Hrají, ale často nemají co nebo komu. Kina a divadla se vzpamatovávají z pandemie

Pokud chce kino promítat, musí zajistit, aby diváci seděli pouze v každé druhé řadě a vždy maximálně dva lidé vedle sebe. Jednoduchými počty dojdeme k tomu, že kapacita sálu tím klesne na méně než třetinu. Diváci musí mít navíc po celou dobu zakrytá ústa a nos a dostat k dispozici desinfekci. Popcorn, nápoje nebo cokoli z toho, co byli dřív zvyklí při sledování filmu konzumovat, musí vynechat.

Divadla mají podmínky ještě tvrdší. Kromě toho, že platí vše výše popsané, musí s rouškou hrát i herci, pokud nejsou na jevišti schopni dodržet rozestup dva metry. Pokud by ji chtěli odložit, musí mít nejdéle čtyři dny starý negativní test na covid-19 a testování podstupovat co dva týdny. Roušky si pak tak jako tak musí nasadit v zákulisí. Řadu divadel to od návratu do provozu ještě v této sezóně odradilo.

K tomu všemu nutno přičíst následující: Programová nabídka kin se od doby před začátkem pandemie příliš nezměnila. Divadelní soubory nemohly v době izolace zkoušet nové inscenace. Pod širým nebem je hezky a v interiérech jsme byli zavření příliš dlouho. Někteří lidé mají obavy o své zdraví, takže se hromadným akcím nyní vyhýbají.

Nejde jen o peníze

Nutno podotknout, že kina mají obvykle v průběhu května a června nejnižší návštěvnost roku. Provozovatelé i tak uvádějí, že oproti témuž času vloni je nynější průměrná denní návštěvnost většinou třetinová až poloviční. „Podle mě nehrají roli až tak roušky a obavy, ale spíše hezké počasí a nedostatek nových titulů,” vysvětluje Bedřich Němec, ředitel pražského Kina Lucerna.

„Návštěvnost v tuto dobu pravidelně dohánějí školní projekce, které ovšem letos, vzhledem k omezeným nebo uzavřeným provozům škol, žádné nejsou,“ podotýká ředitel královéhradeckého kina Bio Central Petr Vítek. „Aktuálně se chodí ve větším počtu pouze na film Víta Klusáka V síti.”

Kinům se teď – nahlíženo z čistě finanční stránky – promítat nevyplácí. „Ekonomický model, na který jsme byli doposud zvyklí, v současné situaci pouze se zlomkem příjmů nefunguje. Vyplatí se nám tedy promítat hlavně z nefinančních důvodů – jako signál pro diváky, že tu stále jsme a těšíme se na ně. Mnoho nákladů je fixních, i když je kino úplně zavřené. Takže i příjem z omezeného promítání nám do určité míry pomáhá,” popisuje motivaci promítat šéf známého pražského kina Světozor Prokop Jeníček. Obdobně hovoří ředitel brněnského kina Scala Radek Pernica: „Je třeba promítat, kino musí žít. Nejde pouze o počty – ve hře je víc než to: život provozovny, důvěra diváků, společné sdílení filmů a další hodnoty. To vše tvoří současnou investici pro budoucí kvalitní návrat ke kinařským zvyklostem.”

Do artovějších kin vstupuje 28. května 2020 dokument Země medu, jehož plánované nasazení bylo naplánované v čase, který si pro sebe vzala karanténa, a snímek byl tedy dosud uváděn výhradně na internetu. Na fotografii kráčí krajinou hlavní postava dokumentu, včelařka Hatizde Muratova, foto: Ljubomir Stefanov

Tržby některým menším kinům mohou jistou měrou kompenzovat restaurační a kavárenské zahrádky. „Díky tržbám naší venkovní zahrádky to vypadá, že momentální minimalizované náklady bychom mohli pokrýt. Z kina samotného bychom je ovšem nepokryli,” konstatuje Jiří Flígl, ředitel pražského kina Aero. Zároveň Flígl podotýká, že obdobně je na tom Aero i za normálního stavu. Totéž potvrzuje David Beránek, ředitel Bia Oko na pražské Letné: na projekce sem teď chodí přibližně stejně návštěvníků jako jindy touhle dobou.

