Literární star Adichieová: „Obamová s afrem by manželovi prohrála volby.“
Prominentní spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichieová, jejíž knihy utěšeně vycházejí i v češtině, žije střídavě ve Spojených státech a v rodné Nigérii. V následujícím videorozhovoru hovoří kupříkladu o rasismu v Americe či o dospívání ve stínu státního převratu.
Když jde o vlasy, jsou ženy ochotny obětovat hodně. Návštěva luxusního kadeřnictví v centru Prahy může stát jako nový chytrý telefon. Každá žena chce být krásná, málokterá ale chápe svoje vlasy jako politický manifest. Proslulý román Amerikána Chimamandy Ngozi Adichieové v kadeřnictví začíná.
Pusťte si exkluzivní rozhovor, který s Chimamandou Ngozi Adichieovou natočil a vedl Petr Kořínek, zdroj: Česká televize Ifemelu, hlavní hrdinka Amerikány (2013, česky 2017), si jde nechat upravit vlasy do speciálního salonu pro Afroameričanky; sama pochází z Nigérie a když se posadí na křeslo, vzápětí zjistí, že Afričanek je plný salon. Úprava účesu potrvá několik hodin a africká imigrantka začne rekapitulovat léta strávená ve Spojených státech. Přestože je to literární postava, má s autorkou hodně společného. Obě přijely do USA nedlouho před svými dvacátými narozeninami studovat, obě se živí psaním a obě se musely naučit, že v okamžiku, kdy vstoupily na americkou půdu, staly se ženami druhé kategorie, černoškami.
Amerikána je strhující obžalobou i analýzou amerického rasismu. Jeho projevy přitom nemusí být na první pohled očividné, jsou však všudypřítomné. Adichieová se díky románu stala literární celebritou, získala za něj řadu cen a město New York její knihu vybralo v rámci kampaně One Book, One New York, která nabádala osm milionů obyvatel města, aby si knihu přečetli.
Chimamanda Gnozi Adichieová (*1977) žije střídavě ve Spojených státech a v rodné Nigérii. Vyrůstala v rodině profesora na univerzitním kampusu. Narodila se jako pátá ze šesti dětí. Začala studovat medicínu, jako vášnivá čtenářka ovšem toužila studovat tvůrčí psaní. To se jí ve Spojených státech podařilo. Svůj první úspěšný román Purpurový ibišek napsala v pouhých čtyřiadvaceti letech; vyšel v roce 2003, česky pak na konci loňského roku. Příběh o rodině fanaticky věřícího otce, který terorizuje členy své rodiny, autorka zasadila do Nigérie svého mládí. Na veřejných setkáních zdůrazňuje, že postava diktátorské hlavy rodiny nemá s jejím až ideálním dospíváním společného nic. Skutečné jsou reálie univerzity a nejistota pramenící z hrozby vojenského státního převratu.
Rovněž v Purpurovém ibišku dojde na salon a péči o vlasy, pro hlavní hrdinku jde o moment klidu a usebrání. Podobně jako v pozdější Amerikáně, je v autorčině románové prvotině tématem rozpoznání útlaku a touha po svobodném a naplněném životě. V knihách Adichieové mu často stojí v cestě autokratický muž a společenské předsudky. Zatímco patnáctiletá hrdinka Purpurového ibišku Kambili se teprve učí, jak se ozvat, Ifemelu v Amerikáně dává své názory jasně a bez obalu najevo. Stejně jako její stvořitelka, která v době, kdy nezuří pandemie, cestuje po světě a na literárních setkáních přednáší o své unikátní zkušenosti z afrického i amerického kontinentu.
Před čtyřmi lety si ji do vysílání pozvala BBC, aby komentovala nástup Donalda Trumpa k moci. Její roztrpčenost je téměř hmatatelná. Interview fascinuje jednak způsobem, jak přesně spisovatelka formuluje myšlenky, jednak tím, jak nekompromisně dokáže argumentačně položit na lopatky svého oponenta, na jehož přítomnost – jak prozrazuje v rozhovoru pro Českou televizi – nebyla dopředu upozorněna.
Chimamanda Ngozi Adichieová, foto: © Ivara Esege
Ať už jde o vypjatou politickou debatu, anebo o příjemné setkání se čtenáři, Adichieová své obecenstvo uhrane, jednak precizním projevem a také dokonale upravenými vlasy. Pro nigerijskou autorku i její postavy jsou totiž vlasy zásadním projevem svobodné vůle a vnitřní integrity.
Dodejme, že brněnský Host kromě románů Amerikána a Purpurový ibišek zprostředkoval také dva útlé svazky autorčiných esejů Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních (2018) a Feminismus je pro každého (rovněž 2018). A právě v těchto dnech Host přináší autorčin druhý román, z roku 2006, Půl žlutého slunce.
Autor je členem kulturní redakce zpravodajství České televize
