Proč není veřejný prostor přátelský vůči všem? Apel architektky Anny Králové

APEL: SPEAKERS' CORNER WEBU ČT ART

Architektka a urbanistka Anna Králová
Architektka a urbanistka Anna Králová, repro: redakce webu ČT art

Veřejný prostor by měl být podle architektky a urbanistky Anny Králové pomyslným obývákem města, který je přístupný všem. Je však dnes skutečně vstřícný vůči celé společnosti? Myslí se při jeho návrhu na všechny uživatele a uživatelky a jejich potřeby?

Kam si například sednete v prostoru za obchodním domem Quadrio? Nikam, není tam totiž ani jedna lavička. Majitel pozemku před obchodním domem si je nepřál, aby se tam nezdržovali lidé bez domova. Takový přístup ale problém bezdomovectví nevyřeší, jen ho odsune jinam. Veřejný prostor je odrazem veřejné debaty. Tam, kde se nemyslí na všechny uživatele a uživatelky, vzniká nepřátelská architektura, jež bere podobu různých bariér a klade si za cíl některé skupiny lidí z prostoru vytlačovat. Pokud však chceme dobře fungující města, tak potřebujeme živý a funkční veřejný prostor. Pro všechny. Jak by měl vypadat?

Anna Králová (* 1997)

Architektka a urbanistka, absolventka Fakulty architektury ČVUT. Hledá cesty, jak dělat architekturu, která neslouží jako nástroj moci a peněz, ale přináší užitek všem lidem a neškodí životnímu prostředí. Králová je součástí spolku Architekti bez hranic, který sdružuje architekty a architektky se zájmem o veřejný prostor a sociální aspekty architektury. Spolek usiluje o osvětu v sociálních tématech architektury jak teoreticky (publikace, přednášky), tak prakticky (projekty pro znevýhodněné skupiny a zanedbané lokality). Jejich nejnovějším projektem jsou vycházky po centru Prahy pro základní školy, kde si děti na vlastní kůži – s berlemi, kočárkem nebo vozíkem – vyzkouší potřeby různých uživatelů veřejného prostoru. V rámci spolku se Králová věnuje především tématům veřejného prostoru a fenoménu nepřátelské architektury.

Související