Seriál Kipo a divotvorná zvířata dokazuje sílu dnešních animovaných seriálů

V podstatě je to svět dětských knížek s mluvícími zvířaty, jen s příměsí postapokalypsy a komiksového coolness. Ze seriálu Kipo a divotvorná zvířata, repro: Netflix

Tradice americké animace Disneyho, Hanny-Barbery a dalších zmutovala s vlivy japonského anime a přikrmuje se invencí komiksových tvůrců. V novém seriálu Kipo a divotvorná zvířata můžeme vidět všechny zmíněné vlivy spletené do smysluplného celku, který přitom nepůsobí překombinovaně.

Kipo je třináctiletá dívka žijící v podzemním městečku. Jednoho dne na bunkr někdo zaútočí a Kipo se zachrání skokem do kanálu, který ji vyplivne uprostřed ruin bizarně postapokalyptického města. S hledáním svého otce a ostatních blízkých jí začne pomáhat parta dětí, s nimiž se na povrchu plném zmutovaných zvířat s nejroztodivnějšími schopnostmi neztratí. Děti společně zjišťují, že ne všechno je v městské džungli tak nepřátelské a nebezpečné, jak se na první pohled zdá.

Podívejte se na trailer seriálu, repro: Netflix
Podívejte se na trailer seriálu, repro: Netflix

Seriál dobře drží pohromadě především proto, že stojí na jednoduchém příběhu o cestě, přičemž má jasný cíl a zamotanou trasu. Na ní diváka konfrontuje s dobře známými, v animovaných filmech tisíckrát obehranými tématy přátelství, dospívání, překonávání vlastních povahových nedostatků a budování osobní samostatnosti. Potud máme co dělat s formulí, na níž staví kupříkladu studio Pixar a spousta dalších, především západních animovaných mainstreamových filmů.

Zato prostředí, v němž se děj odehrává, je neohroženě nonsensové. Nedozvíme se, co přesně vedlo k pádu civilizace, ani díky čemu zvířata mluví a pátrat bychom asi neměli ani po tom, proč prakticky každý ze zmutovaných zvířecích druhů holduje nějakému typickému hudebnímu stylu (vlci jedou hip hop, hadi jsou metaloví, vosy místo bzučení vyluzují elektronické beaty). Není to však takový uragán fantasmagorie, jaký třeba nabízí skvělý seriál Čas na dobrodružství, nýbrž spíše nepravděpodobný shluk žánrových prvků à la japonské anime – něco jako Mad Max potkává Alenku v Říši divů na hudebním festivalu.

Postapokalypsa, v níž se dá žít… Ze seriálu Kipo a divotvorná zvířata, repro: Netflix

Kipo a divotvorná zvířata jsou projektem amerického DreamWorks Animations, jednoho z největších mainstreamových animačních studií, jež stojí za veleúspěšnými franšízami typu Shrek nebo Kung-Fu Panda, ale v posledních letech se přizpůsobuje vlně sofistikovanějších animací pro děti a mládež, jako je zmíněný Čas na dobrodružství a další série stanice Cartoon Network, případně dosud nejslavnější případ zapojení výrazných prvků anime do západní série – Avatar: Legenda o Aangovi. Komiksová autorka Noelle Stevenson (Záleskautky) pro DreamWorks vytváří seriál She-Ra a princezny moci – ten je pro změnu inspirovaný hračkovou sérií Masters of the Universe, ale zaměřený na ženské postavy. A v komiksu má svůj původ i další nový seriál Cleopatra in Space. Pro všechny tyto série platí, že si dávají záležet na barvitém prostředí (Kipo) nebo na bohatě propracovaných postavách (She-Ra). Svým určením se nacházejí někde mezi zacílením na mládež a na dospělé fanoušky animace, přičemž převracejí genderové stereotypy svých žánrů (hlavní hrdinka i její nejdrsnější sidekick v Kipo jsou ženy, vystupuje tu jedna homosexuální postava a podobně).

Žádaný animátor Radford Sechrist, tvůrce Kipo, s DreamWorks již spolupracoval (třeba na snímku Jak vycvičit draka 2), ovšem nápad na postapokalyptické vyprávění pro děti mu připadal příliš radikální a chtěl jej zpracovat jako webový komiks. Jenže Sechrist nadchl producenta Billa Wolkoffa, který nápad dovedl do finální animované podoby. Japonské anime přitom od začátku bylo jednou z hlavních inspirací – v kresebním stylu seriálu je patrný vliv klasických filmů jako Paprika Satošiho kona nebo Tekkonkinkreet. Na animaci Kipa a divotvorných zvířat se navíc téměř z poloviny podíleli členové jihokorejského studia Mir.

Postapokalypsa, v níž se dá žít… Ze seriálu Kipo a divotvorná zvířata, repro: Netflix

Vznikl tak překvapivě funkční mix pracující s vyzkoušenými šablonami, ale zároveň působící svěže. Možná je to právě proto, že si stanovil jasná pravidla a nerozbíhá se do bezuzdné fantasmagoričnosti. Přes svou nonsensovost je totiž svět divotvorných zvířat vnitřně srozumitelný a jeho jednotlivé části do sebe zapadají. V podstatě je to svět dětských knížek s mluvícími zvířaty, jen s příměsí postapokalypsy a komiksového coolness. Právě tyhle prvky ze seriálu dělají tu chytlavou a osvěžující záležitost.

Kipo a divotvorná zvířata (USA, 2020, 10 epizod, celková stopáž 4 hodiny).
Tvůrci: Bill Wolkoff, Radford Sechrist Režie: Radford Sechrist, Kalvin Lee, scénář: Bill Wolkoff, hudba: Daniel Rojas. Hrají (hlasy): Karen Fukuhara, Dee Bradley Baker, Sterling K. Brown, Rhea Butcher, Deon Cole, Lea DeLaria, Grey Griffin, Sydney Mikayla, Coy Stewart a další.

Související