Nová deska Cat Power předkládá optimismus s ručením omezeným
Má za sebou řadu ceněných alb, ale také sérii nezáviděníhodných osobních karambolů. Teď se zdá, že písničkářce Cat Power začínají lepší časy. Nové album Wanderer ji zastihuje v mimořádné umělecké formě, navíc je čerstvě posílená důležitým vítězstvím v bitvě o uměleckou nezávislost.
Titulní skladba desky Wanderer netrvá ani půldruhé minuty. Americká zpěvačka a herečka Cat Power (*1972) ji coby první ochutnávku z alba zveřejnila letos v červenci. Doprovodila ji videoklipem, v němž se prochází písečnými dunami. Oči má upřené k horizontu, který nejprve lemují hřebeny hor, aby je v závěru vystřídala mořská hladina. Podobně působivá je ve své jednoduchosti i samotná píseň propojující gospelovou vroucnost s melancholií, jež je pro americkou písničkářku typická. K podobným kombinacím sahala Cat Power (vlastním jménem Chan Marshall) už v minulosti, ovšem tentokrát z ní dýchá cosi nového – harmonické zklidnění.
Není to přitom tak dávno, kdy měla Cat Power pověst značně nevyzpytatelné hudebnice. Během koncertů si vyřizovala účty s návštěvníky i se zvukaři, občas se na pódiu rozplakala a nebylo ani výjimkou, že vystoupení po pár odehraných skladbách beze slova ukončila. Jindy nebyla schopná žádnou píseň dohrát až do konce. V různých obdobích měly tyto excesy různé příčiny, zpravidla v nich však hrály rozhodující roli alkohol, uklidňující léky typu Xanaxu, psychické problémy či různé kombinace všech tří jmenovaných faktorů. „Je smutné, když vidíte nejlepší indie písničkářku takhle se trápit,“ shrnul v roce 2006 zkušenost s tehdejšími koncerty Cat Power web školního časopisu Univerzity George Washingtona.
Videoklip k úvodní písní alba Wanderer, foto: Eliot Lee Hazel (Domino Records) Oč horší byla koncertní pověst Chan Marshall, tím lepší ocenění sklízela její studiová tvorba. Ale začaly se zvětšovat časové rozestupy mezi nahrávkami. Od debutu v půli devadesátých let vydávala novou desku každé dva tři roky. Předposlední album Sun ovšem vyšlo po čtyřleté pauze od předchozí kolekce coververzí Jukebox a novinka Wanderer vychází dokonce po šestiletém albovém půstu. V mezidobí se hudebnici narodil syn Boaz. Vztah s jeho otcem se Marshall sice rozpadl, ale jinak, zdá se, prožívá mnohem méně turbulentní život, než tomu bylo dříve. Svědčí o tom i fakt, že největším tématem před vydáním nové desky byla v souvislosti s Cat Power otázka umělecké svobody. Vyvolal ji široce medializovaný rozkol písničkářky s jejím dlouholetým vydavatelstvím Matador Records. Zástupcům firmy se zdálo, že písně na albu Wanderer jsou málo hitové. Snažili se Marshall přimět k natočení nového materiálu, který by zněl více jako skladby britské neo-soulové divy Adele. Takové ovlivňování však Cat Power odmítla a s vydavatelstvím se ve zlém rozešla. „Zpětně chápu, že mě využívali,“ komentovala to v rozhovoru pro The New York Times. „Byla jsem pro ně produkt, i když jsem se sama považovala za člověka.“
Osiřelého alba se ujalo vydavatelství Domino Records. Cat Power na něm nezměnila ani notu, ale přidala nově napsanou skladbu Woman. Oslavuje v ní ženskou intuici a neústupnost, tedy hodnoty, na něž sázela ve sporu se svým někdejším labelem. Trochu paradoxně je duet s Lanou Del Rey písní s největším hitovým potenciálem, jehož nedostatek zástupci Matadoru umělkyni vyčítali. Se zpěvačkou o patnáct let mladší se Marshall seznámila během turné, které společně absolvovaly. „Připomnělo mi to devadesátá léta, kdy se spolu hudebníci kamarádili, hráli na stejných akcích a všechno to bylo tak nějak normální,“ svěřila se Cat Power v rozhovoru pro britský list The Independent.
Obal alba Wanderer, repro: Domino Records
Podobný pocit znovunalezené normálnosti prosakuje z desky Wanderer. Po zvukově bohatém albu Sun se Cat Power vrátila k jednodušší instrumentaci, která byla patrná na jejích raných nahrávkách. Vlastně šla ještě dál – většinu čtyřicetiminutové stopáže alba doprovází její hlas pouze kytara a klavír. V několika skladbách jsou ke slyšení velmi nenápadné bicí, najít na albu v bookletu anoncované smyčce je vyloženě detektivní práce. Pročištění výrazových prostředků hudbě Cat Power prospělo. Posluchač se tak může lépe ponořit do nálad, které do skladeb autorka vložila.
Ač je totiž Marshall písničkářkou s nemalým textařským nadáním, její největší síla spočívá právě ve vytváření specifických nálad. Ty na desce Wanderer sahají od posmutnělé rezignace k sice rezervovanému, přesto o poznání optimističtějšímu náhledu na životní peripetie. Dříve se zdálo, jako by Cat Power používala skládání jako prostředek boje se svými démony. Novinka působí dojmem díla člověka, který má nad svými emocemi, tvorbou a koneckonců i životem mnohem větší kontrolu. To je dobrá zpráva.
