Když nemůžeme na koncerty… Tipy na hledání v archivech

Letní festivaly nejspíš definitivně nebudou, na koncerty také ještě nějaký čas nevyrazíme, takže musíme vzít za vděk zprostředkovanému zážitku s hudbou skrze internet. O streamech z obýváků a o festivalech ve virtuální realitě jsme tady už psali, další možností, jak suplovat nedostatek živé hudby jsou internetové archivy se záznamy koncertních vystoupení. Vyplatí se hledat cíleně…

MTV 80s MTV VHS Recordings 1981 to 1989 Collection

Portál Archive.org je masivní digitální knihovna fungující pod hrdým heslem „univerzální přístup k veškerému vědění“. Na jejích úložištích se dají najít dávno mrtvé internetové stránky (Wayback Machine), zhruba dva miliony knih bez copyrightu a také nekonečné množství archivního zpravodajského či spotřebního materiálu, který sem nahrávají nadšenci třeba ze svých starých videokazet. Daří se tak uchovávat záběry, které by jinak už byly nedohledatelné. Jednou z takovýchto záslužných aktivit je shromažďování záznamů vysílání hudební televizní stanice MTV z jejích úplných počátků.

Pro někoho nostalgický výlet do dětství, pro jiného vzdělávací pomůcka a relikt doby, v níž se MTV stala klíčovým tahounem hudebního průmyslu a proměnila způsob, jakým se hudebníci prezentují před fanoušky. Stanice začala oficiálně vysílat 1. srpna 1981 a její první hodiny na Archive.org rovněž najdete. Kromě nich je zde – když si zřídíte účet – k dohledání spousta pořadů z let 1982–1989. Nabízejí skvělý vhled do osmdesátkové estetiky stanice, která změnila pop. V hlavní roli jsou „VJové“ (visual jockeys), kteří vysílání uváděli, dobové hity i hvězdní hosté jako Phil Collins, Billy Idol nebo Vincent Price.

Top of the Pops

Britská televizní hitparáda Top of the Pops se vysílala na BBC od poloviny šedesátých let a to každý týden – až do roku 2006. Natáčela se před živým publikem, moderátor odpočítával pořadí britského žebříčku a do toho vystupovali vybraní hudebníci s písní, která v hitparádě zrovna bodovala. Pro muzikanty to byla ideální příležitost, jak si zahrát před kamerami a přeneseně před obřím televizním publikem. Top of the Pops generovalo nové hvězdy a rozšiřovalo styly a trendy, důležitost této televizní hitparády je nezpochybnitelná. Když například v březnu 1971 televize odvysílala vystoupení skupiny T. Rex s frontmanem Marcem Bolanem v třpytkách na obličeji a v saténovém obleku, explodoval glam rock do celonárodního povědomí. A podobných historických událostí se zde odehrálo víc.

Archiv Top of the Pops je historií britského popu v kostce – od bizarních tvůrců jednoho hitu (DJ Otzi, Doop) až po největší legendy. Nicméně v archivu zejí povážlivé mezery. Díly se vysílaly živě a až do konce sedmdesátých let se nearchivovaly, aby se ušetřil materiál. Z jediného vystoupení The Beatles nám tak zůstal pouhopouhý sedmnáctivteřinový úryvek písně Paperback Writer. „Stanice si neuvědomovala historickou a společenskou hodnotu těchto záznamů,“ přiznal mluvčí BBC v roce 2003 – co bylo dříve považováno za efemérní pokleslou zábavu, dostalo v průběhu let důležitost popkulturních artefaktů.

The Beatles vystupují v červnu 1966 v pořadu Top Of The Pops, zdroj: The Beatles Bible

Sama BBC začala v novém tisíciletí vysílat sestřihy z archivů Top of the Pops, které běží dodnes a těší se vysoké sledovanosti. Aktuální týdenní hitparády se paradoxně pro nízkou sledovanost přestaly vyrábět v roce 2006. Pokud vás tato historie zajímá, není třeba „ladit“ BBC – výběrů i celých dílů z Top of the Pops je plný YouTube. Kouzelné jsou například sestřihy, které ukazují kapely sabotující krotkou „veřejnoprávnost“ programu nebo utahující si z toho, že koncerty většinou probíhaly na playback. Pro skutečné fajnšmekry je zde třeba sestřih nejhorších vystoupení, který v roce 1992 připravil legendární DJ John Peel.

Beat Club

V šedesátých letech byly západní televize ještě poměrně opatrné se zařazováním rockových koncertů do vysílání. Pořady jako American Bandstand nebo Top of the Pops pečlivě filtrovaly, kdo se na obrazovce objeví, a vystoupení obvykle trvalo jen pár minut. Patřili k nim navíc tanečníci dodaní režií, nucené rozhovory s moderátorem nebo ponižující playback. V Západním Německu byli o něco dál – pořad Beat Club vysílaný v letech 1965–1972 na stanici Das Erste nabídl plnohodnotný koncert před televizními kamerami bez přídavných kudrlinek. Pomyslnou třešničkou na dortu byly psychedelické efekty s prolínajícími se záběry. S těmi si tvůrci vyhráli hlavně od okamžiku, kdy se na začátku sedmé dekády již vysílalo barevně.

Pozvánku do Beat Clubu dostali při cestách do středu Evropy třeba Jimi Hendrix, Cream, Yardbirds nebo zástupy afroamerických hudebníků, kteří měli v USA cestu na obrazovku obtížnou. Jak odvážný si Beat Club dovolil být, dokazují záznamy z roku 1972. V rozmezí několika týdnů se zde objevili klasikové psychedelického rocku The Grateful Dead, kultovní excentrik Captain Beefheart a nebo MC5, jejichž syrová verze elektrifikovaného blues vedla ke vzniku punku.

Dneska lze zakoupit i různé výběry se záznamy vystoupení v pořadu Beat Club, který se v Západním Německu vysílal v letech 1965–1972, repro: Amazon

Došlo rovněž na domácí talenty – mnichovští anarchisté Amon Düül II jsou dnes považováni za praotce toho, čemu se později na západě říkalo „krautrock“, svébytně německé experimentální větve rocku a jejich třináctiminutové volnomyšlenkářské vystoupení v Beat Clubu s halucinačními vizuálními efekty by nejspíš šokovalo i v dnešním vysílání, o počátku sedmdesátých let nemluvě. V archivu je k nalezení i nejdůležitější německá kapela možná vůbec – Kraftwerk. Stejně jako další koncerty ze zmíněného pořadu jsou dostupné na YouTube.

Knihovna jménem Radiohead

Velmi vstřícní jsou ke svým fanouškům v čase koronakrize Radiohead. Kdyby se někteří z nich snad nudil, může zavítat do speciální webové knihovny spuštěné oxfordskou pěticí – obdrží do ní i vlastní kartu, kam se mu budou „výpůjčky“ zapisovat. V prvních týdnech si dokonce jednotliví členové kapely hráli na knihovníky a na sociálních sítích doporučovali fanouškům, co by si měli pustit. Kromě všech klipů kapely a řady raritních (a nikdy nevydaných) remixů si tady lze pustit i několik koncertů. Za zmínku určitě stojí ten, který odehráli v Dublinu v říjnu 2000, těsně po vydání přelomového alba Kid A.

„Budeme vypouštět jeden koncert pro každý další týden karantény, dokud se současný stav nezmění. Dojdou nám dřív záznamy, nebo se věci vrátí do normálu,“ vtipkují členové kapely v prohlášení ke spuštění archivářského webu. Tak uvidíme, jak to dopadne.