Možná nás při dnešním letu zase unesou

V roce 1972 je v americkém vzdušném prostoru uneseno zhruba pět letadel týdně, někdy i jeden a ten samý stroj dvakrát denně. Obří dopravní letouny s desítkami pasažérů a s celou posádkou unáší kde kdo – traumatizovaní a přehlížení váleční veteráni ze světových válek i z Vietnamu, byznysmeni na mizině, otcové, kteří se neúspěšně domáhají u soudu styku se svými dětmi, neúspěšní akademici, profesionální zločinci i nešťastně zamilovaní puberťáci. Chtějí různé věci – někam dopravit, mít projev před novináři, dostat hromadu peněz, vymoct omluvu od zaměstnavatele. Každý únos má obrovskou mediální pozornost a každý generuje nové pokusy, které jsou mnohdy jako vystřižené z praštěného komediálního dramatu.

Americký novinář Brendan I. Koerner, foto: archiv B. I. Koernera

O dobách, kdy únosy letadla v Americe představovaly pro cestující malou nepříjemnost a předem očekávané zdržení vnitrostátního letu, kdy jste se mohli celkem snadno octnout v Evropě, na Kubě nebo v Alžírsku, píše Brendan Ian Koerner (*1974) ve své knize Nebe patří nám. Jeho dokumentární román můžete číst jako neuvěřitelnou lovestory zahrnující kromě únosu letadla i drogy a válečná traumata. Může být i fascinující kriminálkou, v níž potkáte statečné letušky, chrabré piloty, agenty FBI i africké diktátory. Může být i sociologickou sondou do americké společnosti, pro niž je deklarovaná svoboda vším a která zároveň pod svým povrchem dusí davy nešťastníků pokoušející se únosem letadla upozornit na svoji chudobu, nespravedlnost nebo rasismus.

Bláznivá groteska

Koerner si ale nevymýšlí ani trochu, což dává jeho práci obdivuhodný a někdy i naprosto absurdní rozměr. Pečlivě zdrojuje fakta, která za sebe skládá, mluví s únosci, s jejich rodinami, cituje z dobového tisku. Jakoby mimochodem popíše v knize desítky případů unesení letadel a jeho vyprávění v tu chvíli působí jako vymyšlená bláznivá groteska: „Osmadvacetiletý dědic jmění z obchodu s realitami v Novém Mexiku unesl tryskáč společnosti Delta Airlines, přičemž byl nepochopitelně převlečen za kovboje. Student sociologie z města Kalamazoo v Michiganu donutil pilota letadla Piper PA-24, aby ho vzal do Havany, protože se chtěl o komunismu učit z první ruky. Čtyřiatřicetiletý kubánský exulant si vynutil odklon letu společnosti Northwest Airlies, protože už nedokázal žít bez jemně okořeněných frijoles své matky,“ sází Koerner jednu historku za druhou. Některému příběhu věnuje půl strany, některému pár řádků. Dobu šedesátých a sedmdesátých let na amerických letištích bez nadsázky vykresluje jako čas, kdy „bývalí výsadkáři i úplní amatéři vyskakují s padáky do džungle se statisíci dolary v náručí, šílení extrémisté se domáhají cesty do válečné zóny na druhém konci planety a čerstvé matky se ohánějí pistolí, zatímco krmí z lahvičky svá miminka.“

V šedesátých letech 20. století odbavují americké aerolinky patnáct tisíc komerčních letů denně. Systém je stejný, jako když cestujete vlakem. S palubním lístkem projdete bez kontrol celým letištěm i přistávací plochou a vystoupáte ke dveřím letadla. Můžete být kýmkoli a mít ve svých zavazadlech a kapsách cokoli, včetně zbraní nebo výbušnin. Amerika si své svobody v letecké dopravě cení jako všech ostatních svobod. Když se v roce 1968 mluví po další sérii únosů letadel v americkém Senátu o tom, že jediná věc, která by situaci skutečně pomohla, by byla osobní kontrola každého pasažéra, který vstupuje na palubu letadla, je z toho poprask a pobouření.

Zdobné české haleny z Havany

Ve druhé polovině 60. let si američtí únosci často jako cíl, kam let odklánějí, vybírají Havanu. Mají k tomu různé důvody a dělají to navzdory tomu, že na ně v zemi nečeká nic příjemného. Fidel Castro s potěšením zabavuje moderní americké stroje, sami únosci jsou na Kubě ale vyslýchání a vězněni. Kuba je přesto natolik populárním cílem, že se Američanů v jednu chvíli sejde v nechvalně proslulém havanském vězení v citadele šedesát najednou.

Havana je pro únosce tak populárním cílem, že piloti vozí povinně v kokpitu plán havanského letiště a slovníček základních španělských pojmů, které potřebují pro to, aby se domluvili s tamní řídící věží.

Obálka jedné z anglických edic Koernerovy knihy, repro: Amazon

A konečně i tak populárním cílem, že noviny Time vydávají v prosinci roku 1968 článek, který je jakýmsi návodem i bedekrem pro pasažéry uneseného letadla. Text má název „Co dělat, když přijde únosce“ a cestující připravuje na to, co je zhruba v kubánské metropoli čeká („Budete pravděpodobně ubytováni v Hotelu Habana Libre, kde na vás v baru čeká daiquiri, tanečnice a obecenstvo zírajících Východoevropanů“) a nabízí tipy, jak se zabavit, než bude možné odletět zpátky do USA: „Nákupy jsou lepší v centru, kromě doutníků a rumu tady dobře pořídíte východoněmecké fotoaparáty a zdobně vyšívané české haleny.“

Prostě něco zažít

Tohle všechno jsou však pouhé kulisy pro intimní příběh Afroameričana Rogera Holdera, jemuž život zničila vojenská služba ve Vietnamu, a jeho přítelkyně Cathy Kerkowové, mladé ženy, která chce prostě jen něco zažít. Reportér Koerner sleduje dvojici od jejich prvního setkání na střední škole, rekonstruuje jejich životy a připravuje čtenáře na to, co se ví už od prvních stran knihy – z téhle nesourodé dvojice budou nejúspěšnější únosci letadla v amerických dějinách. Jak k tomu dojde, to je jeden z mnoha důvodů, proč se knihu vyplatí číst.

Koernerův styl je svěží, barvitý a přesně na něj sedí chvála amerických deníků – jeho tón je ideální a Koerner sám jako vypravěč prakticky neviditelný. Přestože se u knihy Nebe patří nám možná budete smát nahlas stejně jako recenzent The New York Times, jehož doporučení umístilo tuzemské nakladatelství Absynt na obálku knihy, groteskní rozměr příběhu je tenkým obalem. Pod ním nacházíte větší či menší lidské tragédie, které nutily únosce plánovat a uskutečňovat šílené akce. Váš hlavní průvodce – traumatizovaný válečný veterán černé pleti – nevzbuzuje úsměv ani trochu.

Brendan Ian Koerner a jeho kniha si zaslouží pozornost, stejně jako zástupy neúspěšných únosců, kteří na sebe svým činem chtěli aspoň chvíli strhnout něčí pohled.

Autorka je editorkou vysílání Radia Wave a moderátorkou jeho magazínu Houpačky

Obálka českého vydání Koernerovy knihy, repro: Absynt

Brendan I. Koerner: Nebe patří nám. Přeložila Tereza Lieders. Absynt, Žilina 2020, 376 stran, doporučená cena 399 korun.