Kam se poděla Rychlá rota? Návrat Chipa a Dalea je výpravou do světa popkulturních outsiderů

Nejprve stručný exkurz. Chip a Dale mají v Disneyho studiu barvitou historii, během níž si prošli několika rebrandingy. Dvojice čipmanků se poprvé objevila roku 1943 v kresleném kraťasu, v němž bojují se psem Plutem o to, kdo z nich bude mít privilegium ukládat si ořechy v kanónu na vojenské základně. Tehdy ještě byli němí. Teprve v padesátých let se tvůrci rozhodli, že je nechají mluvit sotva srozumitelnými pisklavými hlásky a dají jim rozdílné osobnosti – Chip bude ten organizovaný a úzkostný, zatímco Dale ten impulzivní a chaotický. Tehdy ještě nebyli „príma dvojka slídilů“, nýbrž partička dělající problémy ikonickým disneyovským hrdinům jako Donald Duck, Mickey Mouse či zmíněný Pluto.

Trailer k filmu, zdroj: YouTube

Do Rychlé roty se duo nechalo naverbovat teprve roku 1987, kdy Disneyho studio vyvíjelo několik seriálů, které měly doplnit populární Kačeří příběhy, a vytvořit tak podvečerní televizní blok Disneyho animáků (ten ostatně známe i z Československé televize raných devadesátek). Chip a Dále v týmu původně být vůbec neměli, ale tvůrci chtěli nový seriál o partě záchranářů opřít o nějaké zavedené disneyovské postavičky. Mezi lety 1989 a 1990 se premiérově odvysílalo 65 epizod Rychlé roty; pak byl seriál zastaven. Nicméně dodnes bývá připomínán – ať v Disneyho zábavních parcích, nebo v žebříčcích nejlepších dětských animovaných seriálů všech dob.

Od roku 2021 se Chip a Dale na Disney+ vrátili ke kořenům – v seriálu pro malé děti Chip a Dale: Život v parku jsou znovu němí, nemají žádné parťáky a místo rangerské agendy řeší, jak přežít v městském parku.

Co děti asi příliš neocení

Tenhle exkurz do historie značky Chip a Dale ukazuje, že animované hvězdy jsou hvězdy jako každé jiné. Objevují se v různých rolích a čas od času potřebují změnit image. Nový film Rychlá rota tuhle myšlenku dovádí do konce – odehrává se ve světě, kde animované postavičky jsou opravdoví herci. Animované scény se tu nedělají na kreslířském prkně nebo na loutkářově pracovním stolku, nýbrž se přímo točí s animákovými postavičkami, které jsou stejně živé jako obyčejní lidé. Tuhle myšlenku si tvůrci Rychlé roty vzali ze slavného osmdesátkového filmu Falešná hra s králíkem Rogerem, ovšem aktualizovali ji do současné situace. Rychlá rota se mnohem víc zabývá právě zastaráváním značek, potřebou je přizpůsobovat době a novému publiku, případně tristním osudem těch, kteří se propadnou do nižších pater zábavního průmyslu. V době, kdy Disneyho studio poměrně zoufale bojuje o zachování atraktivity Hvězdných válek a kdy se mu pod rukama pomalu drolí i filmové univerzum Marvelu, je to téma aktuální.

Zastaráváním se Rychlá rota zaobírá vlastně i animačně. Dale si nechává udělat 3D redesign, aby se přiblížil současným animačním trendům, zatímco Chip zůstává „staromilsky“ kreslený. Jednou z vedlejších postav je Ugly Sonic, vysmívaný design plánovaného filmu o Ježku Sonicovi. A některé postavy ze Strašidelného údolí (v originále Uncanny Valley, což je označení pro roboty či obrazy zneklidňující tím, že připomínají i nepřipomínají lidi) mají zastaralou 3D animaci s „mrtvýma očima z Polárního expresu“.

Rychlá rota se zkrátka sytí z referencí na současnou popkulturu a animaci zvlášť. Nebo trochu jinak řečeno: Je produktem té popkultury, která je založena na recyklaci značek, internetové ironii a sdružování populárních fikčních světů pod křídla velkých mediálních korporací. Kvůli tomu to vlastně není moc film pro děti – ty totiž zápletku s využíváním starých animačních postav na výrobu laciných napodobenin úspěšných hitů nemají moc šanci ocenit. A není to ani nostalgický snímek pro pamětníky staré Rychlé roty. Celý tým se sejde až na konci a žádné velké dobrodružství spolu vlastně nepodnikne. Navíc Chip a Dale ve filmu vystupují jakoby „v civilu“, mimo role, které hráli v původní Rychlé rotě, takže mají normální lidské hlasy a nechovají se stejně jako ve starém seriálu. Snímek tak spíše míří někam k titulům jako Lego Movie, Raubíř Ralf nebo Ready Player One, v nichž se potkává množství různých popkulturních ikon v příbězích, které jsou trochu komentáři hypermediálního světa, trochu parodiemi a trochu výkladními skříněmi mediálních značek. Jenže vedle těchto megafilmů nynější Rychlá rota působí jako chudý příbuzný.

Snímek z filmu Rychlá rota, foto: Disney Enterprises

Víc pro mozek než pro srdce

Svět, který Chip a Dale obývají, je vlastně spíš světem popkulturních outsiderů než skutečně velkých jmen a celkově jde o „vesmír“ poměrně komorní. To se dá celkem pochopit vzhledem k tomu, že Rychlá rota je titul určený přímo pro VOD a postavený na značce, která má sice určité jméno, ale rozhodně sama nepřitáhne obří pozornost. Komediální skupina The Lonely Island zkrátka dostala na hraní skromné hřiště kolem jednoho třicet let starého seriálu, relativně velkorysý rozpočet kolem sedmdesáti milionů dolarů a prostor k premiéře na streamovací službě.

Rychlá rota určitě není hloupý film. Ovšem zásadnější otázka zní: Je také vtipný? A tady nastává problém, neboť pro sofistikovanost snímek zapomíná na úderné gagy. Americký režisér Akiva Schaffer (* 1977), který k dlouho rozpracovanému projektu přišel v roce 2019, prohlásil, že chtěl film pojmout jako něco „meta, sebereferenčního a cool“, což se mu vlastně povedlo – avšak současně mělo jít o zábavný rodinný animák.

Tým The Lonely Island, do něhož kromě Schaffera patří také komici Andy Samberg a Jorma Taccone, si již od svých prvních skečů v Saturday Night Live (například virálová senzace Lazy Sunday) libují v parodování popkultury. A to si pochopitelně užijete tím více, čím lépe znáte referenční materiál. Z podobného těsta jsou i jejich celovečerní snímky: komedie o amatérském kaskadérovi Hot Rod a především povedený hudební mockument Popstar: Vše pro slávu o fiktivní popové hvězdě jménem Conner4Real. Jejich parodie současného pop průmyslu založené na ještě nabubřelejších gestech a ještě banálnějším obsahu, než na jaký jsme v reálném popu zvyklí, se na jednu stranu nemá v Rychlé rotě šanci úplně prosadit a na stranu druhou tým Lonely Island neumí tak úplně naskočit na styl Disneyho animáků.

Rychlá rota je ten typ filmu, který vypadá mnohem lépe, když vám o něm někdo vypráví, než když se na něj díváte. Jeho kvality doceníte spíše intelektem než diváckým zážitkem.

Plakát k filmu, repro: Disney Enterprises