Když je co číst: sedmero knih na poslední chvíli. Viry, prózy, duše, šlépěje, filmy…

Dvě studie – jedna o infekčních chorobách, zejména těch z poslední doby, druhá z moderních českých dějin. Dvakrát jsou zastoupeny svazky ze spisů českých autorů minulého století. Bytelný paperback zakladatele analytické psychologie Carla Gustava Junga. A na závěr dvě knihy pro filmové fandy. To je sedmička pro 23. prosinec a vůbec pro konec roku 2020.

Prostě nejsme připraveni

Epidemiolog Michael T. Osterholm (*1953), ředitel Centra pro výzkum a strategii v oblasti infekčních chorob na Minnesotské univerzitě, a spisovatel, scenárista i producent Mark Olshaker (*1951) publikovali na jaře 2017 knihu Deadliest Enemy: Our War Against Killer Germs, která v roce 2020 vzhledem k aktuální situaci vyšla znovu, doplněná o předmluvu reflektující pandemii koronaviru Covid-19. Z letoišního vydání byl operativně pořízen český překlad a vydán pod názvem Neviditelní zabijáci. Válka člověka se smrtícími patogeny. Osterholm & Olshaker ve své knize varovali před naprosto nedostatečnými přípravami na pandemii, která prostě přijde, přijít musí. Pro zajímavost Mark Olshaker spolupracoval v minulosti s agentem FBI Johnem E. Douglesem na několika knihách o forenzní psychologii (mezi lety 1995-2013 publikovali spolu šest titulů) a jejich texty inspirovaly vznik seriálu Netflixu Mindhunter.

Citace z letošní předmluvy autorů: „Dáváme mnoho miliard dolarů ročně na národní bezpečnost a obranu, a to vždy v rámci několikaletého rozpočtu. Zdá se však, že ze zřetele ztrácíme tu největší bezpečnostní hrozbu: zhoubné mikroby, které způsobují infekční nemoci. Nikdy by nás ani nenapadlo, abychom šli do války a až poté u dodavatelů objednávali letadlové lodě nebo zbraňové systémy, jejichž vývoj a výroba trvají několik let. A nikdy by nás nenapadlo, abychom provozovali velké letiště bez dokonale fungujícího, kdykoli k zásahu připraveného hasičského sboru, přestože ho sotvakdy bude třeba. Jenže ve válce proti našemu nejzhoubnějšímu nepříteli právě tohle děláme zas a znovu. Jakmile hrozba pomine, jako bychom na vše zase zapomněli, než se objeví další. Nebezpečí, že se objeví nějaký jiný mikrob, si vláda, průmysl, média ani veřejnost nikdy nepřipouštějí. Všichni předpokládají, že o tento problém se postará někdo jiný. Výsledkem je, že jsme žalostně nepřipravení, protože chybějí investice, vedení i společná vůle. Za budíček, kterého možná bude, možná nebude dbát, tak svět zaplatí zatraceně přemrštěnou cenu.“

Při svém návrhy obálky použil Adam Lederer ilustraci z archivu Adobe Stock. Repro: Prostor

Michael T. Osterholm, Mark Olshaker: Neviditelní zabijáci. Válka člověka se smrtícími patogeny. Přeložil Robert Novotný. Prostor, Praha 2020, 384 stran, doporučená cena 397 korun.

Poznávání Ladislava Grosmana

Možná jméno prozaika a scenáristy Ladislava Grosmana (1921–1981) mnohým nic již neřekne, ale když napíšeme, že vydal novelu Obchod na korze, podle níž vznikl stejnojmenný československý film, který v roce 1966 získal Oscara, možná leckomu přece jen svitne. Grosman pocházel ze slovenské židovské rodiny, vyrůstal na východním Slovensku, válku přečkal mimo jiné v ilegalitě. V září 1945 se přestěhoval do Prahy. Vystudoval vysokou školu, pracoval jako redaktor a lektor v časopisech a nakladatelstvích, v letech 1965–1968 byl dramaturgem a scenáristou ve Filmovém studiu Barrandov. V září 1968 emigroval s rodinou do Izraele. Od ledna 1969 působil jako lektor slovanských literatur na univerzitě Bar-Ilan poblíž Tel Avivu. Nakladatelství Akropolis naplánovalo Spisy Ladislava Grosmana na pět svazků, zatím spatřily světlo světa tři. Začalo se předloni svazkem Povídky (ten má v projektu pořadové číslo 3), vloni následoval soubor s kafkovským titulem (a s pořadovým číslem 4) Dopisy Mileně – obsahoval dopisy, které autor adresoval rodinné přítelkyni Mileně do Švýcarska a reflektoval v nich jomkipurskou válku (1973). Před pár týdny zveřejněný svazek s pořadovým číslem 1 obsahuje tři delší prózy, přičemž Obchod na korze a Nevěsta jsou autorovými díly nejznámějšími. K nim je přiřazen mnohem méně známý, pouze jednou (v roce 1994) publikovaný a v podstatě pozapomenutý román Z pekla štěstí, s podtitulem Román žáka Roberta o kamarádech, lásce, ghettu a vůbec…, situovaný, jak je pro Grosmana nejtypičtější, do časů Slovenského státu.

