Když je co číst: Motýlí kniha českých autorů, Praha bratří Čapků a díla o reformaci a moderním světě

Dvě publikace domácích tvůrců, jedna beletristická, ovšem poměrně specifická, jeden literární průvodce s řadou fotografií a jiných ilustrací. A pak dvě knihy překladové, jdoucí ke kořenům moderního světa – jedna je od německého, druhá od anglického renomovaného historika.

Pocta ženě s motýlí kůží

Tuto anotaci začněme ne zrovna obvykle. Totiž encyklopedickou introdukcí: Nemoc motýlích křídel je, zjednodušeně řečeno, vrozené onemocnění, za jehož vznik je zodpovědná mutace těch genů, které se podílejí na stavbě pokožky. Postupně se mění soudržnost kůže, která se stává velice křehkou a snadno zranitelnou. I jakýkoliv mírný tlak nebo tření může způsobit tvorbu puchýře a otevřených rány na kůži i sliznicích. Choroba může končit smrtí postiženého člověka v brzkém věku. V ČR tímto dědičným onemocněním trpí asi tři stovky lidí. Jedním z těch, kdo byli nemocí motýlích křídel stiženi a zemřeli na ni předčasně, byla i Olga Joklová (1985–2015), držitelka Ceny Olgy Havlové. Joklová druhým lidem s touto chorobou pomáhala prakticky až do smrti; byla totiž v tuzemsku nejdéle žijícím člověkem s nemocí motýlích křídel. Spolupracovala s organizací Debra, která pomáhá „motýlím“ pacientům; ostatně koupí této knihy Debru podpoříte.

Motýlí kniha vznikla tak, že redaktorka Paseky Barbora Klimtová se před lety s Olgou Joklovou potkala a byl to pro ni důležitý zážitek. Chtěla, aby vznikla kniha, která by Olgu připomínala. Vloni na podzim se vypravila za její maminkou a vypůjčila si Olžiny zápisky. Oslovila několik autorů a autorek, zda by svými texty nenavázali na ony zápisky. „Každý z nich dostal kousek textu a mohl se inspirovat jen volně, mohl úryvek zakomponovat do své povídky, fantazii se meze nekladly,“ vysvětluje v úvodu Motýlí knihy Klimtová. Výzvy dostáli A. Gravensteen, Anna Bolavá, Petr Borkovec, Lucie Faulerová, Jakub König, Marek Šindelka, Jonáš Zbořil. Každé povídce tedy předchází samostatná stránka s několika zápisky z pozůstalosti Olgy Joklové. Tak například textu Petra Borkovce Na svatého Jana předcházejí následující řádky: „Je krásně, svítí slunce. Jdeme s bráchou z nákupu. Na dláždění zakopávám, cítím bolest a v obličeji mě pálí horkost pláče. O pár minut později sedím, zmožena pláčem, v manželské posteli, dívám se na svou pravou ruku, kterou pevně, ale opatrně svírá mamka. Snaží se přemluvit kamarádku, zdravotní sestru, aby mi skalpelem odřízla kůži přetaženou přes malíček.“

Autor obálky a grafické úpravy knihy Vojta Sedláček využil pro knihu ilustrace Lukáše Musila, repro: ČT art

Motýlí kniha. Předmluva Barbora Klimtová. Napsali A. Gravensteen, Anna Bolavá, Petr Borkovec, Lucie Faulerová, Jakub König, Marek Šindelka, Jonáš Zbořil a Olga Joklová. Ilustrace Lukáš Musil. Paseka, Praha 2020, 172 stran, doporučená cena 269 korun.

Pro pochůzky i lenošku

Edice Průvodce je v nakladatelství Academia zaměřena na místa spojená obecně s historií, často s akcentem na události politické (to se týká celé série titulů sestavených šéfem Academie Jiřím Padevětem), jindy na místa obecně kulturní (Hornické památky České republiky, Pražské historické zahrady a parky) a někdy vysloveně literární. Takový je i průvodce Prahou bratří Čapků, jímž literární publicista, kritik a editor Jaromír Slomek (*1958), jinak též člen redakce Echo24.cz, rozšiřuje svoji účast v této edici: před třemi roky v ní totiž publikoval svazek Prahou Jaroslava Seiferta. Bedekrový, na křídě vytištěný paperback zabalený do praktického průhledného plastového obalu nabízí třicet čtyři zastavení; každé je vybaveno výkladem, mapkou a fotografiemi daného místa – a to vesměs současnými, barevnými, některá zastavení jsou pak doplněna i o černobílé archivní záběry. Při výkladu Slomek hojně cituje z textů, které se těsně vztahují k danému místu a čapkovským vazbám k němu.

„Na procházce po pražských stopách slavné bratrské umělecké dvojice se zastavíme u domů, v nichž Josef a Karel Čapkové bydleli, zvolníme krok u škol, kde nadaní hoši studovali, projdeme kolem redakcí denních listů, které je žurnalisticky zaměstnávaly, všimneme si i nenápadné budovy, v níž se konaly kurzy společenského tance, jejichž účastníky synové MUDr. Antonína Čapka byli, nemineme adresy, na něž docházeli jako hosté proslulého literárního salonu… Obejdeme pět divadel a tři hřbitovy, a přece nepostihneme zdaleka všechna pražská zákoutí, jež jsou nějakým způsobem s Čapky spojena,“ vypočítává Jaromír Slomek v úvodu publikace. „Naše cesta Prahou je dílem bedekr, s jehož pomocí se dá chodit po městě, dílem čítanka, v níž si lze listovat v pohodlí lenošky či divanu.“

Autorem obálky je Robin Brichta, repro: Academia

Jaromír Slomek: Prahou bratří Čapků. Fotografie různí autoři. Academia, Praha 2020, 256 stran, doporučená cena 365 stran.

