Kapela, která se chtěla nechat vymazat z historie. Vrací se The KLF?

Na streamovacích službách se nyní od The KLF objevila kompilace Solid State Logik obsahující osm největších hitů kapely, která si zažila největší slávu na přelomu osmdesátých a devadesátých let na britské klubové scéně. Ovšem když dvojice Bill Drummond a Jimmy Cauty v roce 1992 ukončila existenci The KLF, vzala to z gruntu – nechala vymazat jak skladby The KLF, tak The Justified Ancients of Mu Mu i The Timelords (různá jména, pod nimiž vydávali hudbu) z vydavatelského katalogu, čímž automaticky zakázala veškeré šíření i potenciálních reedic. Na předávání Brit Awards se rozloučili stylově: během společného vystoupení s grindcoreovou kapelou Extreme Noise Terror vytáhl Drummond samopal a začal střílet do publika (slepými náboji, samozřejmě). „KLF právě opustili hudební průmysl,“ neslo se sálem po ukončení koncertu.

O dva roky později Drummond a Cauty v provokativním fanfarónském gestu spálili na opuštěném skotském ostrově Jura bankovky v hodnotě milionu liber a VHS kazetu se záznamem poslali médiím. Milion liber byla částka, kterou údajně vydělali svojí hudbou. „Chtěli jsme s nimi udělat něco zajímavého,“ okomentovali to a odtrhli svoji pověst podivínů, kteří k hudbě vždy přistupovali z pozic konceptuálního umění a podvratnosti.

Tomu se dá říkat postmoderna

Příběh The KLF je vůbec plný nejrůznějších vtípků a provokací. Když v roce 1987 vstoupili Drummond a Cauty na scénu vybavení digitálním samplerem, začali s ním nekompromisně brakovat dějiny popu a vsazovat je do bláznivých koláží. Bylo to radikální i v kontextu hip hopu, z něhož vycházeli. 

Naráželi samozřejmě na hranice autorského práva, The Beatles i ABBA jim šíření pionýrských mashupů zatrhli. První velký zásah se jim povedl, když o rok později vysamplovali znělku k seriálu Dr. Who a spojili ji s motivy z písní kapel Sweet a Gary Glitter Band. Doctorin‘ the Tardis (vydaný pod pseudonymem The Timelords) vystřelil do hitparád a duo na úspěch zareagovalo sepsáním knižního Manuálu, v němž radí jak jednoduše vytvořit hit s pomocí metody „vykrádání“ cizích skladeb. Kniha s podtitulem Jak se dostat na vrchol hitparád vyšla v roce 2010 i u nás.

Nejslavnější roky The KLF spojené s hity What Time is Love?, 3 a.m. Eternal nebo Justified & Ancient časově spadají do přelomu osmdesátých a devadesátých let – do doby, kdy v Británii zuřila horečka tanečního žánru acid house. Drummond a Cauty s mladou scénou kolem ilegálních tanečních večírků dopovaných drogou extáze sympatizovali, sami však byli třicátníky a do hudebního průmyslu přišli ze světa výtvarného umění, což jim dávalo jistý nadhled.

The KLF většinu času působili dojmem, že si z popu hlavně dělají srandu. Přesto za sebou nechali za pět aktivních let pozoruhodnou diskografii. Náladová koláž alba Chill Out je dnes považována za milník ambientní hudby, zatímco hity nabitý The White Room – soundtrack k nezveřejněnému filmu stejného jména – se pravidelně objevuje v žebříčcích nejlepších desek všech dob. Jenže kdo si je chce poslechnout, může zvolit maximálně „pirátskou“ verzi na YouTube, kam desky nahráli fanoušci. 

Byl jsem, nejsem, a třeba zase budu

Aby umělec sprovodil své dílo kompletně ze světa, se občas stává ve světě výtvarného umění. Auto-destruktivní umění v šedesátých letech definoval v Norimberku narozený (1926) a v Londýně zesnulý (2017) umělec a politický aktivista Gustav Metzger jako nihilistickou reakci na nebezpečí atomové války; ostatně vloni zesnulý americký konceptuální umělec John Baldessari spektakulárně zničil část své tvorby (obrazy z let 1953 až 1966) v roce 1970 – a udělal z aktu destrukce nové dílo. 

V hudebním světě mizí desky z katalogů kvůli sporům muzikantů s vydavateli nebo uvnitř kapel. Na streamovacích službách chybí řada desek, neboť nemají dořešená autorská práva na použité samply, což je případ třeba hiphopové skupiny De La Soul. V éře fyzických nosičů existovaly také případy, kdy hudebníci sami zarazili distribuci singlu, protože jim přišel už příliš populární – třeba duo Gnarls Barkley nechalo v roce 2006 zastavit další výrobu singlu Crazy poté, co si skladba pobyla devět týdnů v čele britské hitparády. „Aby lidé měli na píseň příjemné vzpomínky a aby se jim úplně nezprotivila,“ vysvětlili důvody v tisku. 

The KLF svým „vymazáním“ ale nejspíš navazovali na zmíněné příklady z výtvarného umění. V knize KLF: Chaos Magic Music Money spočítal publicista John Higgs, že dvojice přišla kvůli nedostupnosti svých písní (nejen pro posluchače, ale třeba také pro licencování do reklam, filmů nebo počítačových her) asi o pět milionů liber. „Cena, kterou toto gesto mělo, je však mnohem vyšší než pouze finanční,“ píše Higgs a dodává, že vytržením své tvorby z trhu ji The KLF vlastně osvobodili. V knize cituje Drummonda: „Všichni si mysleli, že používáme peníze, abychom udělali výpověď o penězích, ale ve skutečnosti jsme používali naše umění, abychom udělali výpověď o penězích.“ 

Fanoušci nadále věří, že The KLF neřekli poslední slovo. V roce 1997 vydali novou píseň Fuck the Millennium a před čtyřmi lety za velkého mediálního humbuku představili Drummond a Cauty na obřím happeningu svůj nový román 2023: A Trilogy podepsaný jménem The Justified Ancients of Mu Mu. Literární pastiš navazuje na jejich fascinaci konspiračními teoriemi, kniha ovšem sklidila rozpačité recenze. Teď se naděje upírají právě k letopočtu z názvu zmíněného románu, číslem 23 se dvojice zdá být posedlá. Jedna z inkarnací projektu se jmenovala JAM23 a jejich vystoupení trvalo přesně 23 minut. Třeba je nynější nečekaný návrat největších hitů The KLF na oficiální distribuční platformy předzvěstí něčeho, co nás čeká za dva roky.