries, své dílo brali jako poctu metropoli, k níž mají osobní vztah. „Pro nás není slovo Babylon nic negativního, my Berlín oslavujeme. Seriál Babylon Berlin je milostné vyznání městu, které se nám všem třem stalo domovem. Je to milostné vyznání době, které se nevěnuje tolik pozornosti. Chceme ukázat radikální vykročení do moderny,“ citoval nedávno Deník N scenáristu a režiséra Achima von Borriese.

Maska, která vraždí. Záběr z třetí série Babylonu Berlin, foto: HBO

Babylon Berlin – Série 3 (Německo, 2020, 12 epizod, celková stopáž 9 hodin 45 minut)
Tvůrci: Tom Tykver, Henk Handloegten, Achim von Borries, režie: Henk Handloegten, Tom Tykwer, kamera: Bernd Fischer, Christian Almesberger, Philipp Haberlandt, hudba: Johnny Klimek, Tom Tykwer, střih: Alexander Berner, Claus Wehlisch, Antje Zynga. Hrají: Volker Bruch, Liv Lisa Fries, Leonie Benesch, Lars Eidinger, Benno Fürmann a další.