Moje letošní prázdniny: hudebnice Terezie Vodička Kovalová
Protože se bez ustání musí produkovat, to je příkaz doby, tak lidi „od kultury“ možná už jen málokdy využívají letní měsíce k plodné zahálce nebo „bohapustému“ odpočinku. Ale je pravděpodobné, že letošní prázdninový čas možná bude ještě jiný, protože zatraceně ne-normální je i většina dosud uplynulého roku. Proto jsme položili následující otázky.
Předchozí pandemický čtvrtrok vaše umělecké plány zhatil, nebo vám v něčem, co se tvorby týče, i pomohl?
Zhatil, i pomohl. Měla jsem na letošek velké plány, chystala jsem se konečně na sólovou desku, připravoval se velký projekt, který měl vyvrcholit na začátku září. Ale vůbec se nezlobím. Naopak, využila jsem to na maximum. Poskytlo mi to dostatek času si uvědomit, že jsem asi vyhořela a že bylo naopak velmi důležité zastavit a začít přemýšlet nad tím, jak bych to vlastně chtěla.
Přepadla vám kvůli pandemii nějaká práce do léta, s níž jste na letošek původně nepočítala?
Spíše se zrušilo, co mohlo. I přesto, že už jsou povoleny různé akce, pořadatelé se, vcelku logicky, bojí – ať už z jakéhokoliv důvodu. Sice se již našlo pár odvážlivců, ale vládne všeobecná nejistota, protože nikdo pořádně neví, co a jak má být. A to kvůli tomu, že informace, které vycházejí od vedení státu, si v některých věcech protiřečí.
Jak jste běžně zvyklá čas prázdnin trávit?
Léto je pro mě většinou pečlivě naplánované několik měsíců dopředu. Balancuji mezi festivaly, dovolenou s partnerem či přáteli a soustředěními s kapelou nebo s projekty, kdy potřebujeme více dní za sebou na tvorbu.
Tenhle rok se neuskuteční řada letních festivalů. Na který z těch zrušených festivalů byste bývala jela – a proč?
Určitě musím zmínit Besedu u Bigbítu, Colours of Ostrava, Pohoda, Grape, Povaleč, Atmosféra a další, na které jsem se chystala jet hrát s různými projekty. Dohromady to bylo asi deset festivalů. A jeden jediný, kam už roky jezdím se odreagovat a nasát atmosféru, a tím je maďarský Sziget.
Jsou nějaké kulturní akce z těch, které se budou konat, jež si nebudete chtít nechat ujít? Ať jde třeba o divadelní představení, výstavu, koncert…
Rozhodně bych ráda nevynechala Shakespearovské slavnosti, u kterých mám velkou radost, že se uskuteční. Taky se těším na Letní Letnou a na Colour meeting v Poličce, což bude jeden z mála letních festivalů, které proběhnou a kam pojedeme hrát.
Bude kvůli letošnímu značně atypickému jaru atypický i váš podzim, kdyby se měla rozjet – pokud nenastane druhá pandemická vlna – nová sezóna?
Vypadá to, že pokud nebude druhá vlna, tak to bude docela jízda. Těžko říct, co může být náročnější, vyrovnat se s druhou vlnou, anebo zvládnout poptávku přesyceného podzimu. Jisté je, že zatím to vypadá, že asi bude docela veselo a proběhne bitva o diváky.
A obecně: chtěla byste, aby se na podzim kulturně a umělecky vše vrátilo tam, kde to bylo do začátku letošního března, anebo by se v tomto ohledu mělo něco změnit? Jestli ano, tak co a proč?
Upřímně bych ráda, aby docházelo k lepší komunikaci dramaturgů klubů ve městech. Je úplně jedno kde, ale jednou za čas narazíte na klubovou nevraživost a neschopnost se domluvit. Pak dochází k tomu, že v jeden večer natrefíte třeba i v menším městě na tři koncerty v podstatě stejného žánru. Namísto toho, aby došlo k nějaké rozumné domluvě, která je výhodná pro všechny, vítězí pak v dramaturgii malost. Odnášejí to nejen kluby, které zejí prázdnotou, ale i my, hudebníci a kapely – takto si nechtěně krademe posluchače.
Terezie Vodička Kovalová na pódiu, respektive na koncertním křídle. U něho sedí zpěvačka Lenny. Snímek z předloňského koncertu v pražském Foru Karlín, foto: archiv Terezie Vodičky Kovalové Terezie Vodička Kovalová (*1989). Narodila se v Ostravě, tamtéž vystudovala konzervatoř. Od osmi let hraje na violoncello, ve svých třinácti poprvé vystupovala s filharmonií, od šestnácti let rozšířila svůj záběr do dalších typů hudby. Dnes je pro ni „procházení“ mezi žánry typické. Doprovází zpěvačku Vladivojnu La Chiu, spolupracovala s kapelou Southpaw a v roce 2012 založila s Adamem Vopičkou indie folkové duo Calm Season, koncertuje dále třeba s uskupením Zvíře jménem podzim. Hře na violoncello učí na pražské Zakladní umělecké škole Chartlotty Masarykové. Tereziinou vášní jsou sci-fi a fantasy filmy a literatura, a také počítačové hry. Vloni se provdala za sportovního manažera Milana Vodičku.
