Karlík a továrna na roboty aneb sklobetonová architektura seriálu Westworld

Jeden z vtipů kanadského komika Bo Burnhama zní: Ti, kdo žijí v domech ze skla, by neměli házet kameny. Nebo masturbovat ve dne.

Pokud vás tato rada sama o sobě nepřesvědčuje a vyžadujete vizuální demonstraci, podívejte se na epizodu Bikamerální mysl ze seriálu Westworld, v níž se pracovník futuristického zábavního parku uspokojuje při osahávání jednoho z Výtvorů–androidů, kteří onen park „zalidňují“. Scéna vzbudila mezi některými fanoušky pozdvižení – ovšem nikoli kvůli odpudivosti tohoto aktu. Koneckonců, po sérii plné grafického násilí a nejrůznějšího zneužívání humanoidních robotů stěží vyvede otrlého diváka z míry. Skutečným důvodem bylo, že technik svou samohanu prováděl v kompletně prosklené místnosti. Jak je možné, že si toho v instituci, která sleduje každou píď parku za pomoci hypermoderní technologie, nikdo nevšiml? A co kolegové ve vedlejší laboratoři? Vzhledem k nesmyslnosti té scény se nabízí otázka, zda-li jsou prosklené prostory vůbec funkční.

Mrakodrap ve skále

Základna nazvaná Mesa Hub je klíčovou součástí zábavního parku a celého seriálu. Zde jsou Výtvory vyráběny a programovány, odsud jsou monitorovány a kontrolovány. Je to místo, kde svá dobrodružství začínají návštěvníci a kde bydlí všichni zaměstnanci. Zde je příběh vyprávěn pomocí efektních holografických map, přehledných počítačových obrazovek i kryptických filozofujících dialogů. Jak tedy navrhnout takto komplexní budovu? Jako naprostá většina filmových a televizních setů (co tím autor myslí, viz vysvětlivka na konci textu – pozn. red.), základna je kombinací požadavků scénáře, praktických potřeb natáčení a čiré výtvarné kreativity.

Mesa Hub není typickým korporátním mrakodrapem ani horizontálně rozprostřenou továrnou. Je zcela zapuštěna do skalního masivu a působí spíše dojmem utajené vojenské základny. Ohromný komplex čítá více než osmdesát pater a obsahuje kontrolní centrum, sekci narace a designu, laboratoř diagnostiky, výrobnu, „opravnu“ poškozených Výtvorů či vestibul vítající návštěvníky. V horní části budovu zakončuje terasa s bazénem umožňující některým privilegovanějším zaměstnancům nachytat trochu vitamínu D. Úplně dole se nachází „chlaďák“ – dlouhodobě nepoužívaná patra sloužící k uskladnění vyřazených Výtvorů.

Sterilní sklo a odtažitý beton

I když je Mesa Hub zcela autonomní budova, v rámci seriálu neexistuje ve vakuu, nýbrž tvoří protějšek westernovému městu a krajině. Filmoví architekti Nathan Crowley (v pilotním díle ustanovil architektonický styl celého seriálu) a Zack Grobler (pracoval pak na zbytku série) se rozhodli tomuto kontrastu vyjít vstříc a oba světy proti sobě postavili i vizuálně. Oproti barevnému organickému prostředí amerického západu navrhli sterilní a geometrickou černobílou architekturu; oproti otevřenosti světlem zalité prérijní krajiny postavili přepažené potemnělé prostory působící lehce klaustrofobním dojmem. Jak řekla Lisa Joy Nolan, jedna ze dvou tvůrců seriálu, prostředí Mesa Hub má být technokraticky chladné a vytvořit tak vizuální ironii, v níž skutečný svět základny vypadá nepřirozeně, a falešný svět westernu naopak opravdově.

Beton a sklo, které Crowley s Groblerem zvolili jako dominantní povrchy interiéru, ideu odtažitosti přesně naplňují. Zároveň mají tu výhodu, že jsou nadčasové, protože coby stavební materiály nepřináleží specifické době ani regionu. Koneckonců, pro jejich unifikující kvality si je kdysi oblíbil i takzvaný Internacionální styl. Při vymýšlení futuristické architektury jsou sázkou na jistotu. Zvláště, když není jasné, o jak vzdálenou budoucnost jde, což je případ Westworldu.