V projektu Spisů Ladislava Grosmana ještě čekají na vydání svazek s číslem 3, který přinese literární adaptaci autorova románového torza o světě slovenských meziválečných Židů Adam, jak ji připravil spisovatel a editor Jiří Horák. Grosman na textu pracoval dvacet let, měl to být jeho životní opus, nedokončil jej. Závěrečný svazek nabídne žánrovou pestrost: literární scénář filmu Obchod na korze, dále články, rozhovory, dobové dokumenty, fotografie a výběr z autorovy přijaté i odeslané korespondence.

Spisy Ladislava Grosmana graficky upravuje Luboš Drtina. Repro: Akropolis

Ladislav Grosman: Obchod na korze. Nevěsta. Z pekla štěstí. Ediční příprava Marie Havránková. Vydal Filip Tomáš – Akropolis, Praha 2020, 352 stran, doporučená cena 269 korun.

Věřte nevěřte, jungovská premiéra

Dílo Carla Gustava Junga (1875–1961), švýcarského psychiatra, psychoterapeuta, myslitele, zakladatele analytické psychologie, se v ČR po roce 1989 těší trvalé pozornosti – vyšel i devítisvazkový výbor z díla. A přece jeho téměř sto let stará práce Psychologické typy, která náleží k jeho dílům nejznámějším, vychází v úplnosti česky poprvé. Pražský Portál, který umí z Jungova rozsáhlého odkazu vybírat čtenářsky vděčné tituly (a v nejednom případě je vydal v exponovaném předvánočním čase), zařadil Psychologické typy do své výstavní edice Klasici, o níž jsme tu již několikrát referovali.

Citace z Psychologických typů, konkrétně z kapitola zacílené na introverty: „Ve sledování svých idejí je tento typ většinou tvrdošíjný, svéhlavý a neovlivnitelný. S tím kontrastuje zvláštním způsobem jeho sugestibilita vůči osobním vlivům. Uzná-li zdánlivou neškodnost nějakého objektu, je tento typ nesmírně přístupný právě méněcenným živlům. Zmocňují se ho z nevědomí. Nechá se týrat a nejhanebněji vykořisťovat, jen když není rušen ve sledování svých idejí. Nevidí, jak je za zády olupován a prakticky poškozován, neboť jeho vztah k objektu je pro něj sekundární a objektivního hodnocení svého produktu si není vědom. Jelikož své problémy podle možnosti domýšlí, komplikuje je, a proto je stále zaujat všemožnými pochybnostmi. Tak jako je mu jasná vnitřní struktura jeho myšlenek, je mu nejasné, jak a kam patří do skutečného světa. On sám si jen těžko dokáže připustit, že něco, co je jasné jemu, se ještě nemusí jevit jasné každému. Jeho způsob chování a vyjadřování je většinou ztížen všelijakými přídavky, výhradami, ostražitostí, pochybnostmi, které pocházejí z jeho zamyšlenosti a rozpaků. Práce mu jde těžko od ruky. Buď je málomluvný, nebo narazí na lidi, kteří ho nechápou; tím si shromažďuje corpora delicti – důkazní materiál pro bezednou hloupost lidí. Pokud je náhodou někdy pochopen, propadá lehkověrnému přeceňování..“

Obálka je dílem Kateřiny Tvrdé a využila pro ni ilustraci z archivu agentury Shutterstock. Repro: Portál

Carl Gustav Jung: Psychologické typy. Přeložili Karel Plocek a Petr Babka. Doslov napsala Alena Plháková. Portál, Praha 2020, 560 stran, doporučená cena 699 korun.