S problémy se rozhodně nepotýkají jen výše zmíněná „alternativní“ kina. Z multikin zatím spustila omezený provoz síť CineStar. Její hlavní konkurent, Cinema City, prozatím nechává svá kina zavřená – a to do té doby, než „bude možné poskytnout divákům takový filmový zážitek, na který jsou zvyklí“, tedy včetně občerstvení. Cinema City argumentuje tím, že nejsou potvrzené termíny nasazení očekávaných titulů a že při provozu je potřeba udržet ziskovost, což podle „nynějších nařízení a kapacitních omezení není udržitelné“.

Provozovatelé kin si slibují zlepšení situace v následujících měsících. Vypadá to, že distributoři začínají na postupný návrat do běžného života reagovat, takže by některé nové „větší“ tituly mohly být nasazeny už začátkem června. Těžko však v téhle chvíli soudit, zda nové snímky přitáhnou do kin více návštěvníků, kteří se v průběhu karantény naučili mnohem více používat streamovací média a sledovat třeba Netflix nebo HBO GO.

Většina divadel sezónu nedokončí

Na rozdíl od promítacích sálů, zůstává většina těch divadelních zavřená. Pražské Národní divadlo se rozhodlo v červnu odehrát pět představení a ukončit sezónu. Dvakrát bude k vidění činoherní inscenace Manon Lescaut, dvakrát balet Kylián – Mosty času a jednou mohou diváci zavítat na koncertní gala Opera před oponou. Následující sezonu plánuje Národní divadlo zahájit 21. srpna na Nové scéně uvedením premiéry společné inscenace souborů Baletu ND a Laterny magiky BON APPÉTIT!

Od června plánuje začít fungovat pražské Studio Hrdinů, které muselo na tři měsíce zrušit veškerá představení bez možnosti postarat se finančně o své herce. Do provozu se vrátí rovnou s premiérou titulu Ferrante club autorské dvojice Iga Gańczarczyka a Magdy Jiřičky Stojowské.

Pražský Činoherní klub se v červnu rovněž otevře na několik večerů. „Přes všechna nepříjemná omezení, která jsou velmi, velmi nedivadelní, jsme se rozhodli odehrát v červnu alespoň několik představení. Je to nevýhodné pro nás (ekonomicky pochopitelně, ale například i proto, že herci se musí podrobit testům) i pro vás,” napsal na web ČK jeho ředitel Vladimír Procházka. „I tak jsme přesvědčeni, že po více než dva a půl měsíce trvající pauze je správné dát vědět, že divadlo se bude hrát dál.”

Mezi nejaktivnější scény při návratu do provozu náleží – přinejmenším v hlavním městě – Švandovo divadlo. Vstupenky na červnová představení se neprodávají tak dobře, jak zde byli zvyklí před pandemií. Přesto věří, že se vyprodají a pokryjí tak alespoň náklady divadla. „Museli jsme z našeho repertoáru vyloučit více jak 60 procent repertoáru, který se za současných limitujících opatření nedá provozovat právě z ekonomických důvodů,” informuje šéf divadla Daniel Hrbek. „Jinými ztrátami jsou naše zahraniční aktivity – letos jsme museli odvolat hostování v Chicagu, kam jsme měli letět se dvěma inscenacemi, dále hraní v Tel Avivu, ohrožena je Paříž a společný projekt s New School v New Yorku. Vše se snažíme překládat, ale jestli na to vše bude v příštím období dost peněz, nevím. Těžko.”

„Budeme hrát jedno představení inscenace Jak sbalit ženu 2.0 v květnu a čtyři představení v červnu. Vybrali jsme takové tituly, která při prodání omezené kapacity nebudou ztrátové, ale zároveň to vnímáme jako službu veřejnosti.  Zvolili jsme představení, která jsou u našich diváků značně oblíbená,” vysvětluje nynější strategii pražského Divadla pod Palmovkou jeho tisková mluvčí Markéta Hanušová. Na všechna představení se v “Palmovce” podařilo vstupenky vyprodat.

