Litomyšlský sen Lindy Bartošové
Další text z cyklu Artoulky zavede tentokrát čtenáře do východočeské Litomyšle. Průvodkyní po tomto městě, kde se úspěšně daří propojovat moderní a starou architekturu, je moderátorka a reportérka Linda Bartošová.
Hudba, historie, literatura. Stejně jako srdce Boženy Němcové, i to moje bije pro mé rodné východní Čechy. Tento text nebude dosahovat literárních kvalit naší klasičky, jen se pokusím svýma očima přiblížit místo, kde Božena (a mnozí další) působila, tvořila, plakala, smála se. V Litomyšli naše první feministka nejdříve žila klidně a šťastně, dokonce skoro nejklidněji, jak na svou dobu bouřlivá literátka byla schopna, aby tu pak o dvacet let později bojovala s démony a pokročilou nemocí.
Dnešní Litomyšl však vypadá mnohem víc jako ten první litomyšlský rok Němcových. Je přívětivá, všeobjímající, krásná, poklidná a v tom nejlepším smyslu slova staromilská. Stejně jako Božena, tak i současná Litomyšl překvapuje, provokuje a nabízí nové pohledy. Především na architekturu a urbanismus.
Tohle město je klasické. Má Smetanovu Litomyšl, mezinárodní – nejen – operní festival s velkým renomé, má krásný renesanční zámek, který to dotáhl až na seznam UNESCO, má pitoreskní uličky, krásné náměstí s tajemným podloubím, je zelená a vznešená. To ale nejspíš víte. Ale mě na ní baví nejvíc to, že je pro lidi. Jako máloco a málokteré místo v této zemi, má pel výjimečnosti a zároveň lidovosti. Jako rodačka z nedalekého Vysokého Mýta vím, že Litomyšl je naše úspěšnější, krásnější, chytřejší a noblesnější sestra. I když na ,,Mejto” nedám dopustit, musím uznat, že Litomyšl to opravdu dokázala – je jiná a unikátní. A když už v ní jste, tady je pár míst, kam stojí za to se vypravit a případně se tam (u)sebrat.
Modlitebna církve bratrské / Nový kostel
Krásná, střídmá, čistá stavba brněnského architekta Zdeňka Fránka má zvláštní atmosféru civilnosti a hloubky, konají se v ní i koncerty a výstavy. Vše dotváří umělecká díla Karla Malicha a Václava Ciglera. Nádhera.
Galerie Pakosta v Litomyšli, foto: archiv Lindy Bartošové
Galerie Pakosta
Krásný příklad synergie města a architektů i solitérní novostavby v historické zástavbě. Víte, že je tu nová, že přišla odjinud, avšak respektuje okolí a krásně s ním koexistuje. Více o výstavách na vytvarnalitomysl.cz.
Penzion Paseka, Litomyšl, foto: archiv Lindy Bartošové
Knihkupectví – antikvariát Paseka / Sgrafito na měšťanském domě
Knihkupectví – útulna. Stísněný bookshop, kde občas musíte hodně dlouho hledat, ale když jste trpěliví, vyplatí se to. Historický dům na rohu Smetanova náměstí a bývalé Školní, dnes Váchalovy ulice, také zdobí nádherná sgrafita ilustrací Krvavého románu Josefa Váchala.
Klášterní zahrady
Tohle je klasika. Ale opět: obnova pod vedením architektů Ateliéru zahradní a krajinářské architektury se nesmírně povedla a tzv. Klášterky, kde na vše dohlíží ponuré a subtilní sochy Olbrama Zoubka, jsou zenovou zahradou uprostřed města. Můžete si tady dát kafe nebo jen tak spočinout.
White Gallery – Osík u Litomyšle
Nejen Litomyšl samotná, nýbrž i její okolí nabízí klenoty: přírodní, architektonické i umělecké. Na louce na okraji vesnice Osík u Litomyšle najdete jeden takový, konkrétně krásnou, bílou galerijní stavbu, kterou zde vytvořil Martin Janda, syn umělců Ludmily a Františka Jandových. Otevřeno dle aktuální výstavy nebo po dohodě na tel. 604 203 145.
Chata českého Pen klubu, Dům bratří Čapků
V Budislavi u Litomyšle sídlí místo, které bylo původně (na konci třicátých let) vybudováno pro odpočinek literátů. Do investování stavby penzionu se zapojil i Karel Čapek. Zotavovnu navrhl architekt Stanislav Tobek, Gočárův žák a spolupracovník. Ve dvoupatrové dřevěné budově s balkony a kamennými terasami v krásné přírodní lokalitě se podle posledních zveřejněných informací na internetu lze i ubytovat.
Tak, to by na jeden den toulek mohlo stačit. Litomyšl a okolí ale nabízí klidně i týden plný harmonie a krásy. Užijte si to!
Více na: