Moje letošní prázdniny: herec Michal Kern
Protože se bez ustání musí produkovat, to je příkaz doby, tak lidi „od kultury“ možná už jen málokdy využívají letní měsíce k plodné zahálce nebo „bohapustému“ odpočinku. Ale je pravděpodobné, že letošní prázdninový čas možná bude ještě jiný, protože zatraceně ne-normální je i většina dosud uplynulého roku. Proto jsme položili následující otázky.
Předchozí pandemický čtvrt rok vaše umělecké plány zhatil, nebo vám v něčem, co se tvorby týče, i pomohl?
V září 2019 jsem oslavil své čtyřicáté narozeniny a s tím přišlo i mé rozhodnutí omezit působení na divadelních jevištích a celkově trochu zvolnit pracovní tempo. Byl jsem celkově unavený a zároveň jsem cítil potřebu změny. Chtěl jsem si ponechat jen inscenace, za kterými si mohu vnitřně stát a za jejichž úroveň se nemusím stydět. Nechtěl jsem už ztrácet čas hraním divadla, které jen klouže po povrchu. Z tohoto důvodu jsem se domluvil, že ukončím své působení v jednom komerčním divadle, kde jsem hrál někdy i dvacet večerů v měsíci.
Takže do nového roku jsem vstoupil se spoustou volných večerů, zato s novým elánem a chutí dělat kvalitní věci. Začaly přicházet gratulace k mému rozhodnutí a spolu s nimi i nové pracovní nabídky. V lednu jsem nazkoušel inscenaci Homo 40 pro Divadlo Letí pod režijní taktovkou Daniela Špinara, uměleckého šéfa Národního divadla. Tu jsme úspěšně odpremiérovali a poté jsem začal zkoušet další inscenaci, Dům bez spánku v Divadle Archa pro nově vzniklé divadelní uskupení Nesladim. Takovou sondu do problematiky spánku.
No, a do toho přišla ta opatření. My zkoušeli do chvíle, kdy jsme mohli, v rouškách, dodržovali jsme rozestupy, do divadla jsem jezdil na kole, abych se vyhnul MHD. Po zkoušce jsme vždy dodržovali domácí karanténu, takže jsem se stýkal prakticky jen s lidmi z toho představení. Premiéra byla samozřejmě zrušena a následně přesunuta. Odjel jsem na chalupu. Jsem vášnivý čtenář, takže jsem za tu dobu přečetl spoustu knih a nedobrovolné volno jsem si popravdě užíval. Pak jsem si svépomocí vymaloval byt v Praze, vytřídil věci a vyházel zbytečnosti, uklidil, hlavně v sobě. Zkrátka jsem si vyčistil prostor a pak se pustil znovu do tvůrčí práce.
V lednu byl štědře finančně podpořen film Arvéd, ve kterém budu hrát hlavní roli. Spolu s kolegy a režisérem jsme začali zkoušet online, učil jsem se scénář, studoval k němu inspirační materiály, vrátil jsem se ke studiu němčiny. Vlastně mi to docela rychle uteklo. A volnější režim jsem měl stejně v plánu, takže mi pandemie v ničem pracovním nevadila.
Přepadla vám kvůli pandemii nějaká práce do léta, s níž jste na letošek původně nepočítal?
Ano. Již zmíněná příprava inscenace Dům bez spánku, která bude mít premiéru 14. července v pražské Arše. Předcházejícím volnem získal tvůrčí tým bonus v podobě odstupu od nazkoušeného tvaru a objevily se nové nápady na vylepšení. Máme tedy naplánované další zkoušky, které proběhnou v týdnu před uvedením. S tím jsem původně nepočítal. A divadelní premiéru v době prázdnin mám, myslím, také poprvé.
V době karantény také přišel nápad hereček z inscenace Můžem i s mužem natočit film, volně na motivy této divadelní hry. Režie se ujala Vanda Hybnerová. Momentálně je film ve fázi příprav a k realizaci, tedy samotnému natáčení, dojde už v srpnu. Neuvěřitelné. Holky daly během krátké doby dohromady skvělý tým lidí. Moc se těším.
A ještě mě čeká pár natáčecích dnů v jednom televizním seriálu, kde mám podepsanou smlouvu na průběžnou roli na dva roky. Nevím, zda i v tomto případě došlo k posunu natáčecího plánu. Je to možné.
Jak jste zvyklý trávit čas prázdnin?
S výjimkou pěti let, kdy jsem hrál v rámci Shakespearovských slavností, ho trávím cestováním nebo odpočinkem, obvykle s knihou v ruce. Navštěvuji rodinu a kamarády na jižní Moravě. Beru s sebou kolo a projedu si nádherný lednicko-valtický areál. Nějaký čas trávím na chalupě a určitě nevynechám moře, nejčastěji v Řecku nebo Itálii. Uvidím letos. Upřímně, léto si bez moře neumím představit.
Tenhle rok se neuskuteční řada letních festivalů. Plánoval jste na některý z těch zrušených jet – a proč?
Přiznám se, že osobně nejsem moc příznivcem hromadných akcí, festivaly moc nevyhledávám, zvlášť v létě, kdy si chci od společnosti odpočinout. Takže pokud nejsem na některý pozvaný jako tvůrce, tak se jim spíše vyhýbám. Každoročně si nenechám ujít snad jen Pražský divadelní festival německého jazyka, který probíhá na podzim, toho se pandemie nedotkla.
Které z kulturních akcí, jež se budou konat, si nechcete nechat ujít? Ať jde třeba o divadelní představení, výstavu, koncert…
Zatím nemám v plánu žádné. Ale je možné, že nějakou kulturní akci spontánně navštívím. Uvidím. Vím určitě, že 4. srpna odehraji zmíněné představení Homo 40 v rámci Prague Pride.
Bude kvůli letošnímu značně atypickému jaru atypický i váš podzim, kdyby se měla rozjet – pokud nenastane druhá pandemická vlna – nová sezóna?
Ne. Pokud nepřijde druhá vlna, měl bych normálně zahájit divadelní sezónu počátkem září zkoušením nové role ve hře Pig Boy ve Studiu Hrdinů – tedy tak, jak to bylo domluveno.
A obecně: chtěl byste, aby se na podzim kulturně a umělecky vše vrátilo tam, kde to bylo do začátku letošního března, anebo by se v tomto ohledu mělo něco změnit? Jestli ano, tak co a proč?
Ano. A přeji si, aby to bylo ještě lepší. Aby vzniklo spoustu nových kulturních projektů, na které se s chutí přijdu inspirovat a vnitřně obohatit. Těším se.
Michal Kern (*1979) narodil se ve Valticích, vystudoval herectví na DAMU. Působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a poté prošel mnoha pražskými divadly. V současné době je možné jej vidět ve Snu čarovné noci v Národním divadle, ve Studiu Hrdinů hraje v inscenaci Mimo zápis a objeví se také v plánované hře Pig Boy. Hrát bude také v Domě beze spánku, který 14. července uvede v odložené premiéře Divadlo Archa. Spolu s Radimem Vizvárym a Tomášem Kobrem hraje v inscenaci Homo 40 Divadla Letí. Má za sebou řadu filmových a seriálových rolí, hrál například ve filmech Zoufalci, 8 hlav šílenství, Ženy v pokušení a roli má také v připravovaném snímku Vojtěcha Maška Arvéd.