Dějiny reformace v kostce

Před půl tisíciletím, konkrétně roku 1517, sepsal tehdy třiatřicetiletý Martin Luther, profesor morální teologie na univerzitě v německém Wittenbergu, 95 tezí neboli Disputace o moci odpustků. Určeny byly pro akademickou diskusi, dosah však byl epochální. Vzniklo církevní reformační hnutí, českým zemím s husitskou tradicí blízké. Profesor církevních dějin na univerzitě v Göttingenu Thomas Kaufmann (*1962) publikoval v čase pětistého výročí syntetizující výklad dějin reformace. Především v Německu, Francii, Anglii a ve Skandinávii; letos tedy vyšel česky, díky Argu, v edici Historické myšlení. Kaufmann nejprve nastiňuje situaci evropského křesťanstva kolem roku 1500, pak přechází k rané reformaci do roku 1530; když se posléze rozepisuje o reformačním hnutí mimo Svatou říši římskou kolem roku 1600, všímá si stručně i východní Evropy. Göttingenský historik sleduje i důsledky reformačního myšlení včetně těch hospodářských, jinými slovy: vliv na zrod kapitalismu. V závěru své syntézy se táže, v jakých souvislostech probíhala reformační jubilea v letech 1617–2017 včetně toho, jak byly dějiny reformace pojímány v NDR a NSR do roku 1990.

Jedna citace z Vykoupených a zatracených: „Pod vlivem husitské tradice mělo působení reformačního poselství v Čechách specifickou povahu. Bylo formováno brzy započatými a mimořádně úzkými kontakty, které udržoval Luther jak s utrakvisty, tak i s pacifisticko-radikálním uskupením Českých bratří (Unitas fratrum). České překlady Lutherových spisů začaly vznikat již v roce 1520 a hned v prvních letech byly velmi početné. Až do roku 1523 vyšlo deset různých tisků, poté ale zájem na více než desetiletí opadl. Ve 20. letech neustále stoupající počet českých studentů ve Wittenbergu napomáhal spolupráci. S žádnou jinou zemí neměl wittenberský reformátor tak úzké styky jako s Čechami.“

Obálku podle grafické osnovy Roberta V. Nováka zhotovilo Studio Marvel, použilo pro ni vyobrazení Martina Luthera, repro: ČT art

Thomas Kaufmann: Vykoupení a zatracení. Dějiny reformace. Přeložil Jan Dobeš. Argo, Praha 2020, 396 stran, doporučená cena 448 korun.

Tohle nás (do značné míry) utvořilo

Lze s jistou nadsázkou říci, že tam, kde Kaufmannova kniha Vykoupení a zatracení končí, tam začíná syntéza anglického historika Christophera Alana Baylyho Zrod moderního světa 1790–1914. Poprvé vyšla česky vloni (originál roku 2004), pro letošek její tuzemský nakladatel přinesl brožovanou reedici. C. A. Bayly (1945–2015) vystudoval historii v Oxfordu, posléze tam učil, více než dvacet let byl profesorem v Cambridge. Přítomná kniha je první, která od tohoto renomovaného autora (mj. nositele prestižní Toynbeeho ceny) byla v tuzemsku přeložena. Bayly poznamenává, že jeho text „je spíše reflexí světové historie než vyprávěním o ní“. Tomu odpovídá například i to, že spojuje jistou uniformnost oblečení a vzezření, k němuž postupně docházelo, se zprůmyslněním a uniformizací života lidí moderní doby. Výklad historik rozdělil do čtyř velkých částí (a třinácti kapitol): Konec starého režimu, Geneze moderního světa, Stát a společnost ve věku imperialismu, Změna, rozklad a krize.

Jedna pasáž ze Zrodu moderního světa: „Zrychlující se tempo a stupňující se napětí budou patrné, i když se podíváme na vnitřní národní politiku a sociální změnu napříč světem od roku 1890. Ve většině evropských zemí ustoupila dřívější nadvláda liberálů a zastánců volného trhu z vyšší třídy politice, která byla nyní ostřeji polarizovaná na konzervativce a levicové radikály. (…) V západních demokraciích tyto útoky na liberální strany a odklony od doktrín klasického liberalismu samozřejmě neznamenaly odmítnutí principů parlamentní demokracie a svobodného tisku. Na okrajích Evropy však byla situace nebezpečnější. V roce 1895 byl zvolen starostou Vídně antisemitský, katolický extremista Karl Lueger. Ruská revoluce roku 1905 sice ztroskotala, ale stačila rozpoutat tvrdou pravicovou reakci a poskytnout jasný vzor revoluční levici. Podobný vývoj byl patrný i v jiných evropských a amerických společnostech, které se ocitly pod velkým tlakem.“

Pro obálku zvolilo brněnské nakladatelství obraz Anne-Louis Girodeta z roku 1797 Portrét Jeana-Baptisty Belleyho, repro: ČT art

Christopher Alan Bayly: Zrod moderního světa 1790–1914. Globální spojitosti a srovnání. Předmluva R. I. Moore. Přeložila Jana Ogrocká. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2020, 572 stran, doporučená cena 448 korun.