Jak se (mi) žije v izolaci: Jiří Štrébl
Republika a svět zažívají nevídanou situaci. Pro stamiliony lidí nastal nový pořádek. Lidé spojení s kulturou a uměním v tom nejsou výjimkou. Jak nyní vypadá jejich běžný den? Zeptali jsme se herce Jiřího Štrébla.
Změnily se zásadně rytmus a skladba vašeho všedního dne?
Prvních pár dní, kdy se lidé kvůli koronavirové nákaze už zavírali doma, jsme ještě zkoušeli v divadle. Měli jsme před premiérou představení Zítra swing bude zníti všude v pražském Divadle ABC. Jednoho rána jsem od snídaně s partnerkou a dětmi odešel na zkoušku. Tam mě zastihl telefon. Partnerka je po transplantaci a po konzultaci s jejím lékařem se již domů vrátit nemohu. Chodím na zkoušky a jezdím tramvají, tudíž jsem pro ni potenciálním smrtelným nebezpečím. Večer jsem si mezi dveřmi převzal pár svých věcí a odjel pryč. Ještě jsem na ni mezi dveřmi volal, ať mi vrátí váhu, protože hubnu a potřebuju si každý den zapisovat aktuální stav. Změna smutná, nutná, zásadní.
Vstáváte dřív, či později než obvykle? V kolik například, jak moc se to liší od vašeho normálu?
Vstávám hned po probuzení, výjimečně i před ním. Je to vstávání zcela přirozené, nezávislé na mé vůli, chtění či předsevzetí. Předsevzetí v této pohnuté době nemám žádná. Zatímco jindy také ne. Když se večer rozhodnu, že budu vstávat v sedm, před desátou se z postele nehnu – a naopak. Každý den tedy začíná malým milým překvapením. Každopádně čím dál častěji si plánuju tu sedmou.
V kolik začínáte pracovat a kde? Snažíte se držet nějakého denního řádu, který si sám určujete? je těžké přimět se k práci?
Pravidla při práci jsem si stanovil přísná, ale vůbec je nedodržuji. Je to ale víceméně jedno, protože práci nemám žádnou.
Jak se stravujete?
Jídlo je jedním ze spolehlivých potěšení tohoto koronavirového osamění. Vlastně jediným. Porno mi partnerka zakázala. Tvořím jídla s velkou mírou improvizace, s láskou k surovině a těším se na výsledek. Kdo by mě při této činnosti pozoroval, mohl by se dokonce domnívat, že se mám rád. Několikrát v týdnu pak k pobavení sousedů jím na schodech u bytu své partnerky v bezpečné vzdálenosti zabraňující případnému nakažení. Samozřejmě s lánskou rouškou na ústech.
Jste při velmi omezené možnosti sociálních kontaktů koncentrovanější na práci, než jste běžně byl?
Jsem plně koncentrován na vše, co dělám, což je v podstatě jen konzumace, v důsledku čehož klíče od bytu nacházím v lednici. Ztratil jsem všechny doklady, takže pro peníze nemohu ani do bankomatu, ani do banky. Zásoby potravin se tím pádem výrazně tenčí, čímž se mi zřejmě podaří udržet při životě můj plán něco málo zhubnout. Možná i více.
Jak trávíte večery? S kým, s čím, nad čím?
Večery trávím sám se sebou. Zpočátku to šlo. Druhý týden mírná ponorka, teď už na Jirku nemluvím.
Chodíte spát dříve, či později, než to bývalo u vás běžné? Usínáte dobře?
Chodím spát dříve či později, a nakonec vždy usnu.
Jak se celkově cítíte psychicky? Nakolik se v tuhle chvíli odhadujete, že to takzvaně dáte, že nastalý stav s relativním přehledem zvládnete, a nakolik se obáváte, že vám časem bude tzv. hrabat?
Kvůli koronaviru jsem přestal navštěvovat svoji psychoterapeutku, takže o sobě teď musím přemýšlet sám. Na nic nového jsem nepřišel.
Příští profesionální divadelníci na dílně amatérských divadel ve Finsku, rok 1984: zleva Michal Dočekal, Jiří Štrébl, Kateřina Šavlíková, zdroj: Paměť národa/foto: archiv Michala Dočekala Jiří Štrébl (*1958) se narodil v Praze. Nejprve se vyučil prodavačem, protože nesměl studovat kvůli „buržoaznímu původu“ rodičů. Jako dělnický kádr pak mohl maturovat a dostal se na Vysokou školu ekonomickou, kterou absolvoval, tudíž vlastní titul Ing. Během studií udělal konkurz do amatérského A studia Divadla na okraji (dnes A Studio Rubín), které tehdy vedli Eva Salzmannová s Ondřejem Pavelkou. Po převratu se Štrébl herecky profesionalizoval, působil v Divadelním spolku Kašpar, později přešel se skupinou režiséra Michala Dočekala do Divadla Komedie. Když Dočekal převzal šéfování činohře Národního divadla, Štrébl zůstal na volné noze a hostoval v řadě pražských i mimopražských scén. Rozrůstala se jeho filmografie jak co se týče celovečerních snímků pro kina, tak televizních seriálů. Od roku 2019 je členem Městských divadel pražských, jimž umělecky šéfuje jeho dávný spolupracovník Michal Dočekal. Jiří Štrébl se relativně soustavně věnuje fotografování, měl i výstavy. Jeho sestra Alena Štréblová je rovněž herečkou (nyní členka Národního divadla).
