Když je co číst: knižní tipy z roku 2020. Dávka druhá

Dva tituly překladové, dva domácí. Tři práce související s historií, jedna kniha beletristická, která se velice trefila do aktuální doby. To je dnešní sestava.

A přece stojí!

Tímhle titulem Nakladatelství Lidové noviny, které si ale dnes už téměř výhradně říká NLN, přineslo věcný příspěvek k letošním, mnohdy vzrušeným diskusím kolem Mariánského sloupu, jehož nová verze – zhotovená dle původního raně barokního mariánského sloupu strženého brzy po vzniku Československa – byla letos na Staroměstském náměstí vztyčena a vysvěcena. Dodejme, že původní sloup nechal na Staroměstské náměstí postavit v roce 1650 císař Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Kniha obsahuje celkem devět studií od devíti autorů a autorek. Příspěvky berou v potaz souvislosti historické, náboženské, politické, společenské, umělecké. Například Olga Fejtová nazvala svůj text Rekatolizace v Praze 17. století, Jiří Mikulec dodal text Katolická zbožnost a náboženské rituály v pobělohorské době, Pavel Suchánek sepsal studii Mariánské sloupy v českých zemích a potridentský katolicismus atd. Studie jsou doplněny černobílými reprodukcemi.

Jedna pasáž z knihy Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, konkrétně úplně poslední odstavec závěrečné studie Barbory Jiřincové „Do dneška se z toho nevzpamatovali.“ Staroměstský sloup jako nositel pobělohorského mýtu: „Mariánský sloup na Staroměstském náměstí musel padnout ne proto, co představoval, ale kvůli tomu, co znamenal jako symbol. Po dočtení tohoto textu je zřejmé, že na otázku, co pro nás, naše dějiny, ale i naši budoucnost znamená pobělohorská rekatolizace, nebudou nejzřetelněji slyšet odpovědi profesionálních historiků. Úkolem vědy není sloužit potřebám dne a dávat na potkání jednoduché odpovědi, když si je společnost žádá. Jejím smyslem zůstává dnes jako před sto lety problematizovat příliš jednoznačná tvrzení a klást znepokojivé otázky. Jedině tím můžeme ochránit jiné historické symboly od neslavného konce na dlažbě.“

Autorem grafické úpravy obálky je Jan Kubeš a využil pro ni detail mědirytiny Melchiora Küssela podle Karla Škréty, Pražský mariánský sloup jako duchovní centrum Evropy, repro: ČT art

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Počátky rekatolizace v Čechách v 17. století. K vydání připravili Ondřej Jakub a Pavel Suchánek. NLN, Praha 2020, 316 stran, doporučená cena 359 korun.

Zkusme spolu nějak mluvit

Deset dopisů imaginárnímu Palestinci žijícímu na dohled autorova domu, tedy „na opačné straně betonové zdi“, rozuměj za bezpečnostní bariérou oddělující Stát Izrael a Západní břeh Jordánu. Základní pozice autora, narozeného roku 1953 v New Yorku a od roku 1982 žijícího v Jeruzalémě, je následující: uznávám palestinskou identitu a právo Palestinců na stát, a Palestinci by zase měli uznat židovskou identitu a právo na to žít ve vlastním státě. V listech adresovaných ovšem asi spíš západnímu, než palestinskému publiku se Halevi srozumitelně a vstřícně, ne však bezzásadově vyslovuje k otázkám judaismu, sionismu, židovské historii atd. atp. Jde o druhou Haleviho knihu přeloženou do češtiny: tou první byl v roce 2001 autorův debut Vzpomínky židovského extremisty: americký příběh. Svazek Dopisy přes zeď autor vybavil předmluvou pro českého čtenáře, kterou sepsal letos v červnu.

Jedna pasáž z knihy Dopisy přes zeď: Izraelec píše palestinským sousedům / a Palestinci odpovídají: „Mír vyžaduje vzájemné ústupky: moje strana vyklidí osady a vaše strana nebude trvat na návratu uprchlíků. Tyto reciproční ústupky jsou nezbytným předpokladem řešení v podobě dvou států. Můj národ naplní své právo návratu návratem do Státu Izrael, nikoliv do celé země izraelské. Váš národ naplní toto právo návratem do Státu Palestina, ne do celé země palestinské.“

Autor grafické úpravy knihy Lukáš Fairaisl využil pro obálku kresbu Kateřiny Fairaslové, repro: Akropolis

Josi Klein Halevi: Dopisy přes zeď: Izraelec píše palestinským sousedům / a Palestinci odpovídají. Přeložily Alice Marxová a Jitka Jeníková. Vydal Filip Tomáš – Akropolis, Praha 2020, 184 stran, doporučená cena 249 korun.

