Někdo nám tu krájí chlapečky a dá se na to dívat

Za předlohu k desetidílné sérii The Alienist posloužil stejnojmenný detektivní román Američana Caleba Carra (*1954) z roku 1994, který česky vyšel pod názvem Psychiatr poprvé pět let poté a znovu pak vloni (a na příští rok chystá Euromedia Group – Knižní klub vydat i reedici navazujícího Carrova díla Anděl temnoty).

Příběh je zasazen do New Yorku roku 1896, kde kdosi vraždí a zohavuje mladé prostituty. Šéfem newyorské policie je Theodore Roosevelt, příští prezident Spojených států, což si ovšem v seriálu takto propojí málokterý divák (pokud dobře nezná reálie New Yorku a USA konce předminulého století). A to i proto, že Brian Geraghty jej podává coby sice zásadového veřejného činitele, avšak jeho Roosevelt působí téměř jako introvert, do něhož by člověk neřekl všechnu tu činorodost, jež o něco později vyústila v postavení 26. hlavy americké federace.

Muž, který se málo směje: dr. Laszlo Kreizler (Daniel Brühl), v pozadí jeho parťák John Moore (Luke Evans), foto: TNT, video: Netflix

Roosevelt, zápasící se zhoubným propojením policejních struktur, podsvětí a vlivných podnikatelů, iniciuje vznik nezvyklého vyšetřovacího týmu. Tvoří jej psychiatr Laszlo Kreizler (hraje ho Daniel Brühl), jeho přítel, novinářský ilustrátor John Moore (Lue Evans) a Sara Howardová (Dakota Fanningová), sekretářka na policejním ředitelství, která se chce stát první newyorskou policistkou. Caleb Carr spojil jak v Psychiatrovi, tak v Andělu temnoty a rovněž v románu z roku 2016 Surrender, New York (do češtiny dosud nepřeloženém) skutečné osobnosti a reálie s fikcí. Hlavní postava psychiatra Laszla Kreizlera je plodem fabulace, stejně jako příběh sám, respektive příběhy samé. Tvůrci seriálu při psaní čerpali nejen z Psychiatra, nýbrž brali motivy i z dalších dvou titulů „kreizlerovské“ trilogie. A ještě detail spojený s titulem seriálu a s první z těch knih o Kreizlerovi & spol. Český překlad volil titul Psychiatr, ale termín použitý Carrem v titulu knihy – The Alienist – není úplně totožný s anglickým termínem psychiatrist; alienist je slovo vzniklé v druhé polovině 19. století a dnes se tento termín již považuje za zastaralý, protože se právě váže k tehdejším raným psychiatrickým postupům.

Seriál je vynikající v navození atmosféry velkoměsta v plném rozmachu průmyslové revoluce, kdy ruku v ruce kráčejí překotná modernizace a vykořenění celých společenských vrstev, které rostoucí bohatství do značné míry umožňují, ale velmi málo z něho mají. Jsou vykořenění a vykořisťovaní. Drsnost ulice a tvrdý, darwinovský dobový duch jsou zde podány s obdobnou sugestivností jako v seriálu Knick (2014–2015) režírovaném Stevenem Soderberghem. Knick je situován do New Yorku kolem roku 1900, do nemocnice Knickerbocker Hospital, jejíž osazenstvo hledalo nové léčebné metody. Jak hlavní hrdina Knicku, na drogách závislý výtečný chirurg John Thackery (v podání Clivea Owena), tak psychiatr-alienist Laszlo Kreizler, rovněž moderně uvažující lékař, ale lékař duší, nikoliv těl, jsou charismatičtí muži, výtečně podané figury. Jenže The Alienist je především atmosférická detektivka omezená na určitý rajón ve smyslu geografickém i společenském. Hrubě řečeno: zůstává pátráním roztaženým – ano, někdy i protahovaným, natahovaným – do deseti dílů. Kdežto Knick je kromě příběhu drogami hnaného i devastovaného Johna Thackeryho obrazem jednoho oboru, chirurgie na přelomu 19. a 20. století. Psychiatrie je seriálovým dr. Kreizlerem aplikována, avšak s touž zdrženlivostí, kterou vykazuje i sama tato postava v pojetí Daniela Brühla. Zatímco Owenův chirurg Thackery je excentrik, jehož překotná energie pohání vyprávění, Brühlův Kreizler je do sebe stažený, nepříliš sdělný introvert s ne úplně jasnou minulostí. Brühl tuto fazónu drží brilantně, ale jeho kreace je výtečná sama o sobě. Knick má prostě o tu oborovou rovinu víc.

