Je důležité, aby dětský mozek zrál bez závislosti. Apel spisovatelky Petry Hůlové
APEL: SPEAKERS' CORNER WEBU ČT ART
Je tady další díl pořadu Apel, který dává prostor inspirativním myšlenkám i jedinečnému pohledu na svět. Vybrané osobnosti ze světa kultury se podělí o to, čím žijí a co je trápí. Spisovatelka Petra Hůlová nabízí alternativu pro rodiče, kteří čelí tlaku na pořízení smartphonu svým dětem, a varuje před závislostí, kterou i u dětí způsobuje používání chytrých telefonů.
„Technologické firmy využívají znalosti o lidské psychice k tomu, aby nás učinili závislými na svých produktech,“ otevírá svůj Apel spisovatelka Petra Hůlová. Růst úzkosti i počtu duševních poruch dětí a mladistvých dávají vědci do přímé souvislosti s užíváním chytrých mobilů a sociálních sítí. Motivací rodičů pro koupi mobilního telefonu dětem je často jen obava, aby se jejich potomci v kolektivu nestali outsidery. A tento argument často převáží i přesto, že užívání chytrých telefonů může oslabovat schopnost soustředění a samostatného rozhodování.
Stále rostoucí počet mladých lidí se vrací k telefonům bez velkých displejů. Jde o gesto nechuti nechat se manipulovat. Nejvíce ohroženy jsou touto manipulací děti. Je důležité, aby dětský mozek zrál bez závislosti a mohl si od technologií vytvořit odstup, což je složité, pokud děti vyrůstají v podstatě obklopené mobily. Nejjednodušší cestou, jak předcházet dětské závislosti, je odkládat co nejdéle nákup smartphonu a nabídnout ratolestem jinou formu komunikace a zábavy. Síla spočívá v množství a čím více dětí bude bez chytrých telefonů, tím menší bude společenský tlak jejich vrstevníků na jejich pořízení a vlastnictví. Připojte se k výzvě za odložení nákupu smartphonu dětem na www.detstvibezmobilu.cz.
Petra Hůlová (* 1979)
Po absolvování pražského gymnázia Jana Keplera vystudovala kulturologii a mongolistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kulturologii studovala i v doktorském programu a doktorskou práci Evropa a Třetí svět v souvislosti s postkolonialismem (Evropská unie a imigrace ze Třetího světa) obhájila roku 2008. Pobyt v Mongolsku v letech 2000–2001 ji inspiroval k románovému debutu Paměť mojí babičce, za nějž získala Magnesii Literu pro objev roku 2003. Její literární tvorba zahrnuje romány a novely, z nichž jmenujme dobrodružný román Stanice Tajga (2008), alternativní českou historii Strážci občanského dobra (2010), dystopii Stručné dějiny Hnutí, (2018) či román Nejvyšší karta (2023).
Věnuje se také dramatické tvorbě, roku 2016 napsala divadelní hru Buňka číslo a pro brněnské HaDivadlo v roce 2017 zdramatizovala svůj román Macocha. Za svoji tvorbu Hůlová získala řadu literárních cen, kromě zmíněné Magnesie Litery, také Cenu Jiřího Ortena či Cenu Josefa Škvoreckého a patří mezi nejčastěji překládané tuzemské autorky. V roce 2014 stála u zrodu organizace Asociace spisovatelů a kandidovala do Evropského parlamentu na kandidátce Strany zelených.
