Sonja & Hank z Kill the Dandies!: Neustále se pohybujeme na hraně
La Petite Sonja a Hank J. Manchini tvoří pár v osobním i uměleckém životě. Kromě společné kapely Kill the Dandies! nedávno odstartovali projekt Disco Ocultista – právě pod jeho hlavičkou zkomponovali hudbu k filmu Michala Nohejla Okupace a získali za ni Českého lva.
Jejich občanská jména zní Sonja Kröhn a Jindřich Hoch. Nikdo na tuzemské scéně však o nich léta nemluví jinak než jako o Sonje a Hankovi. Vždy se kolem nich vznášel poněkud mysteriózní opar. Oba se rádi skrývají za černými slunečními brýlemi a málokdy uvidíte fotku Sonji, na níž by neměla obličej zahalený vlasy.
I proto mě trochu překvapilo, jak klidně a „nelíčeně“ nás přivítali ve svém bytě na pražských Vinohradech. Hned na první pohled je jasné, že nejde o konvenční domácnost. Madony na nejrůznějších místech, stěna s růžovou květinovou tapetou, vinylové desky, staré syntezátory a kytary, sbírka slunečních brýlí… Tenhle pár je pověstný svou vizualitou.
„Miluju nevkusný věci,” říká Hank. S „ne-vkusem“ pracují i ve své tvorbě. Obecně se pohybují dost na hraně – kýče, žánrů, sebeironie, epoch. Někdo je za to miluje, někdo je kvůli tomu nemůže ani vidět a slyšet; každopádně je těžké si říct, že jsou vám prostě ukradení. Jejich aura funguje natolik, že jim v jednom z klipů hrál proslulý americký herec Steve Buscemi.
Za sebou mají řadu projektů. Pokud jde o kapely, společně začali hrát roku 2003 v Moimir Papalescu & The Nihilists. Ovšem Hank už v devadesátých letech založil kapelu Rány těla a Sonja podle jeho slov „hrála už ve 13. století” – prostě neustále skládala. Skupinu Kill the Dandies! založili v roce 2007. Mimo to mají společné grafické studio, pořádají (nebo alespoň v době předcovidové pořádali) festival zejména psychedelické a garážové hudby Drug me fest, mají nahrávací label. A nově se tedy zapsali jako úspěšná dvojice komponující filmovou hudbu.
U Sonji a Hanka jsme natáčeli necelý týden před předáváním Českých lvů. Byli tam nominovaní se zmíněným projektem Disco Ocultista za hudbu ke snímku Okupace. Když jsem se Sonji zeptala, jak se na slavnostní večer těší, odpověděla, že doufá, že nic nevyhrají – je nervózní z toho, že by měla před tolika lidmi vystoupit a mluvit. Tohle přání se jí nesplnilo. Ocenění získali.
Skladba My Youth z hudby k filmu Okupace, zdroj: YouTube Filmové hudbě by se chtěli věnovat i nadále. Ovšem režisér Michal Nohejl jim pro Okupaci poskytl nadstandardní svobodu. Spolupráci už totiž měli vyzkoušenou, Nohejl jim režíroval některé klipy, třeba k písni I Don’t Wanna Die. Blízko k sobě ostatně mají nejen v tvorbě, ale i fyzicky – filmař bydlí v bytě pod nimi. Díky vzájemné důvěře tak mohli svoji hudbu doma „nasazovat přímo na střih”.