Ve hře je i obecnější stylový trend. Tak jako reminiscence funkcionalismu, tedy jednoduché kubické formy a pohledový beton si nacházejí cestu do obytné architektury současnosti, objevují se i čím dál více ve sci-fi snímcích. Zmiňme film Ex-Machina (2014), který prezentoval obdobný mix minimalismu, betonu a skla, byť se špetkou skandinávského designu. Černobílou barevnost a skleněné stěny notnou měrou využila i další kinematografická úvaha o umělé inteligenci (AI) Transcendence (2014). Zdá se, že tento architektonický jazyk dnes tlumočí otázky o možnostech AI a podstatě lidského vědomí lépe, než někdejší estetika cyberpunkových neonů. Pravda, tyto příběhy se odehrávají v NE příliš vzdálené budoucnosti, což zase poukazuje na aktuálnost otázek, které kladou.

Zjednodušení se ve Westworldu týká i kostýmů, které zpravidla nevybočují ze škály šedých odstínů a konvenčních střihů. Totéž platí pro technologie: 3D tiskárny a další přístroje zhotovující Výtvory svou černobílou elegancí mnohdy připomínají spíše galerijní instalaci než výrobní linku. Strohostí vynikají i obrazovky rozkládacích tabletů, které pracovníci Mesa Hub využívají k analýze a údržbě Výtvorů. V dnešní době, kdy každý nosí výkonný počítač v kapse, není třeba hlásat pokročilost technologie pomocí blikajících led světýlek a barevného uživatelského rozhraní.

Realita ve službách fikce

Crowley a Grobler se na své výpravě za futuristickým minimalismem nespoléhali jen na vlastní představivost, ale vypomohli si i existujícími stavbami. Nejvýraznější inspiraci jim poskytl komplex Pacific Design Center nacházející se v Los Angeles, kde se natáčelo v kruhové věži se stylovými eskalátory. Ty v seriálu slouží coby hlavní komunikace mezi jednotlivými patry a v postprodukci byly digitálně namnoženy, aby odpovídaly výšce Mesa Hub. Mohutné matně černé sloupy, které eskalátory lemují, umístili Crowley a Grobler i do interiérů samotných laboratoří, čímž provázali fiktivní a reálnou architekturu.

K vytvoření „chlaďáku“ s odloženými Výtvory bylo použito opuštěné obchodní centrum Hawthorne Mall, oblíbená lokace filmařů, která se objevila například ve Fincherově Gone Girl (Zmizelá, 2014) ale i v hudebních klipech Pharrella Williamse či Taylor Swift. Podle fiktivní historie seriálu sloužila kdysi spodní patra Mesa Hub jako původní operační centrum. Dezolátnost i architektonická odlišnost Hawthorne Mall tak výstižně symbolizovala tuto zapomenutou minulost parku. Obchodní dům byl ovšem zbořen ještě před dokončením prvního dílu Westworld a pro natáčení dalších scén tak museli tvůrci vytvořit repliku ve studiu.

Nepraktická laboratoř jako funkční set

Zjednodušeně lze říci, že prosklené laboratoře, které Crowley a Grobler navrhli, by v reálném provozu příliš praktické nebyly. Čiré sklo sice do jisté míry prodává zamýšlený efekt klinické čistoty, ovšem na údržbu je daleko náročnější než kachličky nebo syntetické omyvatelné povrchy. Vezmeme-li v potaz celkové množství pater, každoroční výdaje Mesa Hub za Okenu musí být astronomické. Další problém představuje křehkost tohoto materiálu. Prosklené místnosti Mesa Hub nejednou slouží jako testovací buňky, ovšem Výtvory nemají sebemenší problém je rozbít, pokud se jen trochu snaží.

Příliš účelný se nezdá ani samotný tvar laboratoří. Namísto předpokládaných pravidelných čtyřstěnných kójí zvolili tvůrci formu asymetrických polygonů, které by jistě ztěžovaly opravy i umístění vybavení. K tomu přičtěme, že mnohdy doslova plýtvají místem, když celá jednotka neobsahuje nic jiného než nahý Výtvor sedící na židli. A co otázka průhlednosti? Neměla by mít Mesa Hub alespoň několik konvenčních místností se zděnými stěnami? Když už ne kvůli soukromí zvrhlého technika, tak pro ochranu firemních tajemství a postupů? Všechny tyto výtky jsou však ve výsledku nepodstatné. Prostory Mesa Hub možná nejsou provozně vhodné, ale jsou vysoce funkční coby filmové prostředí, a o to jde především.