Pochody Jakuba Demla

S podporou Akademie věd České republiky a se svolením České dominikánské provincie vyšel pátý svazek Sebraných spisů Jakuba Demla. Proponovány jsou do třinácti svazků, zatím jich vyšlo pět (a na rozdíl od výše uvedených spisů Ladislava Grosmana nejsou připravovány na přeskáčku). Tisicístránkový soubor volně navazuje na čtvrtý svazek, nazvaný Zrození Šlépějí anebo Demlova „bílá kniha“, který přinesl texty z let 1912-1919 včetně prvních tří sborníků, jimž kněz a spisovatel Jakub Deml (1878-1961) vtiskl název Šlépěje a v nichž publikoval své texty rozličného charakteru jak své, tak jiných autorů a rovněž své překlady autorů a myslitelů mu blízkých. Pátý svazek se zaměřuje na Šlépěje z let 1919-1921, u nichž je výrazným tématem Demlův vztah k nově vzniklé Československé republice.

Citace z pátého svazku Sebraných spisů Jakuba Demla, konkrétně z příspěvku Proč mohu vydávati takové knihy, datovaného 9. října 1919: „Pro mne jest kniha bytostí živou, proto jí nesluší ani bibliofilský sport, ani knihkupecká, a což jest ještě horší: nakladatelská prostituce. Mou knihu může vydati, na prodej nabízeti, ale i sázeti a tisknouti a vázati jen člověk, nebo jak často říkám a toužím a věřím i vím: přítel. Kniha jest mi jako milenkou nebo manželkou nebo sestrou či matkou – kniha, ale jen kniha a nikoliv ‚předmět obchodu‘, jest věc mravná a úctyhodná.“

Grafický návrh obálky vytvořil Jakub Krč ze studia Lacerta. Repro: Academia

Jakub Deml: Sebrané spisy V. Šlépěje československé aneb Demlovo putování. Šlépěje IV, Šlépěje V, Šlépěje VI, Šlépěje VII, Šlépěje VIII, Epilegomena. K vydání připravili Martin C. Putna, Záviš Šuman, Jakub Vaníček. Academia, Praha 2020, 1040 stran + 32 stran barevné obrazové přílohy, doporučená cena 895 korun.

I takhle to lze vidět

Historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Štaif (*1951) se soustavně věnuje české společnosti od osmnáctého do dvacátého století. Ve své nejnovější práci zacílil na sociální dějiny v českých zemích v rozmezí jednoho a půl století. Rok 1770 zvolil proto, že jej považuje za počátek rozkvětu osvícenství v českých zemích; letopočet 1918 je pak zřejmým předělem a jistým završením – vzniklo samostatné Československo. Štaif postupuje ve výkladu chronologicky, ne však pozitivisticky: všímá si tendencí v náladách obyvatelstva, růzností v chování venkova a měst, utváření občanské společnosti, sílícího dělnictva, intelektuálních ambicí v českém prostředí apod.

Citace z Modernizace na pokračování: „K charakteristickým znakům demokratizující se modernity patřilo i to, že dělníci i dělnice se mohlo nechat ‚zvěčnit‘ prostřednictvím fotografií, jež v případech, když vytvářely chronologický nebo tematický seriál, posilovaly jejich individuální, genderovou, rodinnou či kolektivní paměť. Fotografie zároveň prohlubovaly, resp. zastíraly manipulativní tendence médií, neboť se zdálo, že jsou ‚pravdivější‘ než mluvené či tištěné slovo. Zároveň umožňovaly prudký rozvoj komerční reklamy a otevřely cestu k pornografii, která ženské tělo nabízela jako konzumní zboží, čímž zjevně narušovala dosavadní představy o intimitě a genderovém řádu jako takovém. Bylo to v době, kdy ženské hnutí přicházelo s ideálem vzdělané, zaměstnané, tzn. na svém muži materiálně co možná nejméně závislé a politicky oprávněné ženy, jež si má rozhodovat o svém těle pokud možno sama.“

Obálku podle grafického návrhu Roberta V. Nováka zhotovilo Studio Marvil. Repro: ČT art

Jiří Štaif: Modernizace na pokračování. Společnost v českých zemích (1770-1918). Argo, Praha 2020, 424 stran, doporučená cena 448 korun.

