Jak se (mi) žije v izolaci: Marie Kieslowski
Republika a svět zažívají nevídanou situaci. Pro stamiliony lidí nastal nový pořádek. Lidé spojení s kulturou a uměním v tom nejsou výjimkou. Jak nyní vypadá jejich běžný den? Zeptali jsme se zpěvačky a pianistky Marie Kieslowski.
Změnily se zásadně rytmus a skladba vašeho všedního dne?
Již třetím rokem jsem na mateřské dovolené, což s ohledem na stávající situaci považuji za štěstí. Být doma s tříletou dcerou a ročním synem pro mě není nic nového. Přesto to jako rodina prožíváme velmi intenzivně, neboť žijeme na pozadí občas se vynořujících hrozeb, obav, strachu o blízké, společnost, zemi, mír, svobodu. Můj muž Bohdan na štěstí může pracovat z domova, a tak jsme mnohem semknutější a radujeme se ze společného času, který teď plyne tak nějak pomaleji a důsledněji než dřív.
Jak jste na tom se vstáváním? Vstáváte dřív či později než obvykle?
Budíček má u nás na starost nejmladší člen rodiny a je na něj spolehnutí, takže kolem 7 ráno jsme již všichni v pozoru.
Jak v těchto dnech řešíte jídlo?
Asi jako většina lidí se jednou za týden vypravíme na velký nákup nebo využijeme donáškovou službu. Ale celkově nás to vede k větší skromnosti, ledničku nemáme permanentně plnou, se svými pekařskými výkony jsem spokojená a těšíme se z jednoduchých jídel, které by dříve nejspíš propadly do kategorie „dobrý, ale příště zkusme něco podle receptu“.
Jste při velmi omezené možnosti sociálních kontaktů koncentrovanější na práci, než jste běžně byla?
Mou jedinou aktivitou, vedle dětí a domácnosti, je hra na piano. Mohlo by se zdát, že teď, právě i díky sociální odloučenosti, je ten pravý čas, kdy budu hrát od rána do večera. Ale musela jsem se smířit s tím, že v tomto nastavení hudbu dělat nelze. Dcera nechodí do školky, ani přes den doma nespí, a tak zbývá pár večerů. Nehroutím se z toho. Všechno má svůj čas a tyhle zážitky si cestu ven najdou.
A co večery? Jak je trávíte?
Nejčastěji s manželem buď u filmu, streamovaného koncertu nebo si jen tak povídáme a pouštíme hudbu. Někdy to jsou dost romantické chvíle, které jsme si před tím tolik nedopřávali. Asi jsme žili víc tím, co bude zítra, a to člověku nedovolí se opravdu zastavit.
Chodíte spát dříve, či později? Můžete usnout?
Dříve jsem častěji chodila spát s dětmi, tedy kolem půl desáté, ve strachu, abych byla druhý den odpočatá. Nyní mnohem víc potřebuji chvíli pro sebe, užít si ten večerní klid, srovnat si myšlenky, takže odpadnu kolem dvanácté.
Jak zvládáte karanténu psychicky? Zjistila jste díky ní o sobě něco nového?
Na počátku jsem byla překvapená, jak mě pandemické události paralyzovaly. Bylo hrozně obtížné plánovat, jestli odjet nebo zůstat v Praze, jak a kdy nakoupit, běžné úkony byly zatěžkány neustálým přemýšlením, abychom neudělali chybu. Strávili jsme nakonec dva týdny na samotě na chalupě, kde o koronaviru nevíte, pokud se nepodíváte do mobilu, a to mi dodalo potřebný nadhled a klid. V tuto chvíli se cítím silná a snažím se hledat pozitiva, doufejme, že tomu bude nahrávat i budoucí vývoj a všechno dobře dopadne.
Marie Kieslowski (*1984), občanským jménem Marie Bláhovcová, se narodila v Mostě, studovala Fakultu humanitních studií UK, pracovala v reklamě. Roku 2010 společně s hudebníkem Davidem Pomahačem založili úspěšné folkové duo Kieslowski, vydali tři alba (Tiché lásky, Na nože a Mezi lopatky) a byli nominováni na cenu Apollo (2014). Marie v tomto hudebním projektu hrála na piano a zpívala. Na jaře 2019 vydala Marie Kieslowski svoji první sólovou skladbu To a jen sen, na podzim téhož roku duo Kieslowski oznámilo konec spolupráce a oba hudebníci se nadále věnují vlastním projektům. Marie Kieslowski poslední dobou vystupuje s projektem Zvíře jménem podzim. V současné době je na mateřské, má dvě děti, jejím manželem je dokumentarista a slamer Bohdan Bláhovec.