Prosklené místnosti vyřešily problém, jak zobrazit všechny výrobní a administrativní funkce budovy. Crowley a Grobler vlastně postavili jeden set, který pomocí úprav vybavení přetvářeli na jednotlivé konkrétní sekce Mesa Hub nacházející se v odlišných patrech. Pomocí změny dekorace, světla a úhlů snímání byla vytvořena iluze rozměrného komplexu, aniž by došlo k drastickým změnám půdorysu či textur. Polygonální tvary kójí tomu napomáhají, protože znejasňují divákovu orientaci a umožňují projít každé fiktivní patro jiným způsobem. Stejně jako samotné Výtvory parku, tak jeden set mohl proměňovat svou roli dle potřeby příběhu.

Zásadním prvkem úspěchu takovéhoto řešení bylo správné nasvětlení. Skleněné povrchy přirozeně vytvářely spoustu nežádoucích odlesků a neumožňovaly konvenční umístění světel, která musela být zavěšena ve skrytu nad betonovým stropem. Pomocí lokálního nasvětlení pak bylo možné přesně „dávkovat“ velikost jednotlivých oddělení. I když byl set v reálu zcela průhledný skrz na skrz, v potemnělých interiérech Mesa Hub celkový rozměr pater pouze tušíme, a obvodové zdi mnohdy nejsou vůbec vidět. Tomu přispívá i skutečnost, že namísto digitálního záznamu byl zvolen pro natáčení 35 mm film, který umožňuje lepší práci se světlem a stíny.

Prosklené stěny navíc poskytují bohatou škálu záběrů. Kamera může přirozeně přecházet mezi vnitřkem a vnějškem, detaily a celky i pracovat s odrazy. Zároveň prosklené stěny divákovi nenásilně umožňují nahlédnout do všech efektních výrobních postupů Mesa Hub jen tím, jak postavy procházejí kolem. To bylo zúročeno především v šestém dílu Sabotér, kdy se Výtvor Maev prochází patry komplexu a slouží jako divákův avatar pro dosud nezobrazené části designerského procesu.

A nakonec: sklo funguje i jako metafora. V seriálu, jehož tvůrci se nebojí kombinovat několik časových rovin a umisťovat do trailerů skryté zprávy v binárním kódu, se může symbolika transparentního materiálu zdát až příliš přímočará a banální. Možná je logicky stejně neobhajitelná jako nahota Výtvorů při jejich analytických sezení, ale upozorňuje na celkovou myšlenku děje. Na komplikovanou hru, v níž se jedni snaží ovládat druhé, a kde je vše viditelné jen zdánlivě. Na paradox parku, v němž jsou skuteční lidé lapeni ve skleněných boxech, a Výtvory mohou chodit volně po krajině. Na neprůhlednost prostředí, v němž se lidé a Výtvory přes veškerý technologický dozor vymykají kontrole, a kde je možné i přes skleněnou stěnu přehlédnout masturbujícího technika.

Autor je historik umění a badatel v oblasti vizuální kultury. Následující text bude publikován příští měsíc.

Vysvětlivka: termín filmový set autor používá proto, že v češtině pro něj nenašel vhodný ekvivalent. V anglické terminologii „film set“ zahrnuje veškerou architekturu – nejen postavenou, nýbrž i reálnou, upravenou pro účel scény, a rovněž veškeré vybavení. Termín funguje také sice jako obecné označení pro místo, kde se natáčí (on the set, na place), ale pro psaní o filmové architektuře je film set podle autora nejvhodnější. Scénografie i kulisa, napsal nám Tomáš Kolich, „znějí poněkud divadelně a vyvolávají dojem kulisy jako něco plošného v pozadí, nikoliv komplexní filmový prostor; scénografie je navíc příliš obecný termín, stejně jako filmová architektura“.

Westworld (USA, 2016, 2018)
Seriál inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 1973, který napsal a natočil Michael Crichton. Pojednává o futuristickém zábavním parku obydleném robotickými bytostmi. Dosud byly natočeny a uvedeny – společností HBO – dvě série po deseti epizodách: Labyrint (2016) a Dveře (2018), třetí série je ohlášena na rok 2020. Tvůrci seriálu jsou Lisa Joy a Jonathan Nolan, přičemž oba se – spolu s početnou skupinou kolegů – podílejí i na scénářích a režii seriálu.