Ostrava zažila silný dopad Inverze
Inverze je jev, který se na ostravském horizontu objevuje poměrně často. Ta letošní květnová však neznamenala neblahý atmosférický jev, který město často dusí, nýbrž něco, co Ostravu provzdušnilo – nový literární festival.
Za tím novým festivalem stojí parta dvacátníků napojených na kulturní prostor Provoz Hlubina, jenž je součástí Dolní oblasti Vítkovice. Inverze sice sebe sama označuje jako ostravský literární festival, ovšem úvodní ročník rozhodně nestál výhradně na literatuře, rozuměj na veřejných čteních. Obsahoval i například divadelní představení, filmové projekce, koncerty, workshopy, přednášky, besedy s renomovanými básníky a prozaiky, ale také s marketingovými experty či třeba blogery. Čtveřice Jan Dvořák (scenárista a dramaturg), Vasilios Chaleplis (spisovatel a hudebník) Ondřej Hrabal (prozaik a slamer) a Adam Dvořák (spisovatel a publicista) se rozhodla propojit rozličné literární žánry, přístupy a generace.
Spisovatel Jáchym Topol poslouchající a relaxující na ostravském literárním festivalu Inverze, foto: Jana Macečková
Kromě zvučných tuzemských spisovatelských jmen jako jsou Petr Hruška (ten festival svým čtením zahajoval), Jáchym Topol, Irena Dousková, Marek Šindelka, Jaromír Typlt či Jiří Hájíček se představily i projekty zcela jiné, nové. Za zmínku stojí mladá audiovizuální skupiny básníků Psychedelikatesy, koncert MC Geye, přízraku českého rapu, který kombinuje nevšední texty s hutnými elektronickými beaty. Na rapperské scéně se objevuje už od 90. let, ale v širší povědomí vstoupil až albem Imaginarium naprosto běžných povinností (2011), které natočil s DJem Fattem. Působivé bylo scénické čtení Kvílení 2.17, aktuální uchopení Ginsbergovy legendární básně. Ve chvíli, kdy se celé společenské skupiny úzkostně snaží zpřetrhat pouta s realitou, vrhají se do propasti zapomnění a sebedestruktivně pálí všechny mosty, se Ginsbergovo Kvílení ukazuje být opět aktuální. S tanečním doprovodem Karolíny Voleské a videoprojekcemi četli Tomáš Straka a Jan Dibitanzl.
Vynikající atmosféru měla Slam poetry exhibice. Dvě kola, žádné rekvizity, pouze slova. Výstupy slamerů hodnotili náhodně vybraní porotci z publika. Slam poetry je specifický styl básnického přednesu. Jeho podoba není přesně ukotvena jasnými pravidly, v principu ale platí, že přednes musí být sugestivní, jímavý či zábavný. Absolutním vítězem se na Inverzi stal Anatol Svahilec s textem Masaryk na spartakiádě, která je součástí jeho knihy Přece se to nevyhodí.
Písečná pláž v noci coby součást vstřícnosti vůči divákům na ostravském literárním festivalu Inverze, foto: Jana Macečková Ke zhlédnutí byly zajímavé filmy: novinka mága Wese Andersona Psí ostrov, podle mě vynikající dílo plné podobenství a humoru, či jeden z nejrozporuplnějších snímků minulého roku, psychologický thriller Darrena Aronofského Matka, dále dokument Lumiérové o zakladatelích kinematografie, obsahující 105 jejich původních filmů, které byly pečlivě zrestaurovány a převedeny do digitálního věku, anebo belgický Nico, 1988 biografický snímek o legendární zpěvačce Velvet Underground.
Zakladatelská Inverze se vyznačovala vstřícností vůči návštěvníkům. Písečná pláž, která sousedila s jednou ze scén, nápadité občerstvení, videomaping, jež ozařoval areál, brunch s poslechem vinylů či audioknih vytvořily mimořádně příjemnou atmosféru pro pohodový (druhý květnový) víkend.
„Určitě na tu energie, která ne letošní Inverzi vznikla, chceme navázat dalšími ročníky – budeme se orientovat i na zahraniční autory a nakladatele, dále se soustředíme na to, aby byl program stejně rozmanitý jako letos, ale ohlídáme si, aby se nepřekrývalo moc programových bodů,“ říká jeden z organizátorů festivalu, Vasilios Chaleplis. „A chceme zachovat rozmanitost – to znamená, že vedle literatury bude člověk zase moci vidět a slyšet koncert, film nebo divadlo.“