Dvakrát bude v pražském Národní divadle do konce stávající sezóny mimořádně k vidění inscenace Manon Lescaut. Na snímku z ní Patrik Děrgel a Jana Pidrmanová, foto: Národní divadlo – Patrik Borecký

Z mimopražských scén zmiňme například brněnské Divadlo Husa na provázku. Na květen a červen připravilo venkovní divadelní program Provázek open, v rámci něhož uvede například (v premiéře 29. května) komedii Jiřího Havelky a kolektivu Gadžové jdou do nebe. Provázek se hodlá vrátit i do interiéru divadla. „Na bezpečí klademe důraz, proto hned u vchodů do divadla budou připraveny dezinfekce, potřebné rozestupy jsme naznačili i v místech, kde by mohlo dojít ke shlukování diváků (například ve frontách u pokladny, případně před WC), bar i okénko s občerstvením budou před a během představení uzavřené a nebude ani možné si nápoje nebo jídlo nosit do sálu. Řádně jsme vybavili i uvaděče. I tak si myslíme, že divákům poskytneme kulturní zážitky srovnatelné s dobou předkoronavirovou,” popisuje přípravy na obnovení provozu tisková mluvčí scény Alžběta Nagyová. Některé uváděné tituly jsou už vyprodané, což Provázku z daných večerů přinese určitý zisk.

Návrat v červnu rovněž chystá ostravské divadlo Komorní scéna Aréna. „Po delším rozvažování jsme se rozhodli v červnu provoz zahájit. Standardní prodej jsme spustili v pondělí 25. května, pro předplatitele o něco dříve a zatím reagovali pozitivně. Lidé jsou rádi, že se konečně zase něco děje. Připravili jsme na červen víceméně standardní hrací plán, jen jsme museli kvůli kapacitním omezením vypustit představení pro některé větší předplatitelské skupiny,” sděluje ředitel divadla Jakub Tichý. „Po pravdě řečeno, ekonomicky se to příliš nevyplatí, ale zvládneme to. A chceme v první řadě hrát, což je naše poslání a důvod existence. Všichni už se na to těšíme. Stávající restrikce jsou pro divadelní provoz velmi nepříjemné, ale vyhodnotili jsme to tak, že dokážeme dodržet nastavená pravidla a zároveň poskytnout divákům plnohodnotný divadelní zážitek. Kromě toho doufáme, že se během nejbližších týdnů opatření dále rozvolní,”dodává Tichý.

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích se rozhodlo uvést kvůli nižším nákladům zatím pouze několik činoherních představení a balet. „Červnová představení považujeme za ‘lakmusový papírek’, který nám ukáže, jaká je obava diváků z návštěvy divadla. O návratu k běžnému životu se však kvůli restriktivním opatřením určitě mluvit nedá,” podotýká ředitel divadla Lukáš Průdek. Pandemická krize přitom zasáhla Jihočeské divadlo naprosto zásadně – zejména sezónu na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. „Nepřijeli by zahraniční diváci, nepřivezli bychom zahraniční umělce, nedokázali bychom nazkoušet premiéry, které jsme připravovali a tak bychom museli celou sezónu překopat a sčítali bychom ztráty v desítkách milionů korun. Proto jsme doporučili zřizovateli, aby sezónu zrušil a ten výpadek věnoval opravám českokrumlovského Otáčivého hlediště,” vysvětluje Průdek.

V letních měsících by měly proběhnout i tradiční Letní shakespearovské slavnosti. „Letošní ročník bude jiný. Možná dobrodružnější, ale jistě hodně zábavný. Přestože bylo nutné program zkrátit, diváci o svá oblíbená představení nepřijdou,” láká umělecký ředitel akce Libor Gross.  Letní shakespearovské slavnosti mají v současné situaci výhodu v tom, že jsou plenérovou akcí a disponují značnou kapacitou hlediště, která se i při dodržování opatření bude pohybovat v řádu stovek míst.

Přestože je aktuální model i finanční situace pro mnoho divadel nepříjemná, věří, že od začátku nové sezóny (za předpokladu, že nepřijde druhá vlna nákazy) se ji podaří překlenout. V opačném případě by koronavirová pandemie byla pro většinu z nich likvidační.