Kulturní mozaika Španělska, Scorseseho Mlčení nebo Verdiho Sicilské nešpory
ČT art v týdnu od 11. dubna
Tápete, na co se z programu ČT art podívat, nebo zapomínáte, co jste si vlastně chtěli pustit? Nechte se inspirovat výběrem, který pro vás každý týden sestavuje redakce webu ČT art. Níže najdete přehled tipů na tento týden.
Pondělí 11. dubna, 21:45
Klenoty světového dědictví UNESCO (1/6): Španělsko, kulturní mozaika
Nynější římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Córdobě vznikla původně jako středověká mešita, foto: Roche Productions
První díl francouzské dokumentární série (2019) režiséra Lucy Bergamaschiho představí divákům kulturu a historii Pyrenejského poloostrova, kde k danému roku bylo na seznamu kulturního dědictví UNESCO zapsáno devětačtyřicet památek. Vedle těch architektonických, jako jsou kupříkladu historické centrum andaluského města Córdoba nebo palácový komplex Alhambra v Granadě, se dokument věnuje největšímu chráněnému přírodnímu území v Evropě, národnímu parku Doñana. Na své si rovněž přijdou milovníci flamenca.
Úterý 5. dubna, 20:15
Hotel Avion v centru Brna byl od roku 2010 uzavřený pro veřejnost a letos se po rekonstrukci otevírá návštěvníkům, foto: ČTK – Václav Šálek
Moderátor Saša Michailidis přivítá ve studiu režiséra Václava Kadrnku, jehož film Zpráva o záchraně mrtvého měl v únoru premiéru v českých kinech. S rubrikou Týden diváci zavítají do Brna na výstavu První kniha emblémů Lenky Vítkové a také do nově zrekonstruovaného funkcionalistického hotelu Avion od architekta Bohuslava Fuchse. S blížícími se Velikonocemi si položíme otázku, jak se fenomén smrti a pohřbívání odráží v umění.
Čtvrtek 14. dubna, 22:05
Rodinka Tlučhořovi aneb Byli jsme a budem
Oldřich Kaiser a Jiří Lábus vytvářejí Tlučhořovy již přes třicet let, foto: archiv ČT
Dosud neukončený rozhlasový seriál založený na improvizaci autorské dvojice Oldřich Kaiser & Jiří Lábus byl poprvé odvysílán 1. října 1991 na Rádiu Golem 90,3 FM. Od té doby vzniklo asi tisíc dvě stě epizod Tlučhořových. Režisér Viktor Tauš pořídil záznam večera konaného u příležitosti třiceti let od prvního uvedení tohoto seriálu o dělnické rodině z pražského Žižkova. Tlučhořovi, kteří nikdy nezapomněli na svou komunistickou minulost, dodnes přežívají a své existenční problémy řeší osobitým, mnohdy i nelegálním způsobem.
Pátek 15. dubna, 21:55
Adam Driver jako jeden z protagonistů Scorseseho snímku, foto: archiv ČT
Historické drama (2016) režiséra Martina Scorseseho podle stejnojmenné a oceňované románové předlohy Šúsaku Endóa (1966, česky 1987 a 2017) vypráví o cestě dvou jezuitských kněží do Japonska v roce 1639, kdy se v zemi křesťanská víra trestala smrtí. Portugalští misionáři otec Rodrigues (Andrew Garfield) a otec Garppe (Adam Driver) po svém příjezdu zjišťují, jak hrozivé zacházení a mučení všem tajným křesťanům v Japonsku hrozí. Musí proto zvažovat, zda je pro ně důležitější vlastní pevná víra, anebo láska k bližnímu. Režisér Scorsese jednal o adaptaci románu již od konce osmdesátých let, nicméně řada dalších projektů jej od tohoto natáčení zdržovala. Svůj spirituální triptych po Posledním pokušení Krista (1988) a Kundunovi (1997) tak Mlčením uzavřel až o třicet let později.
Sobota 16. dubna, 20:15
Roberto Frontali jako Guido di Montfort, kterého zmiňuje také Dante v sedmém kruhu pekelném své Božské komedie, foto: archiv ČT
Televizní záznam nastudování Verdiho opery o tragickém vztahu otce a syna na pozadí palermské vzpoury, které mělo premiéru v prosinci 2019 v Operním divadle v Římě. Orchestr vedl dirigent Daniele Gatti, sbor Roberto Gabbiani a režie se ujala Valentina Carrasco. Účinkují Roberta Mantegna, John Osborn, Roberto Frontali, Michele Pertusi a další. Verdiho Les vêpres siciliennes měly premiéru roku 1855 v Pařížské opeře a jsou inspirovány skutečnou událostí, jež se odehrála v Palermu roku 1282 na Velikonoční pondělí: Když se rozezněly zvony, svolávající věřící na večerní pobožnost neboli nešpory, dav se rozlítil na francouzského vojáka a propuklo povstání vůči francouzské nadvládě nad Sicílií. O několik let později událost vedla k rozdělení Sicílie na ostrovní Sicilské království v čele s aragonskou dynastií, a na pevninské Neapolské království pod vládou francouzských Anjouovců.