Policejní sekretářka s vyšetřovacími ambicemi Sara Howardová je pak jakási „vzdálená příbuzná“ postavy z jiného seriálu, který prošel nedávno světem, totiž Charlotty Ritterové (hrála ji Liv Lisa Friesová) z Babylonu Berlin. Obě se pohybují v machistickém prostředí, kde žena prakticky nemá nárok dostat se k plnohodnotné policejní práci (co by asi tak Sara a Charlotta daly za možnosti a pravomoci dnešní české detektivní komisařky Výrové, nemluvě o vyšetřovatelkách v severských seriálech Most či Zločin?!). Když zde zmiňujeme Babylon Berlin, tak ani jeho kvalit The Alienist nedosahuje, protože německým tvůrcům se podařilo povýšit detektivní předlohu Volkera Kutschera Mokrá ryba na téměř panoramatický společenský obraz Berlína, potažmo Výmarské republiky konce dvacátých let minulého století. V televizním The Alienist nejde ani „o dějiny“, ani „o obor“, ten seriál je – jak již bylo řečeno – především detektivním příběhem v daném místě.

Na The Alienist se „dá dívat“, o tom není sporu. A tento obrat můžeme v jeho případě brát ve dvojím smyslu. Jednak je to kvalitní zábava, tedy  můžeme-li za zábavu považovat temný vhled do zkorumpovaných policejních kruhů, do zvrhlých zábav pánů, kteří si v bordelu k sexu kupují chlapce sotva pubertálního věku, nebo do rasově rozparcelované společnosti s téměř neprostupnými bariérami (tento aspekt byl přítomen i v seriálu Knick). Jednak je The Alienist natočen s vizuální vytříbeností, bez opulentnosti, bez manýrismu, se smyslem pro styl. Mnohdy zde vypráví sám povrch, jen to, co prostě vidíme. „Ne už velké, a přesto neúplné plátno, ale malá, a přesto soběstačná obrazovka se stala domovem věčné frustrace a sebeironické naděje. Obrazovka je šita na míru zmenšení světa i člověka, jimž už příliš velký oblek klasického filmu prostě nepadne,“ končil v roce 2001 svůj esej o žánru televizního seriálu pražský filozof Karel Thein (viz jeho kniha z roku 2002 Rychlost a slzy). Obrazovka televizorů se od počátku jedenadvacátého století citelně zvětšila, hovoří se i o domácím kině. S tímto zdokonalením snímací a zobrazovací techniky tudíž pro obrazovku již neplatí bezezbytku přívlastek malá. Ano, obrazovka zůstává „domovem věčné frustrace a sebeironické naděje“; rozuměj v dílech, která stojí za řeč. Co se však změnilo právě se zdokonalením televizní techniky, je posílení vlivu obrazové koncepce. The Alienist je toho velmi dobrým příkladem.

Smutné hovory pátrajícího kreslíře Johna Moora (Luke Evans) s dětskými prostituty, foto: TNT

The Alienist (TV seriál, USA, 2018, 7 h 36 min)

Režie: Paco Cabezas, James Hawes, Jakob Verbruggen, David Petrarca, Jamie Payne, předloha: Caleb Carr (kniha), scénář: Hossein Amini, Cary Fukunaga, E. Max Frye, John Sayles, Gina Gionfriddo, kamera: P. J. Dillon, Gavin Struthers, Chris Seager, Larry Smith, hudba: Rupert Gregson-Williams, střih: Nick Arthurs, Martin Nicholson, Philip Kloss, Matt Platts-Mills, scénografie: Mara LePere-Schloop, kostýmy: Michael Kaplan. Hrají: Daniel Brühl, Luke Evans, Dakota Fanning, David Wilmot, Eugenia Caruso, Ted Levine, Matthew Lintz, Douglas Smith, Dan Bradford, Clare Calbraith, Brian Geraghty, Falk Hentschel, Michael Jibson, Q’Orianka Kilcher, Aurélia Poirier, Philip Rosch, Matthew Shear, Robert Wisdom, Martin McCreadie, Aldo Maland, Morfydd Clark, Michael Iron a další.