S vítězem Goncourtovy ceny navštívíte Francii, Kanadu i vězení

Jean-Paul Dubois v obležení novináři
Tak něco povězte, laureáte! Jean-Paul Dubois 4. listopadu 2019 v pařížské restauraci Chez Drouant, kde obdržel Goncourtovu cenu, foto: AP – Thibault Camus

Francouzský romanopisec a novinář Jean-Paul Dubois (*1950) knižně debutoval roku 1984. Od té doby publikoval více než dvě desítky titulů. Úspěch zaznamenal především románem Život po francouzsku z roku 2004, za nějž získal cenu Prix Femina (o dva roky později byl text vydán česky). Vyšla zde (2015) i autorova kratší próza z roku 2006 To nemyslíte vážně, pane Tanner. Loňský podzim přišel na řadu spisovatelův nejnovější román, který ve Francii vyšel předloni a Dubois za něj obdržel patrně nejprestižnější tamní literární ocenění, Goncourtovu cenu.

Obálky dvou předchozích česky vydaných knih Jeana-Paula Duboise Obálky dvou předchozích česky vydaných knih Jeana-Paula Duboise, repro: ČT art

S vypravěčem prózy Na světě žijeme každý jinak, Paulem Hansenem, se setkáváme ve vězení. Jak se tam dostal, dozvíme se až s blížícím se závěrem románu. Zpočátku se k nám dostanou jen drobnosti, střípky – například to, že vypravěč byl do vězení vsazen 4. listopadu 2008, tedy v den zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem. A také se seznamujeme se svérázným motorkářem Patrickem Hortonem, Paulovým spoluvězněm. Pasáže z vězení se v jednotlivých kapitolách střídají s partiemi, v nichž vypravěč vzpomíná na své mládí, dospívání, dospělost, a nakonec i na okolnosti, jež stály za jeho odnětím svobody.

Paul Hansen se narodil ve Francii, jeho otcem byl původem dánský protestantský pastor a jeho matka vedla kino Spargo, v němž se později začaly promítat pornografické snímky jako Hluboké hrdlo nebo Splendor in the Ass. Že tato podnikatelská strategie nebyla zcela v souladu s pastorovými postoji, je nabíledni. Paulův otec Johanes se tudíž rozhodl, že Francii opustí – nezamířil však do rodného Dánska, nýbrž do Kanady, do města Thetford Mines. A tam jej následoval i vypravěč. Po všech peripetiích, které s otcem prožije, se Paul usadí jako správce komplexu Excelsior a najde si ženu. Jenže hned na prvních stranách se dozvídáme, že Paulova manželka je mrtvá, stejně tak jejich fenka Nouki.

Vyprávění je prodchnuto nostalgií. Dokonce i Paulovo vězeňské přátelství se členem motorkářského gangu zní s přibývajícími stranami čím dál něžnějšími strunami, a to díky tomu, jak víc poznáváme Patrickovy strachy a obavy. Kromě toho jsou s Paulovým spoluvězněm spojeny i jemná ironie a humor, jež spoluutváří silnou atmosféru prózy.

Podstatnou roli tu sehrávají stroje a technika. Zdařilá česká obálka, jež se podobá vydání francouzského originálu, zachycuje na bezmračné obloze malý letoun. S podobným strojem létá Winona, Paulova žena s indiánskými kořeny. Ve vypravěčových vzpomínkách podstatnou roli sehrávají i automobily. Romanista Petr Dytrt v informativně bohatém doslovu ke knize upozorňuje, že víru „v Boha v době (hyper)moderní vystřídala víra v technický pokrok, jejž v konečném důsledku představuje automobil, příznak moderní doby, o níž Dubois píše.“

Jean-Paul Dubois v obležení novináři Jean-Paul Dubois přichází 4. listopadu 2019 do pařížské restaurace Chez Drouant, kde obdrží Goncourtovu cenu, foto: AP – Thibault Camus

Téma víry samozřejmě nejzřetelněji reprezentuje postava vypravěčova otce, který kvůli frivolním snímkům promítaným vlastní manželkou odchází do města, jež Petr Dytrt v doslovu označuje jako Bohem zapomenuté. Ztráta víry – respektive jistá deziluze – však v různých podobách prolíná vyprávěním ve více vrstvách a spolupodílí se na jeho sugestivním nostalgickém tónu. Román Na světě žijeme každý jinak povětšinou působí jako pevné, dobře odvyprávěné dílo, v němž všeho je tak akorát – napětí, citů, humoru. Nicméně zejména ke konci je děj předvídatelný a do vyprávění vstupují v míře větší než malé patos a klišé. Autor kolem nich po celou dobu obratně krouží, v závěru se mu však nedaří vybalancovat vhodnou míru. Českému vydání lze také vytknout korektorské nedbalosti.

Kdo by od románu Na světě žijeme každý jinak – vzhledem k laureátství prestižní ceny – očekával cosi jako literární událost, bude dost možná zklamán. Tahle kniha není žádnou zásadní výpovědí. Stručně řečeno: díky sugestivní atmosféře se jedná o zdařilý román, jenž se řadí k tomu lepšímu z oblíbené odeonské edice Světová knihovna.

obálka se snímkem letadla na obloze Obálka českého vydání Duboisova románu. Grafik Ivan Brůha pro ni použil fotografii Johna Coopera z obrazové banky Arcangel Images, repro: ČT art

Jean-Paul Dubois: Na světě žijeme každý jinak. Přeložila Alexandra Pflimpflová, doslov napsal Petr Dytrt. Odeon – Euromedia Group, Praha 2020, 256 stran, doporučená cena 329 korun.

Související