Úspěšná Sestra posílá duchařskou sérii do osidel gotického hororu

Superhrdinský tým Avengers a řád rytířů Jedi nejsou jediní, komu se podařilo ze svých příběhů poslepovat funkční, rozvětvené a lákavé filmové univerzum generující obrovské tržby. Produkční společnost The Atomic Monster Production, vedená Jamesem Wanem, buduje úplně jiný, ale divácky rovněž atraktivní vesmír. Jen místo maskovaných bojovníků se zlem se to v něm hemží pekelnými démony, posedlými hračkami a paranormálními vyšetřovateli. Filmy ze série V zajetí démonů ovšem oproti stamilionovým rozpočtům superhrdinských blockbusterů stojí jen kolem dvaceti milionů dolarů, ale celosvětově na tržbách vydělávají až tři sta milionů. Nejnovější díl s názvem Sestra měl ze všech dílů série nejraketovější start – za premiérový víkend vydělal 136 milionů dolarů na světových tržbách. Co na tom, že ho kritika (ne úplně právem) považuje za hodně slabou epizodu.

V posledních zhruba dvou letech jsou divácky úspěšné ambiciózní horory jako Uteč, Tiché místo nebo Děsivé dědictví, které se žánrem pracují originálním způsobem a dotýkají se závažných společenských témat. Tyhle úspěchy však neznamenají něco výrazně víc, není to výraz jakéhosi velkého obratu. Jsou zkrátka součástí popularity hororů jako takových. Vlajkovou lodí hororových blockbusterů je americká společnost Blumhouse. Udělala si jméno s extrémně nízkorozpočtovou a mimořádně úspěšnou sérií Paranormal Activity. Od té doby zásobuje trh duchařskými a démonickými sériemi jako Insidious, Sinister nebo Ouija, ale také komediálně laděnou psychopatickou sérií Creep, dystopickým krvákem Očista nebo zmíněným filmem Uteč.

Podívejte se na krátký film o filmu Sestra, foto: Warner Bros, video: Youtube

Ovšem ani Blumhouse se nepodařilo to, co nyní buduje James Wan se sérií V zajetí démonů, totiž vytvořit propojená univerza jdoucí napříč několika dějově na sebe navazujícími sériemi. Tedy přesně to, co se povedlo filmovému studiu Marvel s jejich superhrdinskými filmy. Série V zajetí démonů zatím čítá – oproti dvaceti marvelovským – jen pět filmů (V zajetí démonů 1–2, Annabelle 1–2 a Sestra), ovšem jejich úspěch podněcuje k natáčení dalších. V příštím roce bychom se měli dočkat třetího dílu V zajetí démonů a ohlášený je také film The Crooked Man podle stejnojmenného přízraku, který se zjevuje v několika předchozích filmech série. Cyklus V zajetí démonů přitom na první pohled příliš nevybočuje z řady duchařských, démonických a vymítačských hororů, jakých za posledních deset let vznikly desítky.

Jedním klíčem k tomuto úspěchu může být to, že spojuje několik trendů dohromady. První V zajetí démonů vypadalo jako lehce přepracovaná variace na Wanův starší horor Insidious natočený pro studio Blumhouse. V obou jmenovaných filmech se rodina sužovaná útoky tajuplné nadpřirozené síly, sídlící v její domácnosti, rozhodne požádat o pomoc tým paranormálních vyšetřovatelů. Jenže u filmu V zajetí démonů Wan rozehrává trochu jinou atmosféru a hlavně o dost odlišnou mytologii v pozadí celého vyprávění. Snímek se zaklíná nálepkou „Podle skutečných událostí“ a odkazuje k dvojici skutečných paranormálních vyšetřovatelů (a mediálních celebrit) Edovi a Lorraine Warrenovým.

Manželé Warrenovi se od padesátých let věnovali paranormálním jevům a napsali o svých vyšetřováních řadu knih. Případy posedlé panenky Annabelle nebo enfieldského poltergeista, které filmoví Warrenovi v sérii řeší, jsou inspirovány reálnými případy popsanými v textech skutečných Warrenů. Tvůrci to v sérii V zajetí démonů několikrát zdůrazňují a dokonce do závěrečných titulků vkládají i autentickou dokumentaci těchto kauz. Jejich inspirace je každopádně obvykle velmi volná – panenka Annabelle z filmů vypadá úplně jinak než originální strašidelná hračka a hrozivá jeptiška z filmu Sestra je inspirována démonem, který údajně po léta děsil samotnou Lorraine Warrenovou, ale vyšetřovatelka jej popisovala jen jako nezřetelnou figuru v kápi.

Manželé Warrenovi se zaštiťují tím, že jejich zkoumání paranormálních jevů je přísně vědecké a že ke spoustě neuvěřitelných historek, o nichž píší ve svých knihách, mají nezvratné důkazy.

Kredibilita silně věřícího páru byla sice v minulosti zpochybněna, ale to samozřejmě Jamesu Wanovi nepřekáží v tom, aby jejich vyprávění přikrášlil do podoby klasického hororu a podržel i křesťanské podtóny. V zajetí démonů ukazuje, že bibličtí démoni, ale tím pádem i Bůh, jsou skuteční a působí v našem světě. Některé z filmů navíc silně propagují tradiční rodinné hodnoty a Sestra dokonce i církevní instituce. Série rozhodně není žádná agresivní křesťanská agitka, ale zároveň evidentně těží z pověrčivosti a zájmu o „tajemno“ a paranormální jevy. Ostatně podobný mix hororového žánru, inspirace skutečným tajemným případem a křesťanské symboliky stál za takovými diváckými hity jako Vymítač ďábla nebo Horor v Amytiville (mimochodem inspirovaný případem, na němž se podíleli i zmínění Warrenovi).

