Válka ve Vietnamu jinak. V minisérii Sympatizant se z komparzistů stávají protagonisté

Viet Thanh Nguyen (* 1971) je synem uprchlíků ze severního Vietnamu. Jeho původ jej v roce inspiroval k napsání románu Sympatizant (2015, česky vyšel o dva roky později), v němž se divoce mísí konvence špionážního thrilleru, válečného dramatu a politické satiry. Příběh  se odehrává bezprostředně po konfliktu, během něhož byly pozabíjeny stovky tisíc lidí a vybombardovány tisíce vesnic. Američané jej označují za „vietnamskou válku“; jak nás ovšem víckrát poučí vypravěč, pro Vietnamce šlo vždy o „americkou válku“. Jedním z autorových cílů bylo právě rozšíření omezeného západního vnímání této války a jejích následků. Pro Viet Thanha Nguyena je přitom určující perspektiva těch, kteří byli v amerických médiích dlouho zobrazováni buď jako brutální agresoři, nebo pasivní oběti.

Možný klíč k sedmidílné minisérii poskytuje titulek ze začátku první epizody, převzatý z románu: „Všechny války se vedou dvakrát. Poprvé na bitevním poli, podruhé ve vzpomínkách.“ Protagonista, zvaný ostatními jednoduše Kapitán, si platnost citátu může ověřit na vlastní kůži. Jeho bojištěm je paměť. Pod nátlakem se snaží co nejjasněji si vybavit události svého života. Sepisuje totiž doznání pro své věznitele v severovietnamském převýchovném táboře. Jakákoliv chyba nebo vynechávka je pro něj otázkou života a smrti.

Hlavní postavu Kapitána (vpravo) ztvárnil Hoa Xuande, zatímco herec Robert Downey Jr. ztvárnil ve filmu většinu bílých mužů; americká hegemonie tu má totiž záměrně stále stejnou tvář, foto: HBO Max

Rozpolcená bytost

Kapitán za války pracoval jako dvojitý agent. Sloužil jihovietnamské tajné policii a CIA, zároveň coby komunistický sympatizant donášel Vietkongu. V této rozpolcené pozici zůstal i po pádu Saigonu v roce 1975, kdy série začíná. Nejraději by zůstal ve Vietnamu a oslavoval vystrnadění amerických okupantů. Přítel z dětství, Man, však Kapitánovi nařídí, aby odletěl do Spojených států a sledoval kroky jeho někdejšího šéfa, Generála, a podával o něm hlášení. Zároveň jde o způsob, jak ze země dostat Kapitánova dalšího kamaráda, Bona.

Kapitán je rozervanou osobností i v jiných ohledech. Studoval v Americe, mluví plynně anglicky, poslouchá funk a soul. Navíc je míšenec, nemanželský syn vietnamské matky a francouzského otce. Stejná neukotvenost, neustálé hledání identity, vystihuje celou sérii. Poté, co se Kapitán, Generál a Bon usadí na předměstí Los Angeles, nastupuje šest žánrově různorodých epizod. V některých Kapitán plní krvavé mise pro své skutečné i falešné nadřízené, případně prochází extrémně bolestivou cestou za sebepoznáním. V jiných zažívá vtipné a erotické příhody na své alma mater, kde přijal práci v oddělení orientálních studií.

Trefná je temně komická čtvrtá epizoda, v níž se Kapitán stává odborným poradcem válečného velkofilmu Hamlet, který má podezřele mnoho společných znaků s Apokalypsou Francise Forda Coppoly. Protagonista je zprvu odhodlán zabránit stereotypizujícímu vykreslení svých krajanů. Postupně mu ovšem dochází, že vítězstvím bude už jen to, pokud některá z vietnamských postav pronese pár vět. Když výsledek vidí Kapitánův kolega, označí snímek za odpad. Ovšem s dodatkem, že z pohledu Američanů jde o progresivní dílo.

Každého vlivného bílého muže, který si Kapitána bere pod svá křídla, hraje ve filmu jeden a tentýž herec, Robert Downey Jr., foto: HBO Max

Bílý muž a Asiati

 Stejně jako je lidská mysl málokdy klidná a jasně zacílená, ani Kapitánovy myšlenky nejsou úhledně roztříděné. Drandí tam a zpátky po časové ose, některé scény „přetáčí“, aby se k nim vrátil později, doplňuje souvislosti k dříve vyřčenému a občas se zastaví a dumá, proč nám o některých svých zážitcích vůbec vypráví. Jde o odvážnou vypravěčskou taktiku, která ovšem vystihuje nelineární styl Nguyeonova hutného románu a umožňuje proniknout hlouběji do vypravěčova nitra. Hlavně se takto do popředí dostává samotný proces (re)konstrukce.