Fabulace, která se dočkala vydání

Peter May (*1951), pocházející z Glasgow, je stálicí v té komerčnější části edičních plánů nakladatelství Host. Řadu děl mu již vydali, další dva romány jsou ohlášeny na příští rok. Ten nejčerstvější z publikovaných se jmenuje Karanténa, v originále Lockdown. Sice jde o detektivku – inspektor Jack MacNeil z londýnské Metropolitní police pátrá po tom, čí vinou se na stavbě mohla objevit taška s kostmi dítěte – ovšem odehrávající v určitém kontextu. O ten běží! Londýn je epicentrem virové pandemie, izolovanou metropolí s napjatou atmosférou, s množstvím zemřelých, s armádou v ulicích. A na staveništi, kde se taška s pozůstatky našla, má vyrůst nouzová nemocnice pro nakažené… Na zadní obálce knihy stojí tato autorova slova: „Když jsem před patnácti lety napsal Karanténu, nikdo se s tím nedokázal ztotožnit. Teď to dokážou všichni.“ To žádá vysvětlení: May tento román napsal v roce 2005, ale nakladatel usoudil, že jde o příliš vyfantazírovaný příběh a rukopis zůstal v šuplíku. Letos však na vydání náhle došlo – v Londýně a zanedlouho v Brně, kde Host sídlí…

Jedna pasáž z Karantény: „Čtyřproudá silnice je dovedla přes opuštěnou průmyslovou zónu na parkoviště vedle stanice metra a autobusové zastávky. Metro ani autobusy nejezdily už celé týdny, ale parkoviště bylo přeplněné. Zahalení vojáci u vjezdu je mávnutím vpustili dovnitř a MacNeil projel kolem seřazených sanitek k modré ohradě, provizorně postavené kolem kupole – kolem té pošetilosti za miliardy liber, která po krátkodobém fungování coby koncertní sál konečně našla využití. Nyní ji plnili nemocnými a umírajícími. Rozlehlá hala v přízemí byla rozdělená příčkami a vybavená několika tisíci lůžky, aby se odlehčilo nemocnicím ve městě. Podél nástupišť autobusové zastávky stála sešikovaná flotila sanitek.“

Brněnský Host využil pro obálku českého vydání tutéž fotografii, s níž vyšel anglický originál pod názvem Lockdown, repro: Host

Peter May: Karanténa. Přeložil Filip Drlík. Host, Brno 2020, 394 stran, doporučená cena 329 korun.

Psát do novin? Žádná ostuda

Arne Novák (1880–1939) byl z těch učenců první republiky, kteří se nevyhýbali populárnímu psaní pro prvorepublikové Lidové noviny. S Brnem spojený literární historik a kritik, bohemista a germanista, od roku 1920 řádný profesor české literatury na tamní Masarykově univerzitě v Brně; v roce 1938 i 1939 byl zvolen rektorem této školy. Odešel prakticky souběžně s válečným uzavřením vysokých škol – zemřel 26. 11. 1939. Výbor z Novákových novinových sloupků připravil literární historik, kritik a editor Jiří Opelík, mimochodem, 21. října oslavil devadesátiny. Sloupky sestavil chronologicky. Na konci knihy čtenář nalezne kompletní soupis sloupků Arne Nováka pro Lidové noviny z let 1920–1939, ale také deset textů různých autorů, jež se nějak váží k této Novákově aktivitě. Sloupkařskou kolekci doplňuje bezmála šest desítek dobových fotografií a dalších ilustrací.

Jedna pasáž ze souboru Nic malého nezříš…, konkrétně z nekrologu, který Novák publikoval 23. listopadu 1937, po úmrtí profesora Karla Weignera, lékaře-anatoma: „Máme mnoho sborů a společností, jež si vzaly za úkol péči o veřejnou kulturu. Nechybí nám vědeckých pracovníků, vznešených snah, ušlechtilých podnětů, nemalé výkonnosti i chuti prospívati pragmaticky obecnému dobru. Ale čeho se nám v těchto sborech a uprostřed těchto naukových individualit nedostává, toť váha a rozvaha autoritativních osobností, jež by organizacím daly kázeň a kázeň naplnily moudrou laskavostí. Autority profesora Karla Weignera budeme dlouho postrádati.“

Obálka je dílem nakladatele knihy Petra Lachmanna. Využil k ní perokresbu Adolfa Hoffmeistera na níž jsou zleva Vladislav Vančura, Josef Hora (vzadu), Arne Novák (stojící) a Josef Pekař, repro: ČT art

Arne Novák: Nic malého nezříš… Antologie sloupků z Lidových novin 1926–39. Výbor uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku a doslov napsal, bibliografii autorových sloupků sestavil a jmenným rejstříkem opatřil Jiří Opelík. ARSCI, Praha 2019 (fakticky vyšlo 2020), 312 stran, doporučená cena 398 korun.