Oficiální trailer k snímku Sestra, foto: Warner Bros, video: Youtube

V zajetí démonů a jeho druhý díl, které oba režíroval přímo Wan, jsou navíc řemeslně velmi dobře natočené horory. Wan byl do té doby proslulý hlavně jako tvůrce krvavého thrilleru Saw, jenže na plíživé atmosféře založený „lekací“ horor mu svědčí mnohem víc. Jistě, V zajetí démonů pracuje s těmi nejlacinějšími triky, jako je zírání postav do temných koutů, střídání ztišených ploch se zvukovými ataky nebo zneklidňující události odehrávající se v druhém plánu obrazu za zády nic netušících hrdinů. Avšak pracuje s nimi velmi dobře! První díl V zajetí démonů, který je z celé série nejpovedenější, má na současný horor nečekaně pomalé tempo a dokáže skvěle pracovat s prostorem strašidelného domu. Rovněž v titulu V zajetí démonů 2 se vyskytují mistrovsky zinscenované strašidelné scény, ovšem film trpí překombinovaným scénářem: za chvíli totiž není jasné, co je ona hrozivá zásvětní entita vlastně zač. Totéž se dá říct i o podstatně hůře zrežírovaném prvním dílu Annabelle.

Univerzum V zajetí démonů je kromě toho budováno podobně jako marvelovské filmy o Avengers. V každém z filmů se odkazuje na ty ostatní a vytvářejí se náznaky toho, co přijde v dílech následujících. Strašidelná jeptiška z filmu Sestra se objevila už ve snímku V zajetí démonů 2, ale nenápadně ji tvůrci vložili i do Annabelle 2. I to určitě přispívá k budování zvědavosti diváků na další tituly ze série.

Záběr ze snímku Sestra, foto: Warner Bros

Fakt, že tržby Sestry v prvním týdnu po premiéře překonaly všechny předchozí filmy série, svědčí o síle této značky. Je to o to víc s podivem, že samotný snímek se od současných popcornových hororů v lecčems liší. Odehrává se v padesátých letech minulého století, nadto v odlehlém klášteře uprostřed Rumunska, a jeho hlavními hrdiny jsou kněz a mladá novicka plnící poslání od Vatikánu. Kupodivu v mnohém připomíná staré gotické horory o upírech, jaké se už několik desítek let téměř vůbec nenatáčejí. Klášter má podobu strašidelného opuštěného hradu tyčícího se nad zalesněnými kopci, v němž by se nepochybně s radostí uhnízdil hrabě Dracula, pokud by tam místo něj neřádila démonická jeptiška. Další ikonickou lokací filmu je starý hřbitov, který také jako by vypadl z hororové klasiky studia Hammer ze šedesátých let. Ještě zvláštnější rozhodnutí tvůrců spočívá v tom, že spoustu scén založili na halucinačních a vzájemně ne zrovna souvisejících strašidelných situacích, včetně starého poeovského motivu pohřbení zaživa. Takhle své filmy poskládával naposledy italský mistr Lucio Fulci a v dnešních hollywoodských hororech na takhle „rozbité“ vyprávění opravdu nejsme moc zvyklí. Proto spousta kritiků Sestru právě z tohoto důvodu odsoudila.

Sestra je zkrátka nečekaně plná staromódních hororových postupů, které kombinuje s efektními lekacími efekty dnešních žánrových filmů. Vypadá to, jako kdyby režisér Corin Hardy (mimochodem Brit, který natočil velmi dobrý lesní horor Hvozd) oprášil scénář nějakého gotického hororu a natočil ho současným stylem. Každopádně nabízí něco trochu jiného, než co by diváci podobných titulů očekávali. Milovníci vyloženě archivních hororů z toho mohou mít radost, ale ti těžko budou před pokladnami kin vytvářet dlouhé fronty. Podstatnější je, že tento tah zřejmě zafungoval a do pavučinami opředené gotické pasti se chytil dostatek diváků současných hollywoodských hororů.

The Atomic Monster Production si možná vytváří podobné pole působnosti, jaké skvěle funguje ve zmiňovaném marvelovském univerzu – každá série, a často i každý film, má trochu jiný tón a odehrává se v jiném prostředí, takže láká i mírně odlišné publikum. Ostatně James Wan v současné době připravuje třetí díl filmu V zajetí démonů, kde by manželé Warrenovi měli bojovat s vlkodlačím monstrem. Vlkodlačích hororů poslední dobou moc nevzniká, takže by šlo o další poměrně odvážný výpad do žánrového zákoutí, kam se dnes odvažují jen nemnozí.

Sestra (USA, 2018, 96 minut)
Režie: Corin Hardy, scénář: Gary Dauberman, kamera: Maxime Alexandre, hudba: Abel Korzeniowski, střih: Michel Aller, Ken Blackwell, kostýmy: Sharon Gilham. Hrají: Taissa Farmiga, Demián Bichir, Jonas Bloquet, Charlotte Hope, Ingrid Bisu, Bonnie Aarons, Lili Bordán, Jonny Coyne, Mark Steger, Simon Rhee a další.