Mág, který má věci pod kontrolou

Americká novinářka, kritička a kurátorka Kristine McKennová, která v letech 1977–1998 psala pro The Los Angeles Times a hesla o ní říkají, že jako jeden z prvních novinářů z mainstreamových médií se orientovala v rané punkové losangeleské scéně, se s režisérem Davidem Lynchem (*1946) zná od roku 1979. V říjnu 2015 bylo oznámeno, že s Lynchem, pracují na filmařových kvazimemoárech; vyšly v červnu 2018 pod názvem Room to Dream. Letos na podzim došlo na české vydání, pod titulem Místo snění.

Z recenze Martina Šrajera na Aktuálně.cz „Každou ze 16 kapitol tvoří dvě části. Novinářka, která s Lynchem pořizovala rozhovory od 70. let minulého století, nejdříve na základě rešerší a výpovědí více než stovky jemu blízkých osob napsala tradiční životopisnou kapitolu. Následně dostal slovo Lynch. Filmový mystik, jehož imaginace je stejně divoká jako jeho účes, možná mnohé překvapí strohostí a čistotou stylu. Svým textem by přitom podle autorky měl reagovat na biografickou část, vést dialog s vlastním životopisem. K tomu místy opravdu dochází: Lynch popisuje stejné události ze svého pohledu, některé skutečnosti uvádí na pravou míru, doplňuje osobní detaily. Postupně ale jeho psaní stále víc připomíná egocentrický monolog starého nespokojeného muže, který vzpomíná na všechny celebrity, s nimiž se skamarádil, a využije každou příležitost postěžovat si, jak bylo dřív lépe: lidé víc chodili do kina, mezi sebou měli lepší vztahy, nepěstovaly se jen geneticky modifikované plodiny, láska k penězům nevítězila nad láskou k lidskosti a přírodě.“

Dodejme, že pasáže Kennové a Lynche jsou odlišeny i použitím rozdílných liter v sazbě, textem prochází řada černobílým fotografií a grafická úprava se drží originálního návrhu Simona M. Sullivana. Namísto obligátní citace tentokrát nabízíme několik snímků šestistránkové bichle.

Vyloženě lynchovské zákoutí. Foto: Paseka

David Lynch a Kristine McKennová: Místo snění. Překlad Michal Prokop a Lucie Kořínková, revize překladu Michal Jareš. Paseka, Praha 2020, 632 stran, doporučená cena 689 korun.

Sladkého desítka

Filmový publicista a kritik Pavel Sladký (*1980), mimo jiné spolupracovník našeho webu, představuje ve své první knize velmi srozumitelnou formou desítku zahraničních režisérek či režisérů, které má on osobně za zásadní. Při skladbě publikace využil své rozhovory, které při různých příležitostech s danými filmařkami či filmaři natočil. Každý tvůrce či tvůrkyně je pojat(a) tak, že daná kapitola je otevřena stručným základním představením režisérky/režiséra, následuje vypíchnutí jejích/jeho základních témat na půdorysu konkrétních filmů, na modře vytištěné stránce s bílým písmen se pak nachází filmografie, uvedení několika dalších režisérských jmen, která se věnují týmž tématům jako právě představená osobnost a nakonec Sladkého stručné doporučení, jakým filmem od dotyčné(ho) režisérky/režiséra začít. A pak přichází na řadu několikastránkový rozhovor. Takto jsou mimo jiné představeni: Rakušané Michael Haneke a Ulrich Seidel, Francouzka Claire Denisová, Dán Lars von Trier, Íránec Mohsen Machmalbáf či Američanka Kelly Reichardtová.

Z rozhovoru s Ulrichem Seidlem: „Skoro ve všech vašich filmech je zobrazena lidská samota nebo prázdnota. Bojíte se jí? – Já jsem taky osamělý člověk. To, že jsou lidé stále víc sami, je důsledkem způsobu života v západním světě. Moderní člověk je stále více sám. Absurdní je, že žijeme obklopeni technikou, která by nás měla spojovat, ale komunikace rychlostí sekund napříč celým světem nás nepřivádí blíž k sobě, ale spíš nás od sebe vzdaluje.“

Obálka je dílem Kateřiny Stárkové. Repro: ČT art

Pavel Sladký: Film jsou tajné dveře do reality. 10 zásadních režisérek a režisérů současnosti – portréty a rozhovory. Fotografie různí autoři. Euromedia Group v edici Universum, Praha 2020, 224 stran, doporučená cena 399 korun.