V Riu není těžké ocitnout se ve špatný čas na špatném místě. Strhující kniha Mishy Glennyho
Slovenské nakladatelství Absynt po delší odmlce vydalo dvě knihy v češtině. Jednou z nich je Nemesis – Drogová bitva o Rio. Víc než o popis drogových bitev jde o napínavé i dojemné vyprávění o událostech, jež se v největší chudinské čtvrti Ria de Janeira odehrávaly v letech 2000–2011.
Knihy, které Absynt zařazuje do své edice Prokletí reportéři, jsou plné faktů a rešerší, opatřené odkazovým aparátem i obrazovým materiálem. Jejich jádrem je skvěle napsaný příběh, který nedává vydechnout, ať už se s tím nebo oním autorem nacházíte v balkánských válkách, v bytě Anderse Breivika nebo v chudinské čtvrti v Riu. Britský reportér Misha Glenny (*1958), bývalý středoevropský korespondent BBC, má jednak zájem o postkomunistické země, jednak zálibu v odhalování příběhů odehrávajících se na pozadí organizovaného zločinu. Proto před časem Glenny upřel pozornost na Brazílii a obchod s kokainem. Ve snaze být co nejblíž pravdě se Brit naučil portugalsky, nastěhoval se do favely a hlavně se sblížil s Nemem – absolutistickým vládcem chudinské čtvrti Rocinha, která platí za největší v Brazílii a v níž v době jeho vlády žilo více než sto tisíc obyvatel.
Nemesis, s podtitulem Drogová bitva o Rio, je však především příběhem, který by se dal analogicky prožít téměř všude tam, kde lidé jsou nuceni žít v chudobě, přijímat pravidla světa korupce a hledat bez pomoci vlastní cesty, jak se domoci důstojnosti nebo spravedlnosti.
Zkuste si v tom uchovat důstojnost
Glennyho vyprávění stojí na osmadvaceti hodinách rozhovorů, které pořídil s vládcem Nemem. Mužem, který se před svou kriminální kariérou jmenoval Antônio Francisco Bonfim Lopes, byl v Rocinze obyčejným novinovým kolportérem a který je na sklonku roku 2020 skoro na konci svého dvanáctiletého trestu za držení zbraní a obchodování s drogami. Kromě Lopese mluvil Glenny s jeho rodinou, přáteli i protivníky, s vyšetřovateli, policisty i právníky, kteří na případu pracovali. Zprostředkovává díky tomu podrobný a místy těžko uvěřitelný příběh obyčejného kluka, který žije na hranici chudoby a v momentě, kdy potřebuje zaplatit čtyřleté dceři nákladnou léčbu vzácné nemoci, vydá se na jediné místo, kde může počítat s nějakou pomocí. Ve čtvrti Rocinha totiž na konci roku 1999 neexistuje legální možnost, jak si půjčit peníze; nejsou tu banky, neexistují zde sociální služby, stát v chudinských čtvrtích nemá vliv ani ambice. Lopes jde za „donem“ Rocinhy, tedy za bossem Lulu, který ve favele ovládá obchody s drogami i se zbraněmi, a řídí ji tedy fakticky úplně celou.
Lopesova cesta k Nemovi, odvozenině od přezdívky Nemesis, cesta od novinového kolportéra k vládci stotisícové favely plné drog a zbraní a „veřejnému nepříteli číslo 1“, je jedním z nejsilnějších momentů knihy. Lakonicky zobrazuje každodenní boj chudých lidí o živobytí a důstojnost i moment, jehož řešení je společné všem lidem, chudým i bohatým: když vážně onemocní vaše dítě, jde všechno stranou. Glenny čtenáře vodí Rocinhou sem a tam, seznamuje ho s dalšími postavami byznysu, věrnými ochránci, vrahy, nemilosrdnými obchodníky, s osudovými ženami. Sestavuje až nesnesitelnou mozaiku nejistoty, nespravedlnosti, násilí, zoufalé existence i sebevražedné odvahy obyčejných lidí, kteří živoří na okraji společnosti za absolutního nezájmu státu a vlády, za každodenního boje o moc jednotlivých kartelů. Obyčejných lidí, kteří neznají jinou jistotu než aktuálního bosse favely a jeho neomezenou moc.
Bez odstupu, ale s přehledem
Misha Glenny připouští, že se s Nemem během hovorů ve vězení sblížil a jeho vyprávění tuhle stopu zřetelně nese. Často nahlížíme události Nemovou perspektivou, jeho nemilosrdnost vypadá jako opodstatněná a nutná věc, autor často poukazuje na bossovy snahy řešit situace nenásilně nebo upozorňuje na jeho osobní odpor k drogám. Možná však, že zobrazování brazilského narkobarona s různými extravagantními zálibami, jako čestného zastánce chudých, není nakonec Glennyho slabostí. Právě to, jak je Lopes lidský a jak jsou jeho důvody pro to či ono pochopitelné, nutí čtenáře nevinit jeho, nýbrž systém. Vždyť kdyby se Nem narodil v Evropě, zřejmě by nemusel kvůli léčbě své dcery vstupovat do mafie. Jenže Glenny ve vyprávění budí dojem, že některé Lopesovy stránky vidět ani nechce. Ačkoli se Nemesis hemží vraždami a krutostmi, nedozvíme se například, jestli sám Nem někdy někoho zabil, což je vysoce pravděpodobné. Kniha znemožňuje vidět Nema jinak než jako oběť okolností, voleb mezi zlem a zlem a jako oběť cesty, ze které není, kam se vrátit.
Obálka českého vydání Nemesis, repro: Absynt
Tak jako se do proslulé Rocinhy, kam cestovní kanceláře pořádají autobusové zájezdy, dá navzdory její obří rozloze vstoupit pouze dvěma vchody, tak jen dvěma způsoby končí kariéra bossů všech favel. Do téhle královské funkce vstupují muži, jimž často je pouze něco málo přes dvacet a v rukou koncentrují veškerou moc – výkonnou, zákonodárnou i soudní. Jejich vláda nebývá dlouhá a skoro vždy končí smrtí. Druhá cesta je vydání se policii, které se přitom smrti v mnohém podobá. Misha Glenny mimo jiné popisuje i zoufalé a dojemné pokusy dvou legendárních bossů odejít z téhle funkce jinak. I to je součást Lopesova příběhu.
Glennyho mimořádný přehled o současné Brazílii je ozdobou knihy. Příběh je skvělý, stejně tak i faktografické části, které se s ním prolínají, a které nás mimo jiné zavedou na úplný počátek obchodu s kokainem v téhle zemi. Zjistíme nejen to, co se děje, ale i proč se to děje. I proto je Nemesis mimořádným zážitkem. Napínavým, faktografickým a především bolestně lidským.
Autorka je editorkou vysílání Radia Wave a moderátorkou jeho magazínu Houpačky.
Misha Glenny: Nemesis. Drogová bitva o Rio. Přeložil Petr Holčák. Absynt, Žilina 2020, 360 stran, doporučená cena 399 korun.