Sympatizant je v základu metafikčním příběhem o vyprávění, respektive o snaze získat kontrolu nad výkladem historické událostí. Třeba války v jihovýchodní Asii. Když Kapitán v USA vidí, jak různí politici, akademici nebo umanutí filmaři s přerostlým egem zkreslují, co se ve Vietnamu stalo, navenek se zdvořile usmívá, ale uvnitř sténá. Americký pohled na Vietnam inklinuje k výkladu definovanému mimo jiné hollywoodskými filmy, tvrdí série, a kontruje pohledem za oponu toho, jak jsou tyto obrazy vytvářeny a jak mohou poškodit pověst celého národa.

Všechny války se vedou dvakrát. Poprvé na bitevním poli, podruhé ve vzpomínkách.

Absurditu postupů uplatňovaných v americké popkultuře při reprezentaci jiných národnostních a etnických skupin zviditelňuje ještě jeden fakt. Všichni běloši v Sympatizantovi jsou zaměnitelné figury s jen mírně pozměněnými vlastnostmi, spíš symboly než individuality. Každého vlivného bílého muže, který si Kapitána bere pod svá křídla, nadto hraje jeden a ten samý herec, Robert Downey Jr. Nejprve je to operativec z CIA, pak vedoucí katedry orientalistiky nebo kongresman podbízející se antikomunistickým voličům.

Všechny aspekty americké hegemonie, státní bezpečnost, věda, kultura i politika, mají tudíž stejnou a stejně domýšlivou tvář. Downey Jr., který většinu svých dialogů údajně improvizoval, je ve svém živlu i při ztvárňování karikatury bohémského režiséra zmíněného filmu. Při jeho natáčení vidíme, že pro Američany jsou stejně zaměnitelné asijské postavy. Bon coby jeden z komparzistů střídá převleky, aby mohl před kamerou znovu a znovu umírat. Bělošské publikum, pro které je Vietnamec jako Vietnamec, si beztak ničeho nevšimne.

Ze série Sympatizant, foto: HBO Max

Řekněte svou verzi příběhu

Matrjoškové vyprávění s příběhy vsazenými do jiných příběhů by mohlo být matoucí. Ale není. Zásluhu na tom má zejména jihokorejský režisér Pak Čchan-uk, který natočil první tři epizody a vytvořil tím model pro ty následující, jichž se režijně zhostili jeho kolegové Fernando Meirelles a Marc Munden. Tvůrce filmových hitů Oldboy nebo Komorná a špionážní minisérie Malá bubenice je proslulý vypravěčskou vynalézavostí, řemeslnou zručností a schopností kombinovat různé žánrové tropy i humor a krutost, krásu a nechutnost.

Při adaptování předlohy, která se čtenáři vede v jednom kuse dialog, mohl šedesátiletý Pak Čchan-uk zapojit všechny finesy svého výrazného rukopisu: prudké zoomy a švenky i členité kompozice s velkou hloubkou pole. Nachází stále nové cesty, jak ozvláštnit záběr a oslovit publikum. Překotný tok Kapitánových vzpomínek je asociován rozbíjením a opětovným skládáním časoprostoru i vychytanými přechody mezi scénami, kdy se ciferník vytáčecího telefonu mění v kolo jedoucího automobilu a vaječný žloutek ve žlutého smajlíka z loga fast foodového řetězce.

Ze série Sympatizant, foto: HBO Max

Pakovy dynamické, hladce plynoucí epizody nejsou jen samoúčelnými přehlídkami neotřelých tvůrčích voleb. Styl odráží proměny hrdiny i tónu. Záměrná roztříštěnost dává vyniknout jednomu z hlavních motivů – rozhodující úloze toho, z jakého úhlu přistupujeme ke skutečnosti. Díky nepokojnému, přiznaně subjektivnímu vyprávění neztrácíme ze zřetele, že pohled z jedné perspektivy bývá zejména v případě složitých témat typu mezinárodních vztahů, západního imperialismu nebo kulturní apropriace přinejmenším nespolehlivý.

Vysokou úroveň jedné z nejvycizelovanějších sérií posledních let si Sympatizant bohužel neudrží až do konce. Zbývající epizody, na kterých se Pak Čchan-uk podílel pouze scenáristicky, nemají tolik energie a vypravěčské lehkosti. Scény jsou řešeny konvenčněji, už neplatí, že jim každý střih a pohyb kamery dodává nový rozměr. Navzdory tomuto ochabnutí a zklidnění série dál baví a překvapuje dějovými zvraty a černým humorem. Ten ovšem neslouží ke zlehčování tragédie rozděleného národa, rozbitých rodin a uprchlíků ztracených mezi dvěma kulturami.

Sympatizant těmto lidem, dlouho redukovaným na komparsisty nebo fotogenicky trpící oběti z ikonických válečných fotografií, umožňuje, aby vystoupili do popředí, ujali se slova a řekli svou verzi příběhu. Se všemi paradoxy, bolestivým prozřením i oprávněným vztekem.

Plakát k minisérii, zdroj: HBO